Odkud Adolf Hitler čerpal svou zvrhlou inspiraci

Téma Hitler nepřestává fascinovat i současníky. Takový Elon Musk měl svou umělou inteligenci nacvičenou tak, že se představovala jako mechanický Hitler a pěla na tuto osobnost pochvalné ódy. Teprve nedávno, až když už to bylo natolik očividné po Muskově vlastním nacistickém pozdravu, se akcionáři Groku rozhodli, že to zrovna nebyl dobrý nápad. Teď už Hitlera Muskova inteligence nechválí, ale ani nijak moc nekritizuje.

Čím to je, že Hitler fascinuje davy i dnes? V tomto článku rozeberu hlavní zdroje jeho inspirace a bude z toho jasné, že to prostě nemohlo dopadnout jinak, než to dopadlo.

Adolfa Hitlera germánská mytologie fascinovala. Kdyby to bylo na něm, denně by seděl u Wágnerových oper plných starogermánských motivů. Hlavním námětem germánských mýtů je velkolepost germánských bohů a bohyň a také naprostý nedostatek jejich soudnosti. Nemají problém s tím, zničit celý svět jen proto, aby jej vmžiku zase obnovili.

Staří Germáni když vyhráli v bitvě, jali se rozbít všechny věci, které ukořistili. Proč tak činili? Těžko spekulovat, ale taková byla jejich realita. Není divu, že Adolfu Hitlerovi nepřišlo ničím divné to, že si v troskách mýtického Berlína, který si vysnil, jednoduše vpálil kulku do hlavy. To bylo přesně v souladu s tím, čemu Hitler věřil.

Okultní znamená něco skrytého. Když doktor napíše do vaší zdravotní zprávy okultní, myslí tím nějaký skrytý projev nemoci. Třeba vnitřní krvácení. Tak nějak podobně se prezentovali Rakušáci a Němci na přelomu 19. a 20. století. Vycházelo tisíce spisů o konspiračních teoriích na téma, jak Židé škodí světu a co je třeba udělat s tím, aby byla německá rasa zase čistá.

Hitlerovi tyto myšlenky byly sympatické, a tak se rozhodnul na základě nich jednat. Svůj plán již předestřel v knize Mein Kampf, aby měl každý na světě předem jasno v tom, co hodlá udělat. Vyzdvihnout německou rasu nad všechny ostatní a pokud možno zlikvidovat ty nejvíce jemu odporné. Pro něj byli Židé rasou, kterou nemohl ani cítit. Ale spolu s Židy měl spadeno i na Slovany a vůbec kohokoliv, kdo tak nějak nebyl v souladu s jeho životní filozofií. Paradoxně právě berlínská část Německa, kde měl Hitler své kancléřství, byla převážně osídlena osobami slovanského typu. Germány je třeba hledat víc na západě, ale socio-kulturní mapa německého obyvatelstva, to bylo to poslední, co Hitlera zajímalo.

Hitler převzal hinduistickou svastiku, akorát ji trochu upravil, aby její energie proudila jinak než na původním symbolu. Konečná varianta tohoto symbolu užitá v německé ideologii je zcela jeho dílo. Červená měla jen podtrhnout kvalitu německé krve. Vzhledem k tomu, že svastika pochází z Indie, kolébky lidí snědé pleti, je to poněkud paradoxní užití tohoto symbolu v naprosto netušeném skoro protimluvném kontextu.

Je tomu s podivem, ale Adolf Hitler ještě před první světovou válkou zavítal přímo do Mexika. Sice symbolicky, ale o to víc důrazně. Měl totiž zkušenost s halucinogenní drogou peyotl, kterou mu naservíroval jeho přítel, jakýsi antikvariátník Ernst Pretzsch. Ten byl posedlý tím stejným, jako Hitler. Germánskou mytologií a nadřazeností německé rasy. Měl kontakty v Mexiku, kam i jezdil a experimentoval s drogami místních šamanů. Drogové experimenty musely jen posílit Hitlerovo vědomí o jeho výlučnosti ve světě.

Další muž, který měl pro Hitlera nesporně podstatné informace byl Dietrich Eckhart. Byl to spisovatel, který se neochvějně bil za výlučnost německé rasy. Byl také předsedou tajného okultního společenství Thule. Proslýchalo se, že v okolí spolku zmizelo vícero lidí, které nikdy nikdo nenašel. Někteří dokonce hovoří o lidských obětech v souvislosti s rituály zasvěcení. Dietrich měl pro Hitlera velkou slabost a prohlašoval ho za proroka věků, bohužel nedožil se té doby, kdy by viděl, jaký jeho předpověď měla efekt.

Velkou roli ve formování Hitlerovy představy o německém světě versus světě tam venku měli němečtí filozofové. Především ti hlavní, Arthur Schopenhauer a Friedrich Nietzsche. Ti měli ve věcech ducha jasno, nejlépe na tom jsou Němci, a tak se Hitler, ač kluk původem z pomezí Rakouska a Německa a blízkosti Česka, přidal na stranu Němců a pozvedl bojový prapor za německou říši. Němečtí filozofové si samozřejmě hnali vodu na svůj vlastní mlýn, ale co Hitler? Ten k takovému dědictví přišel jako slepý k houslím.

Hitlerovi stoupenci podnikli několik výprav do Tibetu již počátkem 30. let s tím, že ta poslední byla realizována až v roce 1944 těsně před koncem války. Hitler si vydržoval suitu tibetských mnichů, o nichž není zcela jasné, proč byli v jeho blízkosti. Lze spekulovat o náboženských rituálech případně o očistných kúrách, kterým se Hitler podroboval z důvodu jeho dlouhodobého užívání různých povzbuzováků, neřku-li přímo drog. Tibet byl v myslích nacistů zemí, odkud vzešla árijská rasa, a proto si v nacistické ideologii zasloužil důstojné místo. Vzájemné kontakty obou zemí tak přesahovaly míru obvyklé diplomatické zdvořilosti.

V případě Hitlera se dá říci, že se ověřila pravdivost přísloví, kdo s čím zachází, tak s tím také schází. A také se oproti tomu nepotvrdila pravdivost britského úsloví, že slova nemohou nikomu na rozdíl od klacků a facek uškodit.

Byla to právě ta „pouhá“ slova z oblasti okultismu, německé filozofie a esoterického buddhismu, která Hitlerovi a celému světu nakonec uškodila nejvíc.

Zdroje:

John Toland. Adolf Hitler: The Definitive Biography. 1992. Anchor.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-muskuv-chatbot-zesilel-chvalil-hitlera-a-urazel-polskeho-premiera-281451

https://www.bbc.com/news/world-asia-india-58466528