Hlavní obsah
Lidé a společnost

Pozoruhodný výzkum lugašského vědce

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Pixabay

Loni v období kolem Vánoc pobýval v České republice významný lugašský etnograf Charles Litton. Nyní mi od něj přišel draft jeho vědecké práce, kterou nazval „Vánoční ryba: tradice a rituály v České republice (východní Evropa)“.

Článek

Samozřejmě ho znovu upozorním, že se nacházíme ve střední Evropě, a budu mu muset pomoci opravit některé nepřesnosti či vyslovené věcné chyby. Nicméně jeho práce je natolik zajímavá, že v této své rubrice dnes, 1. dubna, přetisknu alespoň její souhrn.

„Vánoce jsou pro etnika žijící v České republice, zejména pro většinové Čechy a Moravany, spojeny s demonstrativním prodejem, zabíjením a konzumací ryby kapra obecného (Cyprinus carpio). Navzdory tomu, že většina obyvatelstva tohoto regionu je ateistická, příslušné rituály údajně navazují na západokřesťanskou tradici. To je pravda jen zčásti: Kapr je sice z hlediska víry vhodným postním jídlem, ta však nevyžaduje jeho veřejný prodej či rituální zabíjení. Analýzou dostupných pramenů se nám podařilo zjistit, že o bezprostřední spojení kapra s Vánocemi a jeho všeobecný pouliční prodej se v 19. století zasloužil pražský kardinál Schwarzenberg, jehož rod tradičně choval konzumní kapry. Šlo tedy de facto o velmi úspěšnou obchodní strategii, která navzdory časovému a kulturnímu odstupu stále přetrvává. Od 19. století podle našich zjištění nedošlo k podstatným změnám, a to ani pokud jde o formu prodeje (probíhá i v současnosti z kádí, jak zobrazil mj. český malíř Josef Lada; 1867– 1957), ani pokud jde o zabíjení (to uskutečňují prodejci rituálně na veřejnosti, případně kupující v domácnostech; v Čechách je stále frekventovaný popěvek ‚a tak děda marně hledá kapra pod skříní‘ – rozumějte špatně zabitého kapra). Vlastní konzumace kapra probíhá v předvečer Božího hodu. Proužky rybího masa jsou obaleny s vajíčkem ve ztvrdlém a rozemletém pečivu a po osmažení se podávají se salátem z brambor, na jehož receptuře je snad patrný ruský vliv. Nutno podotknout, že tyto staré tradice a rituály se i v 21. století udržují v České republice nejen v téměř nezměněné podobě, ale i v nezmenšeném rozsahu. Jejich dokumentace a výzkum si bezpochyby zaslouží další pozornost. Dalším zásadním tématem, které by ovšem vyžadovalo zapojení biologů, ekologů a sociologů, je skutečnost, že v důsledku rozsáhlého udržování těchto tradic dochází v řadě umělých nádrží, kde jsou kapři vykrmováni (tzv. rybníků), k naprosté degradaci tamních ekosystémů. To podle našeho názoru představuje daleko podstatnější problém, než jiné diskutabilní aspekty výše popsaných tradic a rituálů, byť právě ty začínají být i ve veřejném prostoru v České republice kritizovány.“

Tolik tedy souhrn rozsáhlé vědecké práce Charlese Littona. Ponechám ho bez komentáře, i když možná právě nyní, kdy nemáme srdce rozněžnělá vánočními koledami a nacpanými obchoďáky, je k diskuzi o vánočních kaprech a hlavně o stavu našich rybníků ta pravá chvíle.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz