Článek
Shrňme si nejdříve ty nejzásadnější výtky, které se za poslední dobu na Muskovu hlavu snesly. První z nich je průzkum, který si nechala neziskovou organizací Reset vypracovat EU, a na základě něhož Evropská komise na začátku září poměrně explicitně prohlašuje, že Muskova síť X / exTwitter hraje kruciální roli v šíření ruské propagandy. Výzkum dále dokládá, že ruských propagandistických účtů v roce 2022 začalo v Muskově sociální síti zásadně přibývat a nárůst počtu a dosahu těchto účtů měl vzrůstající tendenci i v prvním pololetí letošního roku. Kusé informace o tomto průzkumu na sociálních sítích většinou šíří pouze tento závěr, my si však v zájmu objektivnosti připomeňme, že výzkum dále konstatuje, že v počtu sdílených ruských propagandistických narativů vede síť Meta. Na X je ale patrný strmější nárůst.
Další vlna protestů zaměřená přímo proti X se snesla ze stran vědeckých komunit, pro které se sdílení poznatků a propojování jejich závěrů s médii a širokou veřejností za pomoci sítě X stává noční můrou plnou toxicity včetně fundamentálního omezení šířeného obsahu. Kdo si totiž na X nekoupí od Muska modrý puntík, stává se prakticky neviditelným a na šíření odkazů mimo síť může úplně zapomenou. Toho mimo jiné využívají i proruské a další extrémistické účty, které si nákupem modré tečky zajišťují dosah.
Třetí, naprosto zásadní, je informace šířená v souvislosti s vydáním knihy „Elon Musk“, kterou sepsal profesor historie Walter Isaacson. V knize tvrdí, že Musk vypnul Ukrajincům nad Krymem svůj Starlink (internet šířený přes satelitní síť), a to v době útoku vodních dronů na ruskou flotilu. Musk se tímto stal v očích mnohých definitivně slouhou Ruska a je mu připisována vina za pomalou ukrajinskou ofenzívu.
Pojďme se na Muskův příběh, spjatý s Ruskou invazí, podívat co možná nejobjektivněji, a to i s vědomím, že zdrojů je omezené množství. Minimálně faktický průběh Muskovy intervence v rámci ruského napadaní Ukrajiny je však znám dobře a pro zbytek si vypůjčíme informace ze samotné knihy. Než se pustíme do shrnutí celého dosavadního příběhu, je třeba konstatovat, že tvrzení v knize, ohledně vypnutí Muskovy sítě nad Krymem, je napadnuto samotným Muskem. Ten tvrdí, že tam nikdy síť funkční nebyla. Ať bude rozuzlení tohoto rozporu jakékoliv, na celém příběhu, jak se vzápětí přesvědčíme, to zas tolik nemění.
Ruská invaze na Ukrajinu a role Muskova Starlinku
Je 24. únor roku 2022. Do zahájení invaze zbývá přibližně hodina, když hackerský útok vyřadí hlavní router Americké společnosti Viasat, která zprostředkovává klíčovou internetovou komunikaci na Ukrajině. Velitelský komunikační systém ukrajinské armády je totálně ochromen. Velitelství prakticky ihned, a to i skrze síť Twitter, žádá Muska o pomoc. Místopředseda vlády a ministr pro digitální transformaci Ukrajiny, Mykhailo Fedorov, ve svém Tweetu píše: „Žádáme vás o vybavení Ukrajiny stanicemi Starlink.“
Muskova odpověď je prakticky okamžitá a o pouhé dva dny později na Ukrajinu dorazí prvních 500 terminálů Starlink.
Z Muska se stává oslavovaná superstar, komunikuje přímo s prezidentem Zelenskym, zajišťuje další terminály, inženýři z jeho SpaceX zajišťují chod celého satelitního ekosystému a úspěšně odolávají ruským hackerským útokům, které se snaží vyřadit Starlink z provozu. Neustálými updaty také průběžně vylepšují funkcionalitu celé sítě. Další terminály putují na Ukrajinu i díky přímým nákupům z USA, Polska a České republiky. Musk dodává na Ukrajinu i záložní bateriové systémy Tesla, včetně solárních dobíječek.
