Článek
Když archeolog Howard Carter v roce 1922 odhalil neporušenou hrobku mladého faraona Tutanchamona, svět zatajil dech. Zlato, šperky, slavná posmrtná maska – symbol dokonalé krásy starověkého Egypta. Uprostřed všech těch pokladů však ležel chlapec, o němž se vědělo jen málo.
Dnes, více než sto let poté, přichází vědci s dalším šokujícím zjištěním. Tutanchamon sice vládl jako faraon, ale tvář antického ideálu rozhodně neměl. Nově zrekonstruovaný obličej mladého krále odhaluje skutečnost, která se od lesku jeho zlaté masky liší víc, než by kdo čekal.
Kdo byl Tutanchamon: Dítě z dynastie chaosu
Tutanchamon žil zhruba mezi lety 1341–1323 př. n. l., v období, kdy Egypt zmítaly náboženské i politické otřesy. Jeho otec, faraon Achnaton, se zapsal do dějin jako panovník, který zpochybnil samotné základy egyptského náboženství – zavrhl panteon bohů a uctíval jediného – Atona.
Po Achnatonově smrti se mladý Tutanchamon – zřejmě pod vlivem svých rádců – pokoušel vrátit říši do starých pořádků a znovu obnovit kult tradičních bohů. Jenže vlády se ujal už v pouhých devíti letech a zemřel sotva jako dospělý, kolem osmnácti či devatenácti. V dějinách tak působí spíše jako symbolická postava než skutečný vládce.
O to větším šokem bylo, když Howard Carter v roce 1922 objevil jeho téměř neporušenou hrobku – poklad, který by mohl směle konkurovat mýtu o Eldoradu. Tutanchamon se díky tomu stal nejznámějším faraonem světa, přestože jeho vláda trvala krátce a ve srovnání s velikány, jako byli Ramesse II. nebo Thutmose III., nedosáhl žádných velkých činů.
Jeho sláva paradoxně pramení z tajemství smrti, ze zlaté masky a z pocitu, že i malý faraon může z hlubin věků zcela okouzlit moderní svět.
Zlatá posmrtná maska Tutanchamona váží přes 10 kilogramů a dodnes patří k nejcennějším artefaktům starověkého Egypta. Vznikla proto, aby z mladého faraona udělala boha – dokonalého a nesmrtelného. Zlato, lapis lazuli, barevné sklo a drahokamy z ní dělají mistrovské dílo, které mělo zajistit, že Tutanchamon bude i po smrti vzbuzovat úctu, klid a obdiv.
Z pohledu staroegyptského PR to byl geniální tah: symetrická tvář, ideální proporce, výraz klidu a moci. Všechno na masce křičí: „Podívej se, já jsem bůh!“ Jenže realita pod vrstvami zlata a legend vypadá zcela jinak.
Teprve moderní technologie odhalily, jaký skutečně byl. Týmy vědců z Egypta, Itálie a Francie provedly pomocí CT skenů a forenzní antropologie takzvanou vizuální pitvu (visual autopsy). Výsledek šokoval svět: Tutanchamon měl deformovanou lebku, výrazný předkus, křivé zuby, ženské boky, kulhal na nohu a trpěl řadou dědičných nemocí.
Jeho tělo bylo důkazem genetické degenerace, kterou způsobovalo sňatkování mezi blízkými příbuznými. Testy DNA nakonec potvrdily to, co se dlouho jen tušilo – Tutanchamon byl dítětem sourozenců. Z mladého boha se tak v rukou vědců stal spíše křehký chlapec poznamenaný vlastním původem, jehož krása byla – ironicky – vytvořena až po smrti.
Zlomené tělo boha
Když v roce 2010 egyptský archeolog Zahí Hawás vedl podrobnou analýzu Tutanchamonovy mumie, svět zůstal v úžasu. Autopsie odhalila, že „zlatý chlapec Egypta“ měl vážně poškozené zdraví – trpěl malárií, genetickými vadami a kostními deformacemi. Studie zveřejněná v Journal of the American Medical Association navíc potvrdila, že faraon zřejmě trpěl Köhlerovou chorobou, vzácným onemocněním nohy, které vysvětluje jeho trvalé kulhání. A to byl jen začátek znepokojivých zjištění.
- Deformovaná chodidla: Archeologové objevili více než 100 holí, mnohé s viditelnými známkami používání – Tutanchamon zřejmě trpěl bolestí při chůzi.
- Rozštěp patra a výrazný předkus: CT rekonstrukce lebky odhalila genetické vady způsobené incestem.
- Degenerace kostí: Tělo neslo známky nekrózy i deformací.
- Zničený genofond: DNA testy potvrdily, že jeho rodiče byli sourozenci.
