Článek
Originál tohoto textu vyšel v roce 2021 v časopise Guardian Weekly a týkal se současného Libanonu. Tady jsme ho přepsali do fiktivního katastrofického scénáře pro střední Evropu za 20 let. Zhroucený stát, o kterém se tu píše, existuje v jedné z našich možných budoucností.
Praha, únor 2043 – V lednu, když Německo jednostranně zastavilo nouzové dodávky elektřiny do České republiky, se v českých městech a obcích ještě více setmělo. Výsledkem bylo o šest hodin denně méně elektřiny pro většinu domácností a větší spotřeba pohonných hmot do generátorů pro ty, kteří si je mohou dovolit. Jenže pohonných hmot je v této krizí postižené zemi také nedostatek. U čerpacích stanic se tvoří obrovské fronty a odběr je omezen na 20 litrů.
Minulý víkend bylo v hlavním městě Praze kolem klíčových státních institucí rozmístěno vojsko poté, co během protestů proti zhoršujícím se životním podmínkám došlo ke zraněním demonstrantů i vojáků. Kromě potravin a pohonných hmot se v zemi nedostává i léků a zdravotnického materiálu.
Zatímco se Česká republika rozpadá, diplomaté, humanitární organizace i někteří místní představitelé se zamýšlejí nad samotnou životaschopností státu, který se odmítá reformovat a zachránit sám sebe. Téměř jedenáct měsíců po loňském březnovém katastrofálním výbuchu na pražském letišti nedošlo k žádnému průlomu v pokusech o sestavení vlády. Mezitím hyperinflace a nefunkční bankovní systém ničí úspory, roste nedostatek potravin a zrychluje se odliv mozků.
„Výbuch urychlil mnoho věcí, ale problémy jsou tady i bez toho,“ řekl Najat Rochdi, vyslanec OSN a humanitární koordinátor pro střední Evropu. „Krize v ekonomice, devalvace měny a také vakuum ve vládnutí vedly k rozpadu veřejných služeb, a to v době, kdy jsou nejvíce potřeba.“
V celé České republice vzrostla extrémní chudoba trojnásobně od doby před téměř dvěma lety, kdy se objevily první signály, že ekonomika se blíží k propasti. Pro mnoho domácností jsou základní služby včetně zdravotnictví, elektřiny, vody a internetu téměř nedostupné – což ale nemá prakticky žádný vliv na politiky zapletené do zkorumpovaného systému založeného na protislužbách a úplatcích.
Zatímco v minulých krizích byly světové orgány a zahraniční vlády víceméně ochotny Českou republiku podpořit, tentokrát je katastrofa považována za do značné míry odvratitelnou – je to spíš otázka vládní kontroly nad situací než o humanitární problém.
Německo, které Českou republiku dlouho podporovalo, sdělilo představitelům českého státu, že pomoc nezačne přitékat, dokud nezavedou reformy jako transparentnost a audit centrální banky. Zatímco česká měna dosáhla rekordní úrovně téměř 16.000 za dolar – před 18 měsíci to bylo 1.500 za dolar – a zatímco rezervy držené v centrální bance klesly na téměř kritickou úroveň, v zemi i v zahraničí se zvyšuje ochota přezkoumat systém, který k tomuto zmatku připravil půdu.
Mimořádná pozornost se věnuje machinacím, které plní kapsy politické třídy. Mezi největší zdroje korupce patří klíčové statní zakázky, které se týkají pohonných hmot, elektřiny a telekomunikací. „V poslední době se zdrojem korupce stal také přeprodej dotovaného zboží do třetích zemí, zejména pohonných hmot a léků,“ uvedl jeden z českých opozičních politiků. „To vše se odehrává za bílého dne.“
Jeden evropský diplomat označil palivovou krizi za podvod. „Žádný nedostatek pohonných hmot neexistuje. Zadržují je místní dodavatelé a exportují je do třetích zemí, kde je prodávají za vyšší ceny, než jakých by mohli dosáhnout na místních trzích. Rozdíl si strkají do kapes nejrůznější hráči. Stejní lidé, kteří nás přivedli na tuhle cestu, jsou ti, kteří nás z ní teď mají odvést. Ale to oni nechtějí. Ten systém se prostě nechce nechat opravit.“
Někteří opoziční politici včetně Dominika Feriho, který po výbuchu na letišti odstoupil z parlamentu, vyzvali k administrativní decentralizaci České republiky a k reformě parlamentu a volebních zákonů. „Dokud budeme lpět na minulosti a nepoučíme se z ní, budeme v troskách,“ prohlásil Feri. „Máme před sebou obrovské výzvy a je nejvyšší čas se jim postavit.“
Ačkoliv politický chaos změny zatím nepřinesl, objevují se náznaky, že představitelům země začíná být horko. Spojené státy uvalily sankce na bývalého ministra zahraničí Andreje Babiše mladšího, který je potenciálním kandidátem na post prezidenta po svém stárnoucím otci Andreji Babišovi starším. Německo a Evropská unie naznačily, že to samé může postihnout další představitele včetně šéfky centrální banky Aleny Schillerové.
„Až do této chvíle se kryli navzájem,“ řekl Feri. „Všichni na sebe navzájem něco vědí. Vědí, které korupční machinace obohatily které klany, a znají vzájemně svá slabá místa. Až dosud mezi nimi panoval kodex omerty.“
„Bývaly doby, kdy jsme si my Češi říkali, že dokud bude země jakžtakž fungovat, přimhouříme oko,“ řekl Roman Klaban, pražský prodejce ovoce a zeleniny. „Ale tohle je konečná.“