Začínají se však objevovat dva zásadní problémy. Musk dotuje (mimo stanice zakoupené spojenci) celou akci ze svého, zatímco do ukrajinské pomoci – jak vojenské, tak humanitární – proudí ohromné peníze z rozpočtových kapitol spojenců. Zároveň čelí rozhodnutím, které mu naprosto nepřísluší. Muskově sebestředné, megalomanské a mesiášské povaze to ze začátku vyhovuje, ale pak dostává strach, který vyvrcholí incidentem, který nyní vyplaval na povrch. Ponechme stranou, jestli vypnul svůj systém v průběhu útoku, nebo odmítl ukrajinské straně systém nad Krymem vůbec zapnout – v obojím případě byl následek stejný. Nemožnost operace, která by v případě úspěchu znamenala zničení ruských ponorek.
Můžeme spekulovat o tom, s kým Musk o tomto útoku mluvil, jestli to byl jen ruský velvyslanec, nebo dokonce Putin (Musk mluví o velvyslanci). Každopádně mu bylo řečeno (a v této době opravdu Rusové chřestili jaderným kufříkem), že tento útok bude znamenat odpověď v podobě nasazení nukleárních hlavic. Musk dostal strach, akci znemožnil a vzápětí začal velmi otáčet. Chtěl být přece mesiáš a mírotvorce, a ačkoliv mu muselo být jasné, že ukrajinská armáda dále bude využívat Starlink k vojenským účelům, začal tvrdit, že chce, aby se jeho systém používal jen k mírovým účelům. K výuce v ukrajinských školách, v případě humanitární pomoci, ke sledování Netflixu. Následně vypnul Starlink v blízkosti anektovaných území, a když se nechal slyšet, že Rusko se anektovaných území nikdy nevzdá, v očích mnohých se tak stal jeho slouhou.
Je Musk narcistický mesiáš? Bezpochyby ano. Komunikuje někdy jako malé rozmazlené děcko? Bezpochyby ano. Zachází občas s absolutní svobodou slova bez jakékoliv zodpovědnosti, a i k vlastnímu prospěchu? Bezpochyby ano. Má blízko k problematickým názorům a osobám americké pravice? Opět ano. Dalších charakterových, osobnostních a obchodních prohřešků a vad bychom u něj zajisté mohli najít mnoho. Je však opravdu ruský slouha?
Paradoxně, pochopení pro Muskovu situaci vyjádřil samotný Fedorov, který mu znovu poděkoval za pomoc, bez které by velmi pravděpodobně Ukrajinci neměli šanci a řekl mu, že jeho pozici rozumí, nicméně, že by jen chtěl, aby Musk pochopil, že on (Fedorov) se ze své pozice dívá na situaci jinou optikou.
Hledá se viník
Dokážeme si ještě vybavit první týdny, kdy se ve vzduchu vznášely poprvé ruské hrozby jadernou válkou? A dokážeme si vůbec představit, že místo situace, kdy sice můžeme mít oprávněný strach, nicméně naše názory a rozhodnutí nemají na budoucí průběh žádný vliv, jsme naopak v pozici, kdy naše rozhodnutí tento vliv mít může a to naprosto zásadní? Lehko se nám od klávesnic počítačů soudí zbabělost a za pokrytectví lze rozhodně označit situaci, kdy tak činíme na síti, kde platíme tomu, koho jsme označili za ďáblova advokáta, za to, abychom byli vidět a slyšet.
Z celého příběhu nám ve skutečnosti vypadl někdo daleko zodpovědnější. Nemělo se totiž vůbec nikdy stát, aby o podobných věcech rozhodoval jednotlivec jen proto, že vlastí technologickou firmu. Dnes je situace úplně jiná, ale současný stav měl být kompetentními osobami nastolen daleko dříve. Musk nyní prodává technologie a služby vládním agenturám, které následně pracují pro armádu. Ty jednak další rozvoj celé sítě platí, ale také, a to je zásadní, snímají z osoby do sebe zamilovaného miliardáře tíhu rozhodnutí, které mu nikdy nepříslušela a není opravdu jen jeho chyba, že se, přes všechny jeho chyby, pochybení a charakterové vady, do pozice superhrdiny rozhodujícího o osudu lidstva, dostal.
Zdroje:
The Washington Post: Musk’s new Twitter policies helped spread Russian propaganda, E.U. says, 1. 9. 2023
The Washington Post: ‘How am I in this war?’: The untold story of Elon Musk’s support for Ukraine, 7. 9. 2023