- Slabá imunita: V těle se našly stopy malárie a dalších parazitických infekcí.
- Zlomená stehenní kost: Před smrtí utrpěl vážné zranění, které se pravděpodobně infikovalo.
- Ženské rysy: Jeho tělo mělo gynekoidní typ postavy, připisovaný hormonální poruše.
- Smrt mimo bitevní pole: Dlouho se věřilo, že padl v boji, ale vědci dnes soudí, že zemřel na kombinaci infekcí a genetické slabosti.
V jeho DNA se navíc našly stopy nejnebezpečnější formy malárie – Plasmodium falciparum. Kombinace deformací, nemocí a genetických mutací z mladého faraona dělá jednoho z nejzranitelnějších vládců v historii. Z někdejšího symbolu dokonalosti se stal tragický důkaz krutosti faraonské tradice. DNA analýzy Egyptské rady pro antické památky odhalily, že Tutanchamonovým otcem byl Achnaton, zatímco matkou jeho vlastní sestra – anonymní mumie číslo 35.
Incest, běžný mezi vládci, měl zajistit božský původ, ale výsledek byl přesně opačný. Tutanchamon zdědil oslabené geny, křehké tělo a nepřirozené rysy. To, co kdysi mělo symbolizovat čistotu krve, se proměnilo ve smrtící genetickou past. Božský vzhled mu tak nepřinesla příroda, ale zlatníci.
Zatímco jeho zlatá maska dodnes symbolizuje egyptský ideál krásy – s pravidelnými rysy, mandlovýma očima a klidným, téměř božským výrazem – skutečný Tutanchamon vypadal docela jinak. Forenzní rekonstrukce založená na CT skenech lebky a analýze měkkých tkání zcela změnila pohled na jeho tvář. Egyptský vědecký tým spolu s francouzskými a britskými odborníky vytvořili trojrozměrný model faraonovy lebky. Pomocí metody běžně využívané v kriminalistice určovali tloušťku měkkých tkání, polohu očí, nosu i tvar obličeje.
Výsledek? Rozhodně žádný ideál krásy. Tutanchamon měl vystouplé zuby, podsazenou bradu, těžká víčka a asymetrické lícní kosti. Jeho oči byly hluboko posazené a nos nepůsobil rovně. Rekonstrukce zveřejněná v roce 2022 ukazuje mladíka s unaveným, téměř nemocným výrazem. „Když jsme výsledný model poprvé viděli, nebyli jsme si jistí, jestli se díváme na faraona, nebo na mladíka, který právě vyhrál smutnou loterii DNA,“ přiznal jeden z členů výzkumného týmu pro Live Science.
Tento vizuální portrét vznikl díky více než 2000 CT skenům a analýze 140 fragmentů mumifikovaného těla. Vědci využili 3D tisk, počítačové modelování i poznatky o podobě starověkých Egypťanů, aby co nejpřesněji zachytili, jak Tutanchamon opravdu vypadal – bez idealizace a retuší. „Je to poprvé, co máme takto detailní pohled na skutečného Tutanchamona. Je to zároveň fascinující i nepříjemné,“ uvedla egyptoložka Salima Ikram z Americké univerzity v Káhiře.
Pokud byste Tutanchamona potkali dnes, nepoznali byste v něm boha. Spíš byste mu možná nabídli místo v tramvaji a zeptali se, jestli je v pořádku. Místo majestátního pohledu poloboha byste viděli citlivého, nemocného teenagera, který toho za svůj krátký život stihl víc bolesti než moci.
Ironie nesmrtelnosti
Je zvláštní a zároveň fascinující, že právě Tutanchamon – zřejmě geneticky nejzranitelnější a fyzicky nejkřehčí faraon – se stal největším symbolem starověkého Egypta. Jeho legenda nevznikla díky hrdinským činům, ale díky neporušené hrobce, kterou v roce 1922 objevil Howard Carter. Tam, kde ostatní faraoni zmizeli v prachu vykradených komor, on zůstal zachován – a s ním i jeho příběh. Nebyl to tedy jeho život, ale jeho smrt, co z něj udělalo nesmrtelnou ikonu.
_____________
Zdroje:
https://www.pbs.org/articles/king-tutankhamun-life-death-family
https://edition.cnn.com/2014/10/21/world/king-tut-visual-autopsy/index.html
https://news.artnet.com/art-world/modern-autopsies-for-ancient-egyptian-mummies-133996
https://jamanetwork.com/journals/jama/fullarticle/185393
https://www.livescience.com/archaeology/ancient-egyptians/king-tuts-likeness-revealed-in-vivid-new-facial-approximation-of-ancient-egyptian-pharaoh
