Článek
Letos budeme všichni dost pravděpodobně počítat a hlídat různé bilance. Když už v tom budeme, zkusme vedle peněz, spotřeby plynu a elektřiny sledovat i svou osobní energii. Nevýhoda je, že je subjektivní, její měření není tak jednoznačné. Zase má ale přednost, že díky dobré práci s ní můžeme být mnohem spokojenější. Stačí k tomu přitom pár minut denně.
Pro snazší měření osobní energie si můžeme stanovit škálu od 0 (nejméně, cítíme se bídně) po 10 (nejvíc, cítíme se skvěle). Nebo si prostě jen můžeme uvědomovat, co nás nabíjí a co vysává. Místo energie tomu klidně říkejme chuť do života nebo radost.
Můžeme si třeba před jakoukoli schůzkou říct, na kolika bodech škály jsme. A pak to samé udělat po schůzce. Nebo před a po sportu. Po čemkoli. Klidně i před a po práci. A ano, jsou mezi námi i lidé, kterým jejich práce energii a radost dodává.
Můžeme si třeba každý den večer jen krátce uvědomit, co nám energii vzalo a co dalo. Nebo aspoň jednou týdně, jednou měsíčně. Už jen to, že si uvědomíme, co nás vysává a co baví, změní naše chování. Dovede nás to možná časem i k důležitým rozhodnutím.
Já do toho jdu a vy si možná někteří řeknete, že to je celé kravina a nebudete sledovat nic. Pokud jste se vším spokojení, tak už to stejně nejspíš na nějaké úrovni sledujete. Pokud spokojení v životě úplně nejste, tímhle pokusem nic neztratíte.
Když budeme s vlastní energií dobře pracovat, přivede nás to postupně k tomu, že budeme mít v životě víc lidí, myšlenek i aktivit, které nám energii dodávají, a naopak začneme vědomě omezovat to, co nám ji bere. Hodně štěstí.
Foto: Kenny Eliason, unsplash.com
