Článek
Přišel za mnou Hlas a říká mi: „Poslouchej, ty naivní filozofíčku, co si říkáš Suscitator a do virtuálního prostoru rozhazuješ zrnka…“
„Proč jsi za mnou přišel Hlase?“
„Á co to slyším a vidím, jsi nějaký netrpělivý. Ale, ale, Suscitátorku, copak?“
„Promiň, mluv dál. Proč jsi tady? Proč jsi přišel za mnou? Nebudu se ptát, kdo jsi, anebo co jsi, protože vím, že mi neodpovíš. Tak proč…?“
„No, ehm, abych ti přisypal do hlavy pár drobků inspirace.“
„Hrm, zajímavé, tak začni.“
„Co kdybys napsal článek o tom, že kuřáci a alkoholici by měli platit vyšší daně.“
„Co je to za nesmysl.“
„Otravují lidi těmi svými ošklivými zlozvyky. Kdo má furt čuchat smrad cigaretového kouře a zvětralého alkoholu.“
„Tohle mi jako argument nestačí.“
„No, až si zhuntují zdraví, obtěžují lékaře…“
„No dobrá, a kolik Hlase navrhuješ, aby platili?“
„Já nevím, 3 % z minimální mzdy.“
„K té částce jsi prosím tebe dospěl jak.“
„Já, no, jak bych ti to jen Suscitatore, řekl. Teda, abych se přiznal. No. Já, ehm, ehm.“
„Tak se už konečně vymáčkni, Hlase.“
„Nevím. Prostě mě to jenom tak napadlo.“
„Hrm, chováš se stejně jako současné politické elity. Vymýšlíš si daně, jak tě zrovna napadne. A co kdyby ta tři procenta platily ženské, které váží víc než metrák a chlapi co váží víc než sto dvacet kilogramů. Jo a lidi, co jdou do předčasného důchodu, a taky všichni ti, kdo pobírají invalidní důchody.“
„Ty, Suscitatore, poslouchej, ale to je skvělý nápad! Já teda měl nápad jen s kuřáky a alkoholiky, ale ty jsi ještě přidal tlusté, a vyšperkoval jsi to…“
„Mlč, prosím tě, Hlase, ty se neposloucháš? Máš hloupé nápady.“
„No dovol. To tedy nemám. Víš kolik peněz by daně přinesly do státního rozpočtu? A navíc kdyby se ty daně vybíraly z hrubé minimální mzdy. A kdyby…“ Hlas se odmlčel.
„Co, jak a kdyby…“ zakřičel Suscitator. „Hlase, slyšíš mě?“
„Ale ano slyším, jen jsem počítal. 519 Kč to jsou 3 % ze současné hrubé minimální mzdy. Statisticky je v Čechii 2 300 000 kuřáků, alkoholiků 210 000, tlustých…“
„Poslouchej mě, Hlase, nech toho a hned!“
„No, poslouchám, mluv.“
„Jde o to, že ti tlustí by daň platili vlastně dvakrát!“
„No samozřejmě, že ano. Nemají se přežírat, jako vepři u koryta.“
„Tohle už nechci poslouchat, vážně ne. Nezlob se, Hlase, ale opravdu ne, nechci.“
„No dobrá, jak myslíš, Suscitatore, ale popřemýšlej o tom, kolik by to přineslo peněz do státního rozpočtu.“
„Jdi pryč. Slyšíš! Zmiz ode mě. Tohle opravdu nemusím…, ehm, ehm.“
„No, jak chceš. Navštívím dnes večer ve snu pár ministrů a uvidíš…“
„Zmiz a hned!“ …
