Článek
Kreml letos shrábl další miliardu eur na válečné úsilí poté, co největší ruská soukromá ropná firma využila mezery v pravidlech sankcí EU – s pomocí Bulharska. S využitím jedinečné výjimky ze zákazu EU pro ruskou ropu umožnilo Bulharsko dostat miliony barelů ruské ropy do místní rafinérie vlastněné Ruskem, která pak vyvážela různá rafinovaná paliva do zahraničí, včetně zemí EU.
Tato mezera, která podle ruského prezidenta Vladimira Putina získala dost příjmů pro Moskvu, aby mohla po dobu jednoho roku financovat svou žoldáky z Wagnerovy skupiny. Také podle utajovaných informací přinesla majiteli rafinérie Lukoil zisk téměř 500 milionů eur.
Podle specialistů na sankce se nezdá, že by to přímo porušovalo sankce, a Bulharsko i Lukoil tvrdí, že je to nad rámec. Přesto země EU a zákonodárci v Bulharsku nyní požadují, aby Brusel zpřísnil pravidla, která zemi poskytují zvláštní zacházení, protože Evropská komise připravuje svůj 12. balíček sankcí či mimo sankcí EU proti Ruské federaci.
„Režim sankcí je tak podobný švýcarskému sýru, že ať děláme cokoli, vždy zaostáváme za Rusy o tři měsíce,“ řekl jeden z diplomatů EU listu Politico, který stejně jako ostatní dostal anonymitu, aby mohl mluvit otevřeně.
Když se země EU loni v červnu po týdnech klikatých jednání dohodly na zákazu dovozu ruské ropy po moři, Bulharsko získalo „zvláštní výjimku“ z tohoto opatření do konce roku 2024 kvůli své „geografické expozici“, Tato balkánská země silně spoléhá na rafinerii (mimochodem značně rozlehlou) v Burgaru na pobřeží Černého moře, která patří Lukoilu. Tato rafinerie zajišťuje osmdesát procent bulharské potřeby nafty a benzínu a představuje desetinu ekonomického výkonu země. To je realita, která moskevské firmě získala významný politický vliv v Bulharsku.
Ale poté, co bulharská úřednická vláda naznačila, že bude pokračovat v prodeji ropných produktů ruského původu do EU, Evropská komise v Bruselu zakročila a zakázala Sofii, aby tak činila od 5. února, protože opatření bylo „výlučně určeno k zajištění bezpečnosti „zásobování“ Bulharska.
Bulharsko nemůže podle platných sankcí EU prodávat ropné produkty do zahraničí. Má to ale háček: Sofie může povolit vývoz, pokud jsou tyto produkty určeny k „výhradnímu použití“ na Ukrajině nebo „nesmějí být skladovány v Bulharsku kvůli ekologickým a bezpečnostním rizikům“. Prostřednictvím těchto výjimek Bulharsko pravděpodobně jen od března do července letošního roku vyvezlo po moři téměř tři miliony barelů ropných produktů ruského původu – což odpovídá zhruba jednomu z pěti barelů ropy, která dorazila do Burgasu a poté zpracovala rafinérie, analýza přepravních údajů ukazuje společnost Kpler market intelligence.
Je možné, že paliva vyvážená z Burgasu by mohla být přímým reexportem hotových paliv přicházejících do rafinérie nebo pocházejících z menších bulharských rafinérií. Ale vzhledem k drtivému podílu Lukoilu na trhu a blízkosti Burgasu je to nepravděpodobné, řekl. „Ať už Burgas nakonec poruší literu ruského ropného embarga EU, jeho kroky podkopávají ducha zákazu,“ tvrdí Chris Lambin, vedoucí vyšetřování dat nevládní organizace Global Witness.
A i když žádný z rafinovaných produktů opouštějících Bulharsko nepochází z ruského původu, Kreml stále shrábl spoustu peněz jen díky své schopnosti nadále posílat do Bulharska ropu. Mezi 5. únorem a 31. říjnem tohoto roku Moskva podle výpočtů Global Witness na základě objemů dovozu ruské ropy, globálních cen ropy a průměru daní, které se obvykle uvalují na produkci a vývoz ropy z Ruska, z těchto zásilek vydělala 983 milionů eur.
Václav Prokůpek
Použitý zdroj:
