Článek
Přesně toto přisoudili tvůrci filmu Stillwater (režie Tom McCarthy, USA, 2021) životem tvrdě zkoušenému Billu Bakerovi z Oklahomy (Matt Damon). Na první pohled typický venkovský Američan v kostkované flanelce, věřící v Boha a smířený sám se sebou a svou minulostí, čelí drsné realitě. Jeho dcera Allison (Abigail Breslin) je už pět let ve francouzském vězení, odsouzená za vraždu své přítelkyně, kterou nespáchala. Teď se objevily nové důkazy, jenže…
Vůbec jsem nevěděla, co od takového příběhu čekat. Jen jsem byla zvědavá, co na něm může být na dvě hodiny a devatenáct minut. Je to s podivem, ale bylo. Je totiž natočený podobně, jako se píšou takovéto články - spousta krátkých vět, aby se to dobře četlo. Díky podobné natáčecí a střihové strategii příběh hezky plynul, držel mě v ději a stále mě něčím přitahoval.
Bill se vydal za svou dcerou do Marseille, kde nakonec, díky vývoji okolností, nějakou dobu zůstal. Našel si práci, učil se jazyk, vytvořil si hlubší vztah se ženou, která mu pomáhala (Camille Cottin), a sblížil se s její malou dcerou Mayou (Lilou Siauvaud). Dělal všechno proto, aby dostal svou dceru ven, ale jejich vztah tomu moc nepomáhal.
V paměti mi utkvěly tři, pro mě nejvýraznější, scény v tomto filmu. V první se Bill ocitl v situaci, kdy jeho povaha kontrastovala s jeho vírou a klidně by nechal zavřít jiného nevinného člověka, jen aby dostal svou dceru ven. V tuto chvíli jsem ho docela chápala. Zoufalství je prostě zoufalství. Další byla s Mayou na fotbalovém zápase, kdy uviděl mezi fanoušky člověka, co mohl dokázat nevinu jeho dcery. Tam jsem fakt trnula, jestli se potvrdí, co se o něm do té doby napovídalo. Až tak, že jsem si přisedla blíž k televizi a nevěřícně jsem přes zaťaté zuby procedila Ty vado, neuděláš to, že ne? Ještě aji hlavou jsem při tom kroutila. Musím přiznat, že v tu chvíli jsem jeho chování nechápala vůbec. No a poslední byla taková buď a nebo, kdy jsem netušila, jestli policie něco najde nebo ne. Ta byla dobrá. Napínací. Ta se mi líbila, protože jsem si v duchu tipla a trefila.
Přesto mi tento film vůbec nepřišel z těch, kde člověk ví, co a jak bude a jak dopadne. Naopak jsem si uměla představit další dějové linky, ať by se dal do pohybu jakýmkoliv směrem. Bylo to i potřeba, protože, když Bill řekl Věř mi, člověk nikdy nevěděl, co udělá.
Za mě osobně to nebyl ani thriller ani drama. Přišel mi takový vcelku pohodový a docela klidný. Možná díky tomu, že byl takový Bill. Při pohledu na něj jsem si říkala, že se Matt Damon asi nadřel, když měl hrát takto bez výrazu a emocí, protože Bill byl většinou opravdu hodně nečitelný. Na pohled působil jako drsňák, ale byl to hlavně milující táta, i když svým vlastním způsobem.
Přišlo mi to fajn. Všechno ve filmu bylo takové všední a ze života. Takto by se to mohlo stát. Co se týkalo vztahu Allison a její přítelkyně mi celkově přijde kinematografie už trochu přelesbičkovaná a přegayovaná (někdy je mi až líto, že patřím k heterosexuální menšině), ale zrovna v tomto filmu mě to nijak nerušilo. Tvůrci ho nechali imaginární a za mě udělali dobře.
Doporučuji vám si tento film na Netflixu pustit. Je to jeden z mála, který má a nemá happyend. Záleží na tom, jak se na to člověk podívá. Osobně si myslím, že Billa jeho snaha zachránit dceru stála příliš mnoho, ale je na každém, jak to na něj zapůsobí. Dejte mu šanci, jsem zvědavá, co na něj řeknete.
Napište mi do komentářů, jestli jste film viděli a jak působil na vás. Co si o něm myslíte? A pokud si rádi povídáte o filmech a necháte si i nějaký doporučit, sledujte mě. Těším se.
