Článek
Káva až 4 eura, koktejl až 12 euro, pizza až 18 euro a steak z tuňáka až 50 euro. Šílené ceny na Jadranu většina Chorvatů těžce nese, ale ani návrat z dovolené do reality není o moc jednodušší. „V Chorvatsku platíme za nejdražší vejce v Evropě, ve které je i zubní pasta o 200 procent dražší a brambory až o 50 procent dražší než v loňském roce. Už dávno víme, že život je dražší než kdy jindy. Teď už ale konečně víme, kdo z toho profituje. Reportér RTL, Borko Brunović odhaluje, komu rostl zisk nejvíce a kdo má největší marže,“ píše v úvodu článku chorvatská televize RTL.hr.
Plánujete dovolenou v závěru léta v Chorvatsku? V peněžence vám po zaplacení ubytování zbývá menší rozpočet? „Nebojte se, po první cestě do obchodu zmizí i to. U moře i ve vnitrozemí jsou potraviny dražší oproti minulému roku. Stalo se to skutečnou konstantou,“ uvádí RTL.
V reportáži se k cenám vyjádřil Damir ze Záhřebu, který říká: „Ceny jsou šílené, příliš drahé! Dostaly se do nebe.“ Věra ze Záhřebu má to štěstí, že má vlastní zahradu, nemusí si až tak lámat hlavu s aktuálními cenami v obchodech, s tím, že: „Kdo nemá vlastní zahrádku, ten špatně spí.“ Věry spoluobčanka Zlata aktuální ceny nese špatně se slovy: “ Jsem v šoku z vysokých cen."
Opravdu už jen při pohledu v některých obchodech na růst cen, se mnoha lidem dělá špatně.
Za rok vzrostly ceny brambor o 45 procent, vajec o 44 procent, cukru o 37 procent, zmrzliny o 30 procent a chleba o 19 procent. Převážně se jedná o základní potraviny.
Za vysokými cenami není jen inflace
Samozřejmě růst cen potravin lze částečně vysvětlit obecnou inflací, která v Chorvatsku minulý měsíc činila 7,3 procenta, ale nejen proto je vše tak drahé. „Problémem jsou i marže obchodníků, kteří žijí jinou realitou než průměrní Chorvati,“ uvedl v reportáži RTL Borko Brunović.
„Je prokázáno, že obchodní marže jsou v Chorvatsku vyšší, než ve skutečnosti jsou na úrovni Evropské unie (EU), a to je také jeden z důvodů, proč občané v Chorvatsku platí vyšší ceny,“ říká chorvatský ekonom Petar Vušković.
A když někteří něco přeplatí, je jasné, že na tom musí někdo vydělat. V Chorvatsku, kde se téměř každý týden otevírá nové obchodní centrum, je obchodování lukrativní byznys. Celkový čistý zisk maloobchodníků loni vzrostl podle informací RTL až o 25 procent a dosáhl celkem 13,7 miliardy HRK.
Růst zisků chorvatských obchodů
Zisk obchodního řetězce Konzum loni vzrostl až o 252 procent, Kauflandu o 101 procent, oproti KTC vyskočil jen o 7 procent a LIDLu jen o 1 procento. Tommyho podnikání bylo podobné jako předloni, zatímco zisk Plodine klesl o 7 procent. V pozadí je Spar, který zakončil rok se ztrátou 855 tisíc eur.
„A zatímco se obchodníci brání, že hlavními generátory zdražování je růst mezd a nákupních cen, Evropská komise varuje před přehnaně vysokými maržemi, které v některých řetězcích jdou až k 50 procentům,“ podtrhuje zdražování v Chorvatsku televize RTL.
„V jednom řetězci jsou výrobci, obchodníci a občané – zdá se, že nejvíc profitují obchodníci, to je shrnutí,“ říká pro televizi RTL ekonom Vušković.
Cestovní ruch vs. zdražování
Snížit růstu cen potravin nepomáhá ani cestovní ruch, který je také jednou z příčin inflace.
„Letos se to zdá významné vzhledem k tomu, že ceny v restauracích výrazně rostou a už se stává luxusem chodit do restaurací. Mnoho zahraničních turistů se zaměřilo na nákupy v obchodních centrech a to jistě vytváří tlak na poptávku,“ upozorňuje daňový expert Vlado Brkanić.
Zatímco velkým obchodním řetězcům se daří velmi dobře, drobní prodejci a výrobci takové štěstí nemají. Na většině záhřebských trhů zejí stánky prázdnotou.
Paní Renata prodává domácí vejce a sýr už desítky let. Ví, že její domácí potraviny jsou pro mnoho lidí příliš drahé, ale kvůli cenám nájmu, dopravy a dalších nevýhod, je prodávat levněji prostě nemůže.
„Myslím si, že je to moc drahé. Je to moc drahé. Lidé proto chodí do obchodních center. Ale my, co jsme výrobci z oboru z pole až na stůl, to nemůžeme prostě levněji prodat. Nemůžeme se schovávat za ceny paliva, kvůli výrobě,“ vysvětluje Renata ze záhřebského trhu.
I v moři vysokých cen však existují způsoby, jak vyjít levněji. Někteří chodí na trhy těsně před koncem pracovní doby, kdy se ovoce a další zboží podléhající zkáze prodává za poloviční cenu.
Většina přežívá těmito a podobnými způsoby. A to je Chorvatsko. Někteří žijí ze dne na den, jiní bezostyšně bohatnou. Všechno je to tržní ekonomika. Ve své nejsyrovější podobě.
