Hlavní obsah
Věda

Náklady na ošetření hektaru půdy činí přibližně sto korun, říká o novém biostimulátoru vědec Nisler

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Alena Větrovcová
3. 7. 9:00

Vědecký výzkum zaměřený na vývoj růstových regulátorů v oblasti zemědělství přináší novou naději do odvětví. Tým odborníků z Akademie věd pracuje na chemických látkách, které mají schopnost ovlivňovat chování rostlin ve velmi malých koncentracích.

Článek

Představil byste látku vyvinutou českými vědci pro stimulaci růstu rostlin ve velmi suchých oblastech?
V poslední době byla objevena revoluční látka s názvem mp MT, která slibuje zlepšení v oblasti zemědělství. Tato inovativní chemická složka, kterou vyvinul tým odborníků, se v současnosti využívá ve výrobku nazvaném Status, který je dodáván britskou firmou. Status je zaměřen na potlačování stresu rostlin způsobeného suchem a vysokými teplotami. Jeho účinek spočívá v posílení odolnosti rostlin vůči těmto nepříznivým podmínkám, což přispívá k jejich přežití a zvyšuje výnosnost.

Můžete vysvětlit, jak Status funguje?

Mechanismus účinku tohoto biostimulátoru spočívá v inhibici rozkladu chlorofylu v rostlinách, čímž se prodlužuje životnost listů. Na trhu je jen málo konkurenčních přípravků s tak vysokou účinností, které by dokázaly účinně bránit rozkladu chlorofylu. Potenciál této látky je zvláště slibný v afrických zemích, kde by mohla mít významný dopad. Růstový regulátor MT, má nižší náklady na výrobu a jeho aplikace vyžaduje pouze půl gramu na hektar. To znamená, že náklady na ošetření hektaru půdy by činily přibližně sto korun. Vzhledem k omezeným finančním možnostem afrických států by distribuce tohoto biostimulátoru Status mohla představovat obrovský potenciál, neboť by nabízela cenově dostupnou alternativu pro zemědělství v této oblasti.

Jak je na tom vyvinutý biostimulant s udržitelností, má ekologický potenciál?

Biostimulant Status, který se využívá v zemědělství, je důležitým faktorem pro ekologii a udržitelnost. Tato látka není hnojivem, protože se aplikuje v extrémně nízkých dávkách – pouze půl gramu na hektar, což je minimální množství. Tato vlastnost je klíčová pro ochranu životního prostředí, protože nedochází k akumulaci, zadržování nebo úniku látky. Když je aplikována na rostliny sprejem, rostliny ji absorbují a látky se postupně rozkládají během životního cyklu rostlin. To znamená, že neuniká do okolních vod, nezpůsobuje znečištění a nemá škodlivý vliv na životní prostředí.

Látka byla pečlivě zkoumána prostřednictvím několika testů, včetně testů na toxickost půdních bakterií, půdních červů a korýšů. Výsledky těchto testů neodhalily žádnou škodlivost, dokonce ani při desetinásobně vyšší dávce, než je doporučená aplikace.

Jedním z hlavních přínosů tohoto biostimulátoru je jeho ekologický potenciál. Status zvyšuje využití hnojiv, což znamená, že na ošetřené ploše je možné snížit množství hnojiva o až dvacet procent. Rostlina, která je ošetřena biostimulantem Status, je schopna lépe vstřebávat a využívat hnojivo pro svůj růst. Tím se minimalizuje ztráta hnojiv, která by jinak byla plýtvána a uvolňovala by se do okolního prostředí. To představuje významný ekologický přínos.

Foto: Alena Větrovcová

Jak jste se dostal k vývoji něčeho, tak specifického jako jsou růstové regulátory?

Během svého studia na Univerzitě Palackého jsem se zaměřil na oblast učitelství biologie a chemie pro střední školy. V rámci mé diplomové práce jsem se připojil k laboratoři růstových regulátorů, která byla společným pracovištěm Akademie věd a Univerzity Palackého. Tato laboratoř se již od devadesátých let věnovala výzkumu rostlinných hormonů, a mnoho nových druhů bylo objeveno právě zde. Mým zaměřením byly zejména cytokininy, a po dokončení magisterského studia jsem se v této laboratoři rozhodl pokračovat v doktorském výzkumu.

Během čtyřletého doktorského studia jsem se zaměřil na syntetické deriváty cytokininu. Během této práce jsme objevili novou skupinu látek, která se vyznačuje vysokou antisenescentní aktivitou, což znamená, že inhibuje rozpad chlorofylu. Tato nově objevená látka byla následně patentována a licencována pro její používání. Její účinnost ji řadí mezi nejefektivnější látky, které jsem během svých studií připravil a otestoval.

Jak hledáte pro své projekty investory, existují vůbec na českém trhu firmy, které jsou ochotny poskytovat finance, či odkupovat patenty?

