Článek
Příběh, který se doufám, nikdy nestane.
Píše se rok 2050 a Karel, dnes 80letý bývalý účetní, sedí na své rozvrzané židli v malém bytě v centru města. Byt je skoro prázdný – jen pár starých knih, rozbitý radiátor a starý počítač, který už dlouho nezapnul, protože elektřina je drahá.
Karel byl jedním z Husákových dětí, narozený v době, kdy paneláky rostly jako houby po dešti a všichni si mysleli, že socialismus je věčný. Když bylo Karlovi pětatřicet, přemluvil ženu, která pocítila potřebu mateřství, že nebudou mít děti. „Děti jsou drahé, radši si budeme užívat!“ A tak si užívali – jezdili na dovolené, kupovali si drahá vína a tehdy moderní technologie, rekonstruovali chytrý dům, zastřešený bazén se zimním provozem, vířivka…
Jak léta plynula, život začal být těžší. Několik let sledovali, jak finanční investice ztrácí hodnotu, pak co zbylo, prodali za zlomek ceny. Nakonec vyměnili i dům za byt v centru se vším pohodlím okolo. Když Karel odešel v sedmdesáti do důchodu, zjistil, že jeho důchod je směšně nízký. Přivydělával si jako hlídač v obchodním centru, ale kvůli bolavým kolenům a problémům s dýcháním zvládal jen pár hodin týdně.
Pak jeho manželka odešla s mladším Izraelcem a tam se stará o jeho děti a vnoučata, a tak zůstal úplně sám. Bez dětí, bez peněz, které dal ženě výměnou za byt a teď už i bez přátel. Bývalá žena mu občas posílá obrázky nové šťastné rodiny, na svůj věk to je pořád kočka.
Svět kolem něj mezitím…
Česko už dávno nebylo tou zemí, jakou znal. V jeho domě se mluvilo snad všemi jazyky světa kromě češtiny. „Dobrý den“ už dávno nikdo neříkal, spíš jen: „Hello?“ nebo „Salam alejkum.“ Ulice byly plné nových obyvatel, kteří ale často jen postávali, kouřili a debatovali. Pracujících lidí bylo málo, proto státní dluh narostl do obludných rozměrů kvůli systému, který dovoloval, aby lidé včetně imigrantů žili jen ze sociálních dávek.
Migranti byli nezbytně potřeba, protože porodnost stále klesala, získávali byty po majitelích co neměli dědice. Bohužel jen asi 60 % z nich začalo pracovat, ostatní jen pobírali sociální podporu.
Ekonomika se zhroutila před pěti lety. Inflace se držela kolem 20 % ročně a Karlovy zbytky úspor se rozplynuly rychleji než jarní sníh. Nákupy už dávno neřešil – na tržnici si občas vyprosil kousek ovoce nebo zeleniny, kterou nikdo nechtěl.
Karel a jeho byt
Teď, sedě na té rozvrzané židli, přemýšlí Karel nad svým životem:
„A co bude s mým bytem, až tady nebudu?“ napadlo ho. Bývalá žena ho nechce. Ale rychle se zarazil: „Co by, propadne státu a pak ho dají nějakému dalšímu imigrantovi, který si tam přiveze dalších deset příbuzných.“
Život v troskách
Nakonec si Karel nalil poslední hrnek slabé kávy a podíval se z okna na okolní paneláky. Všude kolem něj se svítilo. Bylo slyšet hudbu, cizí jazyky a dětský smích. A tehdy ho napadla myšlenka, která ho rozesmála:
„Tak přece se to Husákovi povedlo. Místo socialistického ráje máme multikulturní peklo!“
Smál se, až mu po tváři tekly slzy. Možná ze smíchu, možná ze smutku. Pak vstal, zhasl světlo a šel spát.
----------
Při současné porodnosti a stabilním počtu obyvatel (okolo 10.5 mil.) bude v roce 2040 přibližně 65–70 % produktivních obyvatel českého původu a 30–35 % imigrantů. Migrace se stane klíčovým faktorem pro udržení pracovní síly a zmírnění negativních dopadů stárnutí populace.
Pokud část imigrantů přicházejících do ČR nebude přicházet primárně za prací, ale spíše za sociálními výhodami, může to významně ovlivnit ekonomiku, sociální systém a celkovou udržitelnost důchodového systému. Následují hlavní aspekty takové situace:
1. Snížení podílu ekonomicky aktivních osob mezi imigranty
- Pokud významná část imigrantů nebude pracovat, zhorší se poměr ekonomicky aktivních osob k ekonomicky neaktivním.
- Namísto toho, aby migrace pomáhala kompenzovat úbytek české populace v produktivním věku, zvýší se zátěž na sociální a důchodový systém.
- Sociální výdaje na tuto skupinu by mohly zahrnovat přímé dávky, zdravotní péči a další podporu, což by vedlo k vyšším veřejným výdajům.
2. Riziko oslabení důchodového systému
- Pokud imigranti přicházející do ČR nepřispívají do systému skrze práci a odvody, nemohou plnit funkci, kterou migrace z ekonomického hlediska předpokládá.
- Naopak by mohli zvýšit deficit důchodového systému, protože jejich potřeba sociálních dávek by dále zatížila veřejné finance.
- Poměr ekonomicky aktivních osob na jednoho důchodce by mohl klesnout pod odhadovaných 1,5–1,7, což by vedlo k nutnosti dalších reforem (například zvýšení důchodového věku nebo daní).
3. Zvýšená zátěž na sociální systém
- Pokud se zvýší podíl imigrantů závislých na sociálních dávkách, může to vyvolat:Vyšší daňové zatížení pracující populace pro financování těchto výdajů.
Nárůst sociálního napětí mezi českými občany a imigranty, zejména pokud bude vnímáno, že někteří imigranti nepřispívají a čerpají výhody.
Možný tlak na změnu pravidel pro přístup k dávkám, což by mohlo vést k restriktivnějším migračním politikám.
4. Dlouhodobý dopad na integraci
- Pokud část imigrantů zůstane ekonomicky neaktivní, hrozí, že se neintegrují do společnosti. To může vést ke vzniku sociální segregace a uzavřených komunit s omezeným přístupem ke vzdělání a pracovním příležitostem.
- Neintegrované skupiny mohou představovat trvalou ekonomickou zátěž a zdroj sociálních problémů.
