Článek
Ale jen proto, že má téměř nulové nadání, jak podpořit investice a absolutně mizivé vlohy k tomu jak a kde najít investory. V textu se zmiňuji také o tom, že škrty jsou důsledkem zadlužování, které je přirozeným konsekventem neschopných lidí, co nemají ani tušení o investicích a investorech, byť jsem slyšel, že prý mají. Ale realita je, jak vidíte a slyšíte, a brzy pocítíte sami, taková, že by současné vládě soudný člověk nesvěřil ani odesláni doporučeného dopisu investorovi.
Ale realita je, jak vidíte a slyšíte, a brzy pocítíte sami, taková, že by současné vládě soudný člověk nesvěřil ani odesláni doporučeného dopisu investorovi.
Pokud jste jako já, tak jste si jistě všimli, že česká vláda má zvláštní zálibu ve škrtání a ve zvyšování daní. Možná si myslíte, že to je nutné zlo, aby se snížil státní dluh a zachovala finanční stabilita. Ale co když vám řeknu, že to je vlastně kontraproduktivní a škodlivé pro ekonomiku i pro nás občany Česka? A že současná vláda se stává největší brzdou rozvoje Česka? Vždy jsem tvrdil a budu to tvrdit i nadále: špatní lidé, dělají špatné věci a špatná rozhodnutí.
Investice jsou peníze, které se používají na nákup nebo vytvoření nových aktiv, jako jsou stroje, budovy, technologie nebo lidský kapitál. Investice zvyšují produktivitu práce, a tím i hospodářský růst. Čím více investic se uskuteční, tím více se zvyšuje potenciál ekonomiky a tím i životní úroveň lidí. Ovšem investice vyžadují chytré lidi a chytrá rozhodnutí. Lidi, co si nepůjčují, ale přemýšlí, jak vydělat, aby mohli dál investovat a rozvíjet se.
Ovšem investice vyžadují chytré lidi a chytrá rozhodnutí. Lidi, co si nepůjčují, ale přemýšlí, jak vydělat, aby mohli dál investovat a rozvíjet se.
A to jsem zatím v českých vládách nepostřehl a obávám se, ani neuvidím. Škoda pro nás občany Česka.
Naproti tomu zvyšování daní má opačný efekt. Zvyšování daní snižuje disponibilní příjem lidí a tím i jejich spotřebu. Spotřeba je jednou z hlavních složek hrubého domácího produktu (HDP), který ukazuje velikost ekonomiky. Pokud lidé utrácejí méně, tak se snižuje poptávka po zboží a službách a tím i produkce firem. Firmy pak mají menší zisky a méně peněz na investice. Zvyšování daní tedy snižuje růst HDP a tím i životní úroveň lidí.
Ovšem škrtání zvládne každý; na to opravdu nemusím být vysokoškolák ve vládě.
Takže proč současná česká vláda škrtá a zvyšuje daně? Jedním z argumentů je, že to je nutné k udržení důvěry finančních trhů a mezinárodních institucí. Tyto subjekty totiž sledují velikost státního dluhu a deficitu veřejných financí a mohou požadovat úsporná opatření jako podmínku pro poskytnutí půjček nebo podpory. Pokud by česká vláda neplnila tyto podmínky, tak by mohla čelit sankcím nebo dokonce bankrotu. Ale je to opravdu tak? Je opravdu nutné šetřit za každou cenu? Neexistuje jiný způsob, jak snížit státní dluh a deficit bez poškození ekonomiky a nesnižovat již tak dost nízkou kvalitu života nejslabších článků řetězu společnosti? Samozřejmě že ano! A ten způsob se jmenuje – myslet, myslet, myslet! A ne tupě škrtat! Rád bych ve vládě už konečně viděl zkušené lidi, co opravdu vědí jak a kde investovat. Investice jsou totiž nejen prospěšné pro růst HDP, ale také pro snižování státního dluhu a deficitu. Jak je to možné? Protože investice vedou k vyšší produkci a tím i k vyšším daňovým příjmům státu. Čím více stát vydělává na daních, tím méně si potřebuje půjčovat a následně tím škrtat, aby měl z čeho ty dluhy splácet. Následky škrtů budou špatné pro všechny. Ale jenom proto, že tahle vláda, ale ani vlády před touto, neuměly investovat, a proto se půjčuje a Česko se zadlužuje.
Česká vláda se rozhodla pro škrty kvůli dluhům, které také již svou neschopností investovat vytvořila.
Škrty znamenají snížení výdajů na veřejné služby, jako je zdravotnictví, školství, sociální péče nebo doprava. To může vést k horší kvalitě těchto služeb, delším čekacím dobám, vyšším poplatkům nebo nižším platům pro zaměstnance. To zase může snižovat životní úroveň a spokojenost lidí. Škrty také znamenají menší investice do infrastruktury, výzkumu a vývoje, ochrany životního prostředí nebo podpory malých a středních podniků. To může brzdit hospodářský růst, inovace a konkurenceschopnost země. To zase může snižovat příjmy státu z daní a zvyšovat zadluženost. Zvýšení daní je další možností, jak vyrovnat rozpočet. Ale to také má své nevýhody. Zvýšení daní může snižovat motivaci k práci, podnikání a spotřebě. To může snižovat hospodářskou aktivitu a tím i příjmy státu. Zvýšení daní také může zasáhnout zejména ty s nižšími příjmy, kteří mají sníženou možnost úspor nebo úniku před daňovou zátěží.
Existuje ale i jiná cesta. Místo škrtů a zvyšování daní by česká vláda mohla podporovat investice do klíčových oblastí, které by stimulovaly růst a vytvářely nová pracovní místa. To by zvýšilo příjmy státu i lidí a umožnilo financovat veřejné služby na dostatečné úrovni. Ale aby tohle fungovalo musí ve vládě sedět lidé, kteří neskrývají svou neschopnost za škrty. Myslet! A ne tupě škrtat.