Naše společnost nepřímo hledá investory. Místo toho se zaměřujeme na patentování technologií a skupin látek s určitou aktivitou. Na mezinárodních konferencích prezentujeme naše inovace a technologie, a firmy samy projevují zájem o spolupráci. Tyto firmy se ozývají samy a vyjadřují zájem o naše výsledky. Mnohdy požádají o syntézu aktivních látek, které následně testují ve svých polních pokusech po dobu několika let. Na základě těchto výsledků si pak rozhodují, zda si přejí zakoupit patent, licencovat technologii nebo pokračovat jiným způsobem ve spolupráci.

Můžete, říct jaká firma odkoupila licenci na látku MTU?

Firma, kterou zmiňujeme a která vlastní výhradní licenci na látku MTU, je společnost Intra Crop. Jedná se o britskou firmu, která je součástí většího konsorcia Frontier. V loňském roce začala tato firma prodávat tento produkt ve Spojeném království a letos rozšířila svou přítomnost do České republiky, Polska a Maďarska.

První rok, pravděpodobně v roce 2018, byly provedeny testy na polích ve Spojeném království. Následující dva roky probíhaly testy v sedmi dalších členských státech Evropské unie.

Foto: Alena Větrovcová

Jaká firma distribuuje látku v České republice?

Firma Adama je výhradním distributorem produktu, který se nazývá Status. V jiných zemích je tento produkt pojmenován jinak. Adama spadá pod společnost Syngenta Adama s. r. o. a je přítomna téměř ve všech státech. Spolupráce mezi firmou Intra Crop a Adama je především založena na osobních vztazích. Ředitel firmy Intra Crop má dobré známosti s ředitelem místní pobočky společnosti Adama. Díky těmto vazbám a také díky velikosti trhu a prodejním objemům byla uzavřena dohoda mezi Intra Crop a Adama, protože Adama disponuje potřebnou velikostí na českém trhu.

Věnujete se ještě dalším projektům vyjma vývoje růstových regulátorů?

Moje práce se zaměřuje především na vývoj růstových regulátorů. Jednou z těchto látek je mtú, která byla objevena kolem roku 2010, což znamená, že uplynulo již 13 let. Během té doby jsem se věnoval i výzkumu jiných látek, které se nám podařilo také patentovat. Tyto látky jsou nyní ve fázi testování u stejné firmy a vypadá to, že budeme pokračovat ve vývoji dalších patentů i s těmito látkami i do budoucna.

Co si slibujete od obchodní cesty s českou delegací pod vedením ministra zahraničních věcí Jana Lipavského do Angoly a Zambie, myslíte si, že tato látka má pro tyto země obchodní potenciál?

Bylo zjištěno, že severní Afrika, zejména, má velký potenciál využití této látky. Vzhledem k její schopnosti chránit rostliny před suchem a vysokými teplotami jsme se rozhodli nejprve vyzkoušet tento region. Nedávno tam byl ředitel společnosti, Mark Palmer, který jednal a zahájil jednání v Angole a Zambii s lidmi, kteří projevují zájem o zemědělství a biostimulanty. Když se naskytla tato příležitost, rozhodli jsme se, že to stojí za to. Je to skvělá příležitost. Rádi bychom však našli partnery, kteří by měli o naše produkty zájem.

Věříme, že by o ně mohli mít zájem, neboť zemědělská produkce je z velké části závislá na hnojení, což představuje vysoké náklady. Pokud by se rozhodli používat biostimulanty, které zajišťují vyšší výnosy, v dlouhodobém měřítku by to bylo ekonomicky výhodné. Věříme, že takový model by zaujal firmy, které by měly zájem o tuto příležitost.

Foto: Alena Větrovcová

Řekl byste, že má česká věda ve světě velký potenciál?

Věřím, že česká věda má ohromný potenciál. Na tuto misi jsem přijel také zastupovat své pracoviště Katherine na univerzitě Palackého v Olomouci a přinesl jsem s sebou skvělou prezentaci. Pracoviště Katherine disponuje technologií pro čištění vody, včetně pitné vody. S využitím nanoželeza, které je zakomponováno do šumivých tablet, jsou schopni odstranit z vody těžké kovy, léčiva, chemikálie a další podobné kontaminanty. Tato technologie je založena na železe, což z ní činí velmi cenově dostupnou.

Mým cílem v Angole je prezentovat i tuto inovativní technologii a navázat případnou spolupráci. Věřím, že zdejší publikum bude nadšené. Chci ukázat, že česká věda má co nabídnout a může přinést skutečný přínos v oblasti vodního zdroje.

Jaroslav Nisler

  • Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého, absolvoval doktorské studium v oboru botanika na Univerzitě Palackého a v oboru organické chemie na VŠCHT
  • Působí jako vedoucí vědecký pracovník v Izotopové laboratoři v Ústavu experimentální botaniky AV ČR
  • Jeho největším vědeckým zájmem jsou rostlinné hormony a jejich syntetické deriváty
  • Zabývá se designem jejich struktur, syntézou i biologickou aktivitou

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz