Článek
O otázce „Jaký má život smysl?“ se domnívám, že je špatně položena a že správně zní: „Jaký smysl chci svému životu dát?“.
Úctyhodný zakladatel
Viktor Frankl (1905-1997) se narodil ve Vídni, kam se jeho rodiče přestěhovali z Pohořelic u Brna. Po studiu medicíny jej jako psychiatra v období světové hospodářské krize zaujala hrůza pocitu životní prázdnoty lidí. Vedle Freudovy „touhy po slasti“ a Adlerovy „touhy po moci“ přišel s třetí základní lidskou potřebou „touha po smyslu“. Odtud název logoterapie; z řeckého logos-smysl. Tato idea byla posílena následujícím pobytem v koncentračním táboře, kam byl odeslán v roce 1942. Princip terapie se tak zformuloval v těch nejtěžších podmínkách.
V koncentračním táboře přišel o otce, matku, bratra i manželku. Leč ještě v roce 1945 sepisuje neskutečně přínosnou knihu A přesto říci životu ano. O rok později začal vést neurologickou kliniku ve Vídni, v roce 1955 získává titul profesora neurologie a psychiatrie. Zakládá také Rakouskou lékařskou společnost pro psychoterapii. Publikoval 39 knih, přednášel na univerzitách po celém světě, obdržel 29 čestných doktorátů. Jeho logoterapie je označována za „třetí vídeňskou školu psychoterapie.“
Na začátku 60. let se kniha A přesto říci životu ano stala s nákladem 9 milionů výtisků druhou nejúspěšnější knihou hned po Bibli.
Hlavní myšlenka logoterapie
Prof. Frankl tvrdil, že člověk je motivován hledáním smyslu. Vědomí smyslu je klíčem k duševnímu zdraví. Pokud člověk má něco, co dává smysl jeho životu i uprostřed krizí a ve velmi limitujících situacích, může vždy najít vnitřní rovnováhu. Zároveň uznával svobodu každého ve své volbě.
Po smyslu života se nemáme ptát, ale odpovídat na něj tím, že za život přebíráme odpovědnost.
Obecné hodnoty smyslu
- vykonání smysluplného činu, který přesahuje „já“. Nevyžadují se hrdinské činy; i malý čin vykonaný s ohledem na druhého je sebepřesahující
- prožití naplňujícího; láska, pocit blízkosti
- postoj tvoření; místo pasivního postoje oběti aktivní hledání smyslu i v beznadějné situaci
Odpověď má přicházet v jednání a činech, nikoli ve slovech.
Logoterapie říká, že pokud není touha po smyslu naplněna, vede to od frustrace až k existenciálnímu vakuu. Člověk začíná pochybovat o smyslu své existence, o smyslu života vůbec. Známý je pojem nedělní neuróza – kdy během nedělního odpoledne, kdy je vše zajištěno, zasahuje pocit prázdnoty. Logoterapie pak pomáhá najít východisko z této existenciální frustrace. Nejrůznějšími zručnými prostředky. Známá je například metoda „cesta časem“, náhled na vlastní situaci z jiné časové perspektivy, třeba s odstupem pěti let.
Za základní kameny jsou považovány svoboda a s ní spojená osobní odpovědnost. Síla aktivního přístupu ve tvoření příběhu. Člověk se v každém okamžiku rozhoduje, čím se v nejbližším okamžiku stane.
Velice zajímavé je varování moderního člověka prof. V. Franklem před potlačením instinktů a ztrátou tradice. „Brzy už nebude člověk vědět, co chce a propadne konformismu (bezzásadové přizpůsobení se) – západní svět; nebo autoritářským vůdcům - východ“.
Další zajímavostí je, že matka prof. V. Frankla pocházela ze staré pražské židovské rodiny se slovutným rodokmenem, v níž jedenáct generací před profesorem žil známý pražský rabi Loew.
Srdečně, Vaše
Marie Jindřichová
Zdroje: https://www.slea.cz/; https://cs.wikipedia.org/wiki/Viktor_Frankl; V. Frankl - A přesto říci životu ano
