Článek
Chorvatské léto je obdobím, kdy se zdejší lidé nezastaví. Turisté z celého světa přivážejí do země živnost a bohatství, ale zároveň vytvářejí obrovský tlak na místní zdroje.
Ti, kteří nemají vlastní apartmán, restauraci nebo stánek se zmrzlinou, pracují v cestovním ruchu. Jsou to kuchaři, číšníci, recepční, plavčíci, ale také majitelé lodí, průvodci nebo prodejci suvenýrů. Jejich letní dny jsou dlouhé a náročné, a to i o víkendech a svátcích.
Každé vydělané euro je pro Chorvaty velmi důležité. Musí si přes léto našetřit dost peněz, aby přežili zimu, kdy je turistů mnohem méně. Zima však není obdobím válení se. Chorvati se věnují sběru oliv, rybolovu nebo zemědělství. Mnozí také cestují do zahraničí za prací, aby vydělali nějaké peníze nebo načerpali inspiraci. Většinou za prací odjíždějí do Německa nebo Rakouska, někteří i do Česka.
Léto je pro Chorvatsko obdobím velkých možností, ale také velkých výzev. Lidé zde pracují tvrdě, aby si mohli užít pohodlný život v zimě, i když to někdy znamená obětovat volný čas.
Chorvatsko má dvě tváře
Chorvatsko je pro velkou část Čechů neodmyslitelným synonymem léta. Každoročně tam míří miliony turistů, kteří chtějí zažít dovolenou svých snů. Chorvatské pobřeží u Jadranu nabízí vše, co si srdce dovolenkáře může přát: krásné pláže, průzračné moře, historie, památky a živou atmosféru.
V létě je Chorvatsko doslova přeplněné turisty. Pláže jsou plné lidí, restaurace a kavárny mají plné zahrádky, historická centra měst jsou plná turistů a chodníčky národních parků se chvějí pod nohama turistů.
S koncem léta se ale Chorvatsko radikálně změní. Turisté odjedou, články přestanou plnit zpravodajské portály a země se vrátí do svého běžného života. Místní lidé se vrátí do svých zaměstnání, školy a univerzity se vrátí do školního roku.
Pro nás Čechy je tohle těžko představitelné. U nás se v zimě toho moc nezmění. Turisti jsou stále všude kolem, lidi chodí po ulicích, restaurace a kavárny jsou stále plné. Proto když se nám naskytne možnost vidět Chorvatsko jindy než v létě, můžeme být trochu zaskočení. Můžeme si připadat, že jsme v jiné zemi.
Bura, která řádí na chorvatském pobřeží, je nepříjemný vítr, který přináší déšť a chlad. V takovém počasí se Chorvaté raději zavírají doma a sledují televizi. Zimy jsou v Chorvatsku mírné a teplota k nule padá jen velmi výjimečně. Když neprší ani nefouká bura, lidé u Jadranu podnikají nejrůznější aktivity. Nejčastěji se věnují rybolovu. Muži vyplouvají na moře loďmi a loví ryby.
Rybolov je pro řadu lidí v Chorvatsku důležitým zdrojem obživy. Mnozí rybáři pracují na velkých rybářských lodích v zahraničí, například u břehů Dánska nebo Norska.
Kromě ryb se v Chorvatsku loví také kalamáry. Kalamáry se loví v noci s rozsvíceným světlem. Rybáři vyrážejí na moře už za dne, často ve více lodích. Celé noci se při čekání na kalamáry baví, vyprávějí si příběhy a někdy se i trochu opijí.
Další oblíbenou zábavou v Chorvatsku je výroba domácího vína a olivového oleje. Vína se v Chorvatsku sklízí podobně jako v České republice, v září. Olivy se sklízejí na přelomu října a listopadu. Olivové háje najdeme v Chorvatsku téměř všude, ale ani to nezaručuje, že bude úroda vždy bohatá. Silné deště, vítr nebo kroupy mohou úrodu zničit. V případě horší zimy může být úroda tak nízká, že se z původně osypaných olivovníků sklidí jen pár hrstí. To se pak samozřejmě odrazí na ceně a kvalitě již tak drahého olivového oleje. Vysokou poptávku totiž nelze uspokojit jinak, než ředěním jinými druhy olejů.
Příchodem jara se Chorvati u Jadranu probouzí
Chorvatské pobřeží se v březnu probouzí k životu. Teplé jarní počasí a jarní vůně přinášejí řadu změn, včetně začátku sezony chřestu. Chorvaté tuto pochoutku nazývají „sparoge“ a hojně ji sbírají. Chřest roste v nepřehledném porostu na ostrovech a v lesích, je obvykle tenčí než ten, který najdeme v našich obchodech.
Kromě sběru chřestu se v Chorvatsku v zimě a na jaře odehrává další významná aktivita: renovace a budování. Aby se Chorvatsko mohlo připravit na příliv turistů, je potřeba opravit a vylepšit infrastrukturu. To znamená, že se staví nové apartmány, opravují se staré a dokonce se renovují i památky.
Všechna tato práce musí být dokončena do 15. června, kdy začíná hlavní turistická sezona. Od té doby se v Chorvatsku nesmí nic dělat, co by mohlo turisty rušit, včetně klepání kladívkem.
Chorvati jsou pracovití lidé, ale zároveň umějí užívat života a lenošit. V práci se nijak nestresují a vždycky si najdou čas na odpočinek a společenské aktivity.
Káva je v Chorvatsku velmi oblíbená. Chorvati si ji dávají často, většinou dopoledne nebo přes oběd. Pokud je hezké počasí, mohou si kávu vychutnat i venku. Večeře je také příležitostí pro setkání s přáteli a rodinou. Chorvati se často sejdou u někoho doma u krbu, kde si upečou proslulé čevapi, popijí pivo a zahrají si karty nebo si jen popovídají.
Zima na chorvatském pobřeží je klidná, spíše mrtvá. Restaurace jsou zavřené, ulice jsou prázdné a místní se těší na příchod turistů s financemi.
Chorvati jsou až na výjimky velmi pohostinní lidé a chtějí, aby se jejich hosté cítili vítáni. Dělají pro to maximum, aby jim poskytli co nejlepší dovolenkový zážitek. Přesto snahu většiny Chorvatů kazí část hamižných a arogantních jedinců. Negativní ohlas turistů je z Chorvatska slyšet hlasitěji, než ten pozitivní.
