King Arthur: Legion IX je pokračováním výborné tahovky plné zombie legií

Legio IX Hispana je legií, která se zapsala do legend kvůli svým bojovým schopnostem. Mezi nepřáteli byla obávaná především díky své nezdolnosti a veteránům, jimiž byla tvořena. Pak však po roce 108 našeho letopočtu za prapodivných okolností zmizela beze stopy. King Arthur: Legion IX rozpracovává tento koncept, protože vám do rukou nedává nic jiného než právě tyto legionáře. Nikdo z nich však už dávno není naživu.

Za úkol má tato legie získat pod svou kontrolu Avalon, který drží různí nepřátelé císařství. Vrátit se však do hrobu musí všichni, takže vezmete své gladiusy, pila a pustíte se s nimi do kosení kněží, rytířů i hrůzně vypadajících monster, na která bylo možné narazit už v rámci King Arthur: Knight’s Tale. Příběh se opět odehrává ve velmi temném světě, ve kterém se dosud střetával rytířský ideál s barbary. Legionáři tuto směs obohacují o nový prvek, který baví a kompletu vlastně pomáhá opět ve svém specifickém smyslu zazářit.

Totožně jako King Arthur: Knight’s Tale i King Arthur: Legion IX hodně sází právě na střety kultur. Souboje tu hrají prim a jsou velmi náročné. Každý z nich je vlastně složitou šachovou partií, která maximálně testuje to, jak moc efektivně jste schopni pracovat s nabízeným prostředím a především jednotkami, které máte po ruce. Válečníci se štíty jsou kupříkladu ideálním nástroje pro přilákání pozornosti většiny nepřátel, protože zkrátka vydrží nápor, zatímco mág je lepší stojící vpovzdálí a ostřelující šiky pěkně z dálky.

Každá ze specializací má své jedinečné schopnosti, které jsou jasně orientovány v rámci třídy a tak s nimi i následně pracujete během vývoje. Rozhodně nepočítejte s tím, že by šlo z hlavního hrdiny celého tažení udělat mága a z kouzelníka tankovacího hrdinu, takové možnosti vám King Arthur: Legion IX nenabídne. Musím ale říci, že při boji musíte využít opravdu vše co je vám nabídnuto, protože když tak neučiníte, nakonec vás nemrtvé hordy dokáží přečíslit nejen za pomoci svých počtů, ale též schopností se opět zvednout na nohy v případě, že nejsou eliminována jejich těla. Krom nich pak čelíte daleko větším pořízkům, jejichž obludnost je vyloženě dechberoucí.

King Arthur: Legion IX stojí na myšlence neustále vám servírovaných misí, během nichž máte vždy jeden primární úkol, na který jsou navázány následně nějaké ty sekundární zakázky, jejichž úkolem je otestovat vaší schopnost plnit zadání pod tlakem. Zpracování hlavní dějové linky i vedlejších vyprávění je dle mého slušné. Když se pak nevěnujete boji máte možnost si odpočinout ve vaší základně, která však jak už to tak u legionářů bývá, nepředstavuje žádné velké osídlení plné možností, ale jednoduchý formát, který úplně nevyužijete. Nebo minimálně já to tak během hraní měl.

Tahová strategie King Arthur: Legion IX velmi zdařile kráčí ve stopách King Arthur: Knight’s Tale, což v praxi znamená, že tu máme dosti ponurý titul, brutální souboje a zajímavý příběh plný morálních voleb testujících to, zda máte ještě duši. Hodně se mi pak zamlouvá samotné zakomponování Legio IX Hispana, protože tohle téma mám zkrátka rád. Uzavřené mise představují zajímavý faktor, který nemusí sednout úplně každému, osobně mi to však i přes lásku k otevřeným světům nějak zvláště nevadilo. Dokázal bych si ale představit komplexnější vývojový strom postav, ten mi totiž přišel dost omezený.

Pokud ale člověk odhlédne od toho, že z kouzelníka nemůže udělat tanka, tak je King Arthur: Legion IX velmi povedenou tahovou strategií s příběhem, který stojí za to, takže pro fandy žánru se může jednat takřka o povinnost. Za sebe nemám problém tento kus doporučit.