Článek
Mezi Adamem a jeho manželkou nikdy nebyly rozepře. Měli pohodový vztah, dávali si volnost, věřili si. Zejména pro pracovníka v IT to byl splněný sen. V minulosti si totiž prošel ošklivými rozchody a byl rád, že našel ženu, se kterou mu to klapalo. „Myslel jsem, že jsem vyhrál v loterii. Alena byla skvělá, nikdy jsme se nehádali. Většina mých kamarádu mi ji záviděla. A to se nedá říct, že jim by to doma nefungovalo. Prostě Alena byla jiná, skvělá ženská,“ vzpomínal sympatický chlapík.
Nejprve to vypadalo dobře
Bohužel pro něj měl ale brzy zjistit, jak moc se ve své drahé polovičce pletl. Nebyl zvyklý po ničem pátrat, nikdy Alenu nekontroloval. takže když mu jeden kamarád říkal, že jeho partnerka určitě někoho má, tak nad tím jen mávnul rukou. „Tvrdil mi, že se chová jako ženská, která chodí za milencem. Přišlo mi to naprosto absurdní, něco takového jsem vůbec nechtěl poslouchat.“ Přeci jen mu ale v hlavě začal hlodat červíček pochybností.
Adam se sice za své rozhodnutí styděl, nakonec ale došel k závěru, že se bude řídit heslem „důvěřuj, ale prověřuj“. Nahlásil tedy doma práci do večerních hodin s tím, že nebude ani na telefonu. „Prostě jsem si říkal, že se přesvědčím o tom, že nikoho nemá a budu mít klid. Říkala mi, že jde za kamarádkou. Vyrazila přesně v čas, který mi uvedla. Takže jsem si v duchu gratuloval, jak mám fajn partnerku.“
Jenomže Alena si zavolala taxíka. Takže žádná Palmovka, jak tvrdila. Tam totiž mohla pohodlně dojet metrem, navíc za zlomek času. Praha v dopravní špičce a auto, to není úplně nejlepší řešení. „Zaskočilo mě to, o tom žádná. Ale pořád nešlo o nic zásadního. prostě jsem se utvrdil v tom, že je pohodlná a nechce se jí chodit, že má dost času, tak si prostě odpočine v tágu. Jasně, hledal jsem výmluvy, abych si odůvodnil její chování,“ přiznal Adam.
Cesta k domu jeho otce
Pak ale výmluvy a omluvy došly. Alena nabrala směr na opačnou stranu. Adam měl štěstí, že seděl v autě, takže vyrazil za ní. „Pořád mi šrotovalo v hlavě, že jedu nějakou povědomou trasou. Až asi za deset minut mi došlo, že je to cesta k tátovi. Usmál jsem se tomu, ale už jsem byl dost v křeči. A když auto s Alenou zastavilo před domem otce, začal jsem se klepat.“
Překvapením neměl být konec. Adamův táta vyšel z domu, s Alenou se objal a políbili se. „Plácnul ji přes zadek, vzal kolem pasu a zalezli dovnitř. Stál jsem na místě a třásl se jako osika. Po pár minutách mi naskočil mozek, vylezl jsem na strom, kam se šplhal jako dítě. Pořád tam byl takový „posed“, kde jsem si hrál. A viděl jsem téměř všechna okna domu.“
Dnes už ví, že se dívat neměl. Ušetřil by si hodně zlého, co už stejně tušil. „Viděl jsem, jak se líbají, jak jí svléká. A pak všechno ostatní. Nechtěl jsem, ale nemohl jsem odtrhnout zrak. Bylo to hrozné. Všechny ty detaily, které mě dodnes budí ze sna.“ Adam asi po půl hodině slezl ze stromu a jako v mrákotách dojel domů. „Sbalil jsem si věci a odešel. Napsal jsem jí jen na kus papírku jedno hanlivé slovo, které vystihovalo, co si o ní myslím. Samozřejmě jsem se rozvedli.“
Zdroj: autorský článek
