Článek
Nejde o plošný škrt, ale jeden velký vládní slib už zřetelně zeslábl. To se dá ukázat rychle: stačí položit vedle sebe lednové vládní prohlášení a březnový text ministerstva práce. Právě tam se z politického slibu stává mnohem užší závazek.
Slib se scvrkl na zásluhovou část
V programovém prohlášení vlády stojí, že každý odpracovaný rok navýší důchod o 1,5 % vyměřovacího základu. Na stránce Důchodová reforma MPSV už ale ministerstvo píše o 1,5 % z vyplácené procentní výměry pracujícího důchodce za 365 dnů.
Rozdíl je hmatatelný. Vyměřovací základ je laicky výdělek, ze kterého se odvádí pojistné, výpočtový základ je z něj odvozený redukovaný základ a procentní výměra je jen zásluhová část už přiznaného důchodu vedle pevné základní výměry stejné pro všechny.
Nejsilněji ten ústup dopadá na pracující důchodce, nikoli plošně na všechny seniory, a i samo MPSV zároveň uvádí, že sleva na pojistném 6,5 % zůstane zachována.
Čísla ten posun odhalí bez debat. Podle přehledu MPSV o průměrné starobní penzi 21 839 korun a podle nařízení vlády se základní výměrou 4 900 korun vychází procentní část orientačně na 16 939 korun. A 1,5 % z ní dělá zhruba 254 korun za odpracovaný rok.
Jenže z jednoho oslabeného slibu ještě neplyne, že vláda seškrtala všechno a všem.
Vláda nebere plošně, spíš přeskládává
Tohle není plošné ubírání. Stejné programové prohlášení vlády slibuje návrat k tomu, aby valorizace zohlednila 50 % růstu reálných mezd, a březnový materiál MPSV tenhle bod přebírá. Bedle ústupu u pracujících důchodců tak vláda jinde peníze spíš přeskládává než plošně bere.
Dobře je to vidět na věkové valorizaci, tedy automatickém přidání ve vyšším věku. Dnes podle zákona o důchodovém pojištění roste procentní výměra o 1 000 korun v 85 letech a o 2 000 korun ve 100 letech. Nově má podle materiálu MPSV přijít 500 korun v 80, 85, 90 a 95 letech a 1 000 korun ve 100.
Nejde tedy o prosté zrušení bonusů po osmdesátce, ale o jiné rozložení částek v čase.
A ještě jedna brzda. Podle vlády má první novela teprve zamířit do procesu a účinnost míří na leden 2027, zatímco další novela pro náročné profese se má dopisovat později. Čtenář tedy zatím sleduje ministerské parametry a připravované novely, ne finálně schválený zákon.
Aby bylo jasné, koho se co opravdu týká, je nutné oddělit i dvě časové vlny celé reformy.
O dopadu rozhodne hlavně čas
Čas tu rozhoduje víc než emoce. Březnový materiál MPSV dělí změny na leden 2027 a leden 2028: dřívější termín míří na dnešní penzisty přes valorizaci, věkové bonusy a nový režim zvýšení důchodu za práci v penzi, pozdější termín na budoucí důchodce a náročné profese.
První pilíř je státní průběžný systém, třetí pilíř doplňkové penzijní spoření, a právě mezi nimi se zatím hledá režim pro část náročných profesí.
Fér je dodat i to, co vláda dál drží. V přehledu MPSV jsme našli návrat k 50 % růstu reálných mezd i záměr vrátit maximální důchodový věk na 65 let, jenže právě tady je nutné hlídat rozdíl mezi záměrem a účinným stavem.
Samotné shrnutí hlavních změn důchodového pojištění schválených v roce 2024 totiž stále popisuje stav, který počítá se zvyšováním věku nad 65 let až k 67. Rok 2028 je tedy zatím politický plán, ne dnešní realita.
Velkorysý obraz kazí detail, který zůstává stranou
Finální obraz kazí ještě výchovné. Podle oficiálního přehledu MPSV se od ledna 2027 při valorizaci nejprve odečte výchovné, zvýší se jen zbytek procentní výměry a pak se přičte nezvýšené výchovné, takže jeho nominální částka zůstane, ale reálná hodnota bude postupně klesat.
Když se k oslabenému bonusu za práci v penzi přidá i tenhle detail, velkorysý obraz penzijních slibů se v součtu prostě zmenšuje. Kdo tomu dál říká velkorysé zvyšování penzí, nepopisuje reformu, ale reklamní slogan.
