Článek
Může být obraz bez Zobrazovaného? Není Zobrazovaný podstatně přítomen v obrazu? Je opravdu tak překvapivé, že jsi tak nablízku, na dosah? Kde jinde bys měl být?
Obraz vždy něco zrcadlí. Jsme k tvému obrazu. Zrcadlíme tebe.
Zrcadlíme-li tebe, jsi někde blízko.
Naše tváře zjevují Boha, naše oči prozrazují tebe. Náš hlas zvěstuje tvou slávu.
Máš miliardy tváří, miliardy očí, miliardy hlasů.
A přece jsi jeden. Jeden, který je blízký každé a každému z té miliardy. Jeden, který sdílí své bytí s naším bytím. A který tak nabízí i nám možnost zakusit, jaké to je být jeden, s milovanou bytostí.
Jsi velký, nevyčerpatelný zdroj, tváří, obrazů. Jsi mocný, vše tvoříš a vše neseš. A přece jsi blízký, a vstupuješ plně do jedinečnosti vztahu s každým jedním. Jsme ti vzácní. A stojíš o nás, o naši blízkost. Nabízíš svůj dotek a čekáš na můj. Není ti těžké být jedním, být jedním s námi. Být jedním se mnou.
Vedeš nás k sobě. Co budeme dělat v nebi? Ve věčnosti?
Budeme. Budeme jeden s tebou a spolu navzájem. Lze to zahlédnout a ochutnat už v časnosti. Vždy, když milujeme tak, že jsme jedno bytí. Tehdy se čas zastaví. Tehdy obraz září podstatu.
