Článek
Původní plán
V červnu 1791 je Ludvík XVI. de facto vězněm ve vlastním paláci. Jeho pravomoci jsou stále zmenšovány Národním shromážděním a v Paříži se necítí ani svobodně, ani bezpečně. Po dlouhodobém plánování se tedy rozhoduje pro tajný únik.
Jeho cíl je dostat se do pohraniční pevnosti Montmédy, kde royalistický markýz de Bouillé shromáždil vojsko o síle 10 000 mužů. Všichni jsou příslušníky původní královské armády, a tedy považování za stále věrné monarchii. Navíc zde kromě nich byly umístěny také dva švýcarské a čtyři německé regimenty žoldáků. Ti byli vnímány jako mnohem spolehlivější a věrnější králi, než jejich francouzští kolegové. S jejich pomocí chtěl Ludvík s největší pravděpodobností (vzhledem k zachovalé korespondenci a Ludvíkem sepsané deklaraci) začít kontrarevoluci a získat mnohá mu sebraná práva zpět. Nemělo tedy jít o úplný návrat před revoluci, ale jakýsi kompromis (naproti tomu z dopisů Marie Antoinetty se jako cíl zdálo spíše ustanovení starých pořádků bez kompromisů).
V realitě byl král poznán poštmistrem Jean-Baptiste Drouetem a zadržen v městečku Varennes, pouze 50 km od cíle. Bylo to dílem králových špatných rozhodnutí, zpoždění cesty, nebo třeba i selháním velitelů kavalerie, která měla na krále čekat již po cestě, ale vzhledem k různým důvodům se stáhla dříve. V našem případě se ale král do Montmédy dostal.
Úspěšně v Montmédy
Vive le roi, zřejmě takových oslavných výkřiků by se zde Ludvíku XVI. dostalo ihned po příjezdu. Co ale dál? V Paříži propukl zmatek a burcování proti monarchii ihned po odhalení králova útěku. Král již není králem, ale pro běsnící vůdce revoluce zrádcem. Nepodařilo se jej sice zadržet, o to více ale shromáždění nebude chtít podcenit občanskou válku, která je nyní zřejmě nevyhnutelná.
A Ludvíkova situace rozhodně není příznivá. Je sice v opevněné baště royalistů s armádou, nicméně 10 000 mužů je na pochod k Paříži zoufale málo. Pomoc z venčí? Ta by byla proti Ludvíkovým zásadám, sám je totiž spíše pacifista a svůj lid údajně přes veškeré události miluje. Nechce tedy působit jako král, který se moci ujme přes krveprolití a navíc s „cizáky“ za zády. Navíc je přesvědčený, že revoluční smýšlení je převážně záležitostí Paříže a jejích obyvatel, tedy že ve zbytku země je u poddaných stále v oblibě.
Dá se tedy předpokládat, že Národní shromáždění co nejdříve pověří markýze de Lafayette (případně jiného generála) s úkolem kontrarevoluci potlačit. Zřejmě by se urychlily i masivní odvody do revoluční armády tzv. levée en masse. Tato politika odvodů všech bojeschopných mužů ve věku od 18 do 25 let byla reálně zavedena až při Válce první koalice a dokázala revoluční francii zajistit během krátké doby 750 000 mužů ve zbrani.
Těžké rozhodnutí
Revoluční vojsko se blíží a král musí sehnat vojsko své. Podpora monarchie mimo velká města sice v určité míře stále existuje (viz např. Povstání ve Vendeé), rozhodně se ale nedá mluvit o podpoře většinové. I s loajálními vojáky, posílenými žoldáky a převážnou částí francouzské aristokracie, nemá král šanci získat zemi zpět. Je z něj nyní veřejný nepřítel číslo jedna, revolucionáři vyjednávat nebudou.
Ludvík si svou pozici dříve či později musí uvědomit. Krveprolití se nevyhne, ledaže by se vydal do spárů Národního shromáždění. To by pro něj jako ve skutečnosti znamenalo nejpravděpodobněji soud a jistou smrt. Musí tedy požádat ostatní panovnické dvory o podporu svojí věci.
A ta by jistě přišla. Ostatně téměř ihned poté co byl reálně král zadržen přišla do Paříže tzv. Pilnická deklarace, ve které císař Leopold II. a pruský král Fridrich Vilém II. požadovali bezpečnostní záruky pro Ludvíka XVI. V případě vzniku újmy jemu, či jeho rodině, hrozili vojenskou akcí. Další rok následoval Manifest brunšvického vévody, vrchního velitele pruských a rakouských vojsk, který měl zastrašit obyvatele Paříže a přimět je opět respektovat svého krále, jinak mělo být celé město podrobeno vojenské exekuci. Nemluvě o Válkách které skutečně nastaly (Válka první a druhé koalice).
V bezvýsledné situaci tedy Ludvík přijme zahraniční pomoc a postaví se do čela royalistické armády. Zvrátí však Velkou francouzskou revoluci?
Revolucionáři by jistě byli mnohem více vyděšeni, přesto by se nevzdali svého boje a radikální křídlo Národního shromáždění by se dostalo rychleji k moci. I přes veškeré problémy v celé zemi, nastalý zmatek a lokální odboje vůči Pařížské vládě by zřejmě zvládli radikalizovat a mobilizovat dostatečný počet vojáků.
Jen ve Válce první koalice dokázali Francouzi celkově mobilizovat údajně přes 1 150 000 mužů, většinou dobrovolníků, kteří šli bojovat s nadšením za svou nově získanou svobodu. V té době to byla největší vojenská síla v Evropě, alespoň co se počtu týče.
Oproti nim by stála royalistická armáda Francouzů věrných králi a profesionální armády evropských mocností v čele se Svatou říší římskou, Pruskem, Velkou Británií, Portugalskem, Španělskem atd. (viz např. účastnící Války první koalice). Ty sice měly profesionální výcvik, nicméně byly v početní nevýhodě a navíc prostí vojáci jednoduše nemuseli vidět dosazení cizího monarchy zpátky na jeho trůn jako dostatečně motivující.
Vojenské rozuzlení by tedy záleželo na mnoha okolnostech, které si už nedovolím posoudit. Navíc vycházím z předpokladu, že by se Ludvík XVI. skutečně nebál prolít krev svého lidu, což je rozhodnutí, které by šlo přímo proti jeho charakteru. Již mnohokrát měl totiž možnost použít proti revoluci sílu, a to ještě v jejím počátku.
Na druhou stranu i vítězství koalice proti revolucionářům by mohlo být úspěšné a to rychle. Oproti realitě by mohli lidé ztratit důvěru v úspěch revoluci, jelikož by si byli vědomi, že nemají krále ve své moci a ještě na ně táhne koalice vojsk velkých mocností té doby. Vše záleží na tom, jestli by i přes to orátoři revoluce byli schopni prostý lid dostatečně podnítit pro boj.
Zdroje:
War of the First Coalition - World History Encyclopedia
Levee en masse | Definition, Significance, & Facts | Britannica
Louis XVI | Biography, Reign, Execution, & Facts | Britannica
Flight to Varennes - Wikipedia
Declaration of Pillnitz - Wikipedia
Brunswick Manifesto - Wikipedia
L'évasion de Louis XVI - YouTube
