Článek
Katolíci se po tom, co se korouhvičky obrátily, snažili o kompletní vymazání evangelické víry ze země. Používali pro to několik základních metod:
- násilí
- pálení knih
- sociální donucovací prostředky
- propagandu
- vojenskou okupaci
Od roku 1627 mohli z císařského nařízení v Čechách pobývat jen katolíci. I když to byla jen teorie. Jednak část českých zemí byla stále okupována Švédy, a když občas navštívili Čechy i Sasové, místní obyvatelé měnili své vyznání na protestantské. Každopádně po masivní vlně duchovního tlaku se evangelíci museli buď vystěhovat nebo mohli zůstat a odejít do vnitřní emigrace.
Místa propagace
Zřejmě první barokní stavba v Čechách (1614). Matyášova brána v Praze. Řada z nich je vyloženě nevkusná
V Čechách byla obnovena řada poutních míst. Nejznámějším z nich se stala Stará Boleslav. V tomto období přichází na scénu Pražské Jezulátko, původem ze Španělska. Bylo třeba také nových, ryze českých svatých. Od druhé poloviny 17.století se lavinovitě v Čechách šířil kult Jana Nepomuckého. Svatého, který se stal mučedníkem tak trochu náhodou. Losem Václava IV.
Katolická církev nastavěla tak širokou síť kostelů, že ji neměl, kdo obsluhovat. Tento stav trvá v podstatě až doteď. Hlavní roli hrál nový umělecký styl baroko, které bylo zřídkakdy vkusné. Hlavně bylo přebujelé a návštěvníka kostelů vždy praštilo do nosu už ve vchodu, kolik že andělů, světců a zlatých krucánků očekává jeho příchod.
Pálení knih, kariéra pátera Koniáše
Zde u sv. Salvátora v Praze, oblíbeným dostaveníčkem kněze Halíka, je pochován „idol“ Antonín Koniáš
Jezuité dostali na starost rekatolizační aktivity v Čechách. Jejich hlavním představitelem byl neslavný páter Antonín Koniáš. Autor příručky: Klíč kacířské bludy k rozeznání otevírající, k vykořenění zamykající, aneb registr některých bludných, pohoršlivých, podezřelých neb zapovězených kněh (datum vydání 1729). Koniáš se hodně činil a spálil prý až 60 000 knih. Z každé kacířské edice však jezuité vždy ponechali alespoň jeden výtisk nedotčený a založili si jej do knihovny. Pro strýčka příhodu.
Násilné převracení na víru
Především ve východních Čechách, kde se nalézali ti nejzatvrzelejší nekatolíci, cítila katolická církev potřebu přitvrdit. Na nepoddajné poddané vyslala vojsko. Stejně tak na panstvích, která fandila nekatolíkům, pobývalo katolické vojsko až do chvíle, kdy kompletně nevydrancovalo zásoby. Tyto metody však církvi moc nepřispěly a později od nich upustila.
Sociální donucovací prostředky
Ve městech bylo zakázáno přijímat nekatolíky do cechů a udělovat jim měšťanská práva. Navíc byla nařízena povinná účast na bohoslužbách, která se pečlivě kontrolovala a zapisovala do knih. Takto se za bílého dne ničily životy, kariéra a vytvářelo impérium Velkého bratra.
Dopady kulturně-propagandisticko-represivní činnosti jezuitského řádu byly sporné. Vzrostla jistá míra vzdělanosti na straně těch, kteří studovali na jezuitských kolejích. Jezuité ovládli původní Karlovu univerzitu a univerzitu v Olomouci. Ovšem obecná gramotnost obyvatelstva klesla. Jejich vzdělávání totiž nebylo z pohledu církve žádoucí. Co kdyby se to obrátilo proti ní samotné.
Mnoho evangelíků z českých zemí raději odešlo, než aby museli přestoupit na katolictví. Především ti z řad šlechty a inteligence. Ostatním to bylo buď jedno, nebo se překabátili jen na oko. Každopádně dědictvím této masivní vlny katolické propagandy byla spousta kostelů na mnoha místech české země, které nemá za prvé kdo obsluhovat a za druhé kdo navštěvovat. Katolíci to se svou propagandou očividně přehnali. Zřejmě se Čech báli jako čert kříže.
Zdroje:
Jiří Mikulec. Rekatolizace šlechty v Čechách. 2005. Havran
Howard Louthan. Obracení Čech na víru, aneb, Rekatolizace po dobrém a po zlém. 2011. Rybka Publishers.
