Článek
Oficiálně se bomba jmenovala RDS-220. Byla však tak obrovská a mocná, že se ujal spíše její lidový název Car bomba. Ten reflektuje název dávaný megalomanským výtvorům z doby carského Ruska, jako je např. Car dělo, nebo Car Kolokol. Tyto věci charakterizuje jejich impozantní velikost, ale praktická nepoužitelnost.
Spojené státy měly v jaderných zbraních nad Sovětským svazem výraznou převahu. Američané měli technologicky napřed a soustředili se zejména na zdokonalování způsobů doručení svých zbraní na nepřátelské území. Zaměřovali se tedy zejména na rakety a malé až střední jaderné nálože. Sovětský svaz byl v tomto ohledu relativně pozadu a jeho vůdce Nikita Chruščov si toho byl vědom. Hrozilo totiž, že by Sověti nebyli schopni USA svými jadernými zbraněmi zasáhnout, zatímco Američané by k nim své zbraně dopravit zvládli.
Než dohánět dávno prohraný souboj, vsadili Rusové na taktiku odstrašení monstrózní silou. Chtěli vytvořit nejsilnější jadernou bombu na světě, která by svůj cíl zničila, i kdyby byla shozena daleko od něj.
Začaly tak práce na bombě. Původně měla mít energii až 100 Megatun TNT. Jen pro představu je to 6 666 krát víc, než Little Boy shozený na Hirošimu (ten měl 15 kilotun TNT). Nakonec naštěstí uznali i sovětští vědci, že exploze o této síle by měla brutální následky pro atmosféru a životní prostředí na celé planetě, navíc ani posádka letadla by neměla šanci explozi přežít. Proto byla bomba „oslabena“ na 50 Megatun TNT.
Pro shození bomby bylo speciálně upraveno letadlo Tu-95, přesto se posádce dávala šance pouze 50% na přežití. Místo odpalu bylo na jaderné střelnici Nová země. Tedy vzdáleném ostrově severně od pevninské části Sovětského svazu.
Samotná bomba vážila 25 tun, byla dlouhá 8 metrů a 2 metry široká. Byla také vybavena padákem, který měl zbrzdit její sestup, aby mělo letadlo dost času na opuštění prostoru.
30. října 1961, přesně v 11:32 Moskevského času bomba explodovala ve výšce 4 000 metrů. Výbuch byl 1 570 krát silnější než exploze bomb v Hirošimě a Nagasaki dohromady, 10 krát silnější než veškeré bomby shozené během celé 2. světové války. Všechny budovy v okruhu 55 kilometrů od exploze byly zcela zničeny. Okna budov byla rozbita až do vzdálenosti několika set kilometrů. Tlaková vlna vzniklá z výbuchu bomby obletěla třikrát celý svět a letadlo Tu-95V, které bombu shodilo, kleslo o 1 000 metrů. Typický hřibovitý mrak se vyšplhal až do výšky 70 kilometrů a radioaktivita byla změřena po celé Skandinávii.
Exploze Car bomby v Praze
Pro představu by Car bomba srovnala se zemí kompletně celou Prahu a popáleniny 3. stupně by pociťovali lidé až 60 kilometrů daleko. Nutno podotknout, že se bavíme o skutečně otestované bombě, tedy o síle 50 Megatun, její původně síla měla přitom být 2 krát větší.
Vyzkoušet si odpálení jakékoliv jaderné zbraně na konkrétním místě na mapě si můžete i vy. Stačí přejít na odkaz zde.
Test bomby vyvolal ve světě negativní reakce, zejména kvůli následkům, které tak obrovská exploze měla. Paradoxně tak její odpálení vedlo časem k podepsání dohod, které testy jaderných zbraní v atmosféře zakazovaly.
Vývoj balistických raket pak pokročil tak daleko, že možnost shození bomby nad nepřátelským územím byla naprosto zaostalá a nerealizovatelná. Proto se od vývoje takto silných bomb nakonec upustilo a pozornost se zaměřovala právě na menší nálože dopravované raketami.
Zdroje
