Článek
Archu úmluvy hledají badatelé dlouhá staletí. Předpokládá se, že byla ztracena po dobytí jeruzalémského chrámu v roce 586 před naším letopočtem. Podle některých zpráv snad mohla být včas ukryta na jiném bezpečnějším místě, nelze ovšem vyloučit ani to, že během bojů byla nenávratně zničena. Přesto se dodnes mnozí badatelé nevzdávají a jejímu hledání věnují spoustu času i nemalé prostředky. Podle některých teorií může být Archa stále ukryta v podzemních chodbách hluboko v Chrámové hoře. Jiní předpokládají, že byla včas odnesena a ukryta v jeskyni nedaleko hory, na níž vystoupil Mojžíš, aby „spatřil dědictví od Boha“. Jiné prameny zmiňují, že by snad mohla být uchována kdesi v Etiopii. Zmiňovány jsou také teorie, že Archu nalezli a bezpečně ukryli templáři. Bohužel nic z toho se dodnes nepotvrdilo.
Do širšího povědomí se paradoxně Archa dostala pravděpodobně díky legendárnímu filmu „Dobyvatelé ztracené archy“. Zde její otevření vypustilo neskutečnou energii, která zabila všechny přihlížející. Tvůrci filmu tímto způsobem pravděpodobně interpretovali po svém několik biblických zmínek o tom, že při neopatrném zacházení může být Archa smrtící, nebo že při pohledu do Archy někteří nepřežili.
Archa měla obsahovat desky, na kterých bylo sepsáno desatero, Áronovu hůl a manu. Mnozí samozvaní záhadologové moc archy vysvětlují tak, že byla vlastně mohutným kondenzátorem, který dokázal uložit elektrický náboj dostatečný k tomu, aby každého, kdo se Archy dotkne na místě zabil. Manu pak vysvětlují tak, že Izraelitům během cestování pouští poskytovala jídlo. Mělo se snad dokonce jednat o vysílačku, která umožnila spojení s mimozemšťany, které Izraelité považovali za boha. Posouzení takového vysvětlení nechám čistě na vás.
Skutečná síla archy však spočívala v něčem naprosto jiném. Především desatero, které v ní bylo ukryto dalo Mojžíšovým následovníkům řád a zákon. I když první čtyři přikázání přímo nabádají k víře v jediného boha, zbylých šest přikázání se vlastně nepřímo stalo základem pro moderní zákony.
Přikázání ve své době musela vnést do společenského soužití řád. Zároveň byla Archa pro Izreality putující bez stálého domova také jediným symbolem boží přítomnosti. Je vlastně zcela nepodstatné, zda Mojžíš sepsal přikázání s boží pomocí, nebo byl mazaným manipulátorem a psychologem, který šikovně ovládl masy. Důležité je, že přikázání vnesla pořádek a zákon do chaosu.
Síla Arhy tedy spočívala především v tom, že byla důkazem boží existence. Pro ty, kteří v ní věřili, byla ikonou a důkazem toho, že cokoliv činí, dělají v božím zájmu. Zmíněná mana proto nemusela být stravou, ale potravou pro duši.
Pro Izraelity byla Archa něčím co je přímo spojovalo s bohem, tím jim dodávala sílu i ve chvílích, kdy by mohli propadat v beznaděj.
Jestliže při dobytí Jericha stačilo s Archu 7 dní po sobě nosit kolem města, vlastně ani nebylo nutné aby Archa zasáhla jakoukoli vyšší mocí. Samotná její přítomnost byla natolik povzbuzující, že se podařilo hradby města úspěšně zdolat. Nebylo vůbec nutné, aby jakákoli nadpozemská síla pobořila hradby města. Ostatně bible také popisuje příběh dvou špehů, kteří do města pronikli a místní prostitutka jim pod příslibem, že její rodinu při dobytí ušetří, poskytla pomoc.
Samotné dobývání města spojené s pleněním a vražděním je poněkud v rozporu s obsahem Archy, která v sobě nesla boží přikázání, kde šestým bylo „Nezabiješ“.
Jak nás ale historie učí, většina náboženství se v určité době potýkala s jistým fanatismem, kdy se ve jménu boha vraždilo, popravovalo, mnohdy dokonce i znásilňovalo. Zpravidla vždy to bylo v zájmu zisku a upevnění moci. Sebelepší úmysl totiž může být snadno zneužit. Připustíme-li, že desatero s dobrým úmyslem sepsal sám Mojžíš proto, aby poskytl svým následovníkům základní pravidla pro spokojené společné soužití, postačilo později výklad těchto přikázání jen nepatrně překroutit tak, aby za bližního byl považován jen ten, který věří ve stejného, jediného a všemocného boha. Poté již nic nebránilo tomu, aby mohli být nevěřící zabíjeni a okrádáni. Pak už byl jen krůček k tomu, aby se odlišná víra stala dokonce důvodem k agresi a náboženským válkám v božím zájmu. A symbol, který měl lidi spojit, se stal příčinou rozdělení. Kolikrát se to v historii lidstva opakovalo?
