Článek
„Přišel jsem, abyste měli život a měli ho v plnosti.“
Život v plnosti je život, který sahá až na dno. A na dně je Bůh. Bůh, který dělá jedinou věc. Dává se. Bůh, který nemá nic. Jen sebe. A tak, dává sebe.
Každý, kdo miluje, touží druhému dát sám sebe, patřit mu, dýchat za něj a jej-ji nechat dýchat za sebe.
Vypráví se o sv. Tomáši Akvinském, jednom z největších učenců středověku, tento příběh. Ke konci života jej navštívil Ježíš a ptal se ho, co by si přál za všechno to dobré velké dílo. Tomáš odpověděl: „Nic. Jen Tebe.“… Takto prostě pronikl Boží tajemství. Bůh se touží dát. Nic menšího nemá cenu žádat. A nic jiného nemůže život naplnit než Bůh, Láska. Ba co víc, „Sólo Dios basta! (Bůh sám stačí),“ říká sv. Terezie z Ávily. Máš-li Boha, co jiného ještě chtít?
Kdo takto přijme dávajícího se Krista, propadne lásce. A stejně jako Bůh začne i on volat: „Jsem Tvůj.“ … Patří Bohu a patří si navzájem. Svatý Pavel to popisuje slovy „Nežiju už já, ale žije ve mně Kristus.“ Jste jeden. Proniknuti, prodchnuti Duchem, vnímáte se v každém dechu. … Milujete se.
