Článek
Co já můžu ještě očekávat od života? Co odpovědět na takovou otázku… Co život očekává ode mne ??
Psychoterapeutický směr nazvaný logoterapie (logos=smysl) byl založen prof. Viktorem Franklem (1905-1997). Svůj způsob terapie postavil na zkušenostech psychiatra v době světové hospodářské krize (krach na newyorské burze, největší ekonomická krize 20. století) a na osobním prožitku několikaletého pobytu v koncentračních táborech.
Když člověk přijde o své „jistoty“, co mu zbyde? Jaký postoj byste zaujali? Hlavní myšlenkou logoterapie je, že má-li člověk svůj hluboký smysl proč žít, má vždy vyhráno.
Svoje prožitky sepsal ještě v roce 1945 do knihy A přesto říci životu ano. Později, na začátku 60. let, se stala druhou nejúspěšnější knihou po Bibli.
V článku „Jaký má život smysl? Silný příběh logoterapie“ najdeme zajímavý a silný příběh profesora, nevzdával se.
Vnitřní svoboda
Velmi inspirující jsou jeho výstižné myšlenky k tématu svobody, která jde ruku v ruce s osobní zodpovědností. Člověk může přijít naprosto o vše, ale vždy má vnitřní svobodu, jak se k situaci postaví. Jaký vnitřní postoj zaujme, čím se v následující chvíli stane.
Kdo z těch, kteří přežili koncentrační tábor, by nemohl vyprávět o lidech, kteří chodili po ubikacích a rozdávali tu dobré slovo, tu poslední sousto chleba? Třebaže jich bylo málo, přece jsou důkazem toho, že člověku lze vzít všechno kromě nejvyšší lidské svobody, která mu dovoluje zaujmout k daným poměrům adekvátní postoj. A možnost výběru byla!
Prof. Frankl trvá na existující vnitřní svobodě a možnosti volby, za všech okolností. I tehdy, kdy vězni v lágru žili z 300 gramů chleba (teoreticky, prakticky méně) a litru vodové polévky denně. Kdy nic nevěděli o osudech svých blízkých. Kdy jim hrozilo chvíli co chvíli ohrožení života. Kdy byli obklopeni brutalitou. Kdy pracovali často až do vyčerpání. Atd.
Dle profesora je to, co se s člověkem vnitřně stane za jakýchkoli okolností, následek svobodného rozhodnutí. Svobodná volba nastavení. Může se vnitřně „odevzat“, čímž ztratí obranyschopnost, ale jemu to dává smysl. Anebo i v nelidských podmínkách zůstat dál člověkem. Vždy je to svobodné, a pro daného člověka správné, rozhodnutí.
Co život ode mne očekává?
Co byste vy odpověděli, kdyby se vás někdo zeptal: „Co já můžu ještě očekávat od života?“ Co odpovědět na takovou otázku? Inspirací může být položit otázku jinak: „Co život očekává ode mne?“ Na tuto otázku nelze správně odpovědět mudrováním a planými slovy, ale činem. A odpověď se bude lišit člověk od člověka i měnit v čase. Kdo před sebou žádný cíl ale nevidí, tomu mizí odolnost.
Osobní zodpovědnost
Každý má přínos. Pro svůj smysl života je nepostradatelný; vždyť nikdo jiný neudělá věc tím stejným způsobem. Jedinečnost patří každému, ať už se uplatní ve vztahu k nějakému tvůrčímu dílu nebo ve vztahu k jinému člověku. A právě nezastupitelnost je to, co zároveň vede k osobní zodpovědnosti, kterou člověk za svůj životní smysl má.
Svoboda člověka, kterou mu nelze až do posledního dechu vzít, mu také až do posledního dechu dává příležitost uspořádat svůj život smysluplně.
Zajímavé je i pozorování, že lidé se spirituálním nastavením měli údajně v lágru určitou výhodu. Jim se obrazně řečeno za tak strašných okolností otevřely dveře prohloubení vnitřního nastavení. A vyskytoval se paradoxní úkaz, že tito lidé s křehkou jemnou konstitucí, ale s něčím nadosobním, často přečkali lágr lépe než lidé robustnější.
Prožitek krásy a humoru
Celý příběh je velice mnohovrstevný. Bohužel zde nemáme dostatek prostoru. A ani dostatek pochopení bez prožitého. Nicméně jak prof. Frankl naznačuje, jakoukoli situaci nám může spolehlivě odlehčit vnímání a prožitek krásy (vjem hudby, krásy přírody) nebo humor. A z těžkých situací nakonec člověk může, byť s odstupem času, vyjít silnější.
Nic nemůže udolat člověka, který si vědomě přeje mít životní cíl.
Srdečně, Vaše
Marie Jindřichová
Odkazy: Viktor Frankl: A přesto říci životu ano. Karmelitské nakladatelství. 3.vydání.; https://cs.wikipedia.org/wiki/Viktor_Frankl
