Probuzení útočného trojzubce Sparty?

Ale víte jak, k titulu ještě cesta dlouhá, kdo ji zmrví, to je trouba. A jak to prožíval Zuřivec?

Slavia, Plzeň dohromady za dva body, Sparta sama samotinká za body tři. Opět malinko odskočila edenským, kteří jsou považováni za posledního spravedlivého, jenž by mohl milovaným i nenáviděným letenským mistrovské oslavy zhatit. Plzeň si už může v titulové přetahované hrát leda tak na jazýček vah. Ovšem zdá se, že ve Štruncových sadech si brousí zuby na jinou trofej (a po letech také významně blyštivou), tedy pohár zvaný český (vlastně MOL Cup). Měřeno formou aktuální, má Viktoria opravdu reálnou naději, že ji také získá. A ty dva zbývající z české špičky nechá porvat se do roztrhání dresu o mistra ligy. Sama to bude pobaveně sledovat od klandru s párkem a plasťákem piva.

Na Letné se první poločas mače proti Baníku tuze nelíbil. Ale tuze! Ztráta míče následovala za ztrátou, nahrávky míjely adresáty, zalepení balónu na noze – zřejmě pro mnohé neřešitelný problém (asi jako kvadratura kruhu). Kloudnou myšlenku, aby jeden pohledal (přitom se po hráčích nechce, aby to bylo objevení Ameriky – stačilo by myšlenku fotbalovou), výkony některých aktérů přímo k pláči, když ne na přes ústa. Wiesner, Sadílek? Viditelní jen a pouze při blbostech a ztrátách míče. Tuci i přes jistou úroveň snahy by měl možná problémy i ve druhé lize proti Prostějovu. Kuchta tradičně v tutovce zklamal (ještě, že má tu mezihru) a obrana také momentálně není z nejpevnějších. Takže Baník začichal příležitost a hodlal se jí chopit.

Sparta má momentálně kliku jako od blázince, že si pořídila Birmančeviče. Že na něj nezkouší ty tanečky jako kolem Michala Ševčíka (který zřejmě nevyplňuje nějaké čtverce) a naopak, plně mu důvěřuje. A to se vyplatí! Sám samotinký srbský šikula dokáže rozetnout gordické uzly nepovedených zápasů. A málokoho k tomu potřebuje. Snad jen s Kuchtou si chce vyhovět v tandemu, jinak si vystačí sám. Pokud mu forma vydrží, pokud fotbalový pánbůh dá, motyka spustí (a Slavia na něj nenasadí Bořila), je opravdu možné, že dotáhne Spartu k titulu. V sobotu gól a asistence. Opět, jako už tradičně, řeklo by se.

Veljko Bimančevič tedy znovu vysvobodil Spartu z nepovedeného zápasu. Jeho gól z konce prvního poločasu, kdy to s letenskými vypadalo všelijak, uvedl (plus myslím i poločasový fén od Briana Priskeho – jestli ho tedy umí) jejich hru ve druhém poločase uvedl skoro do stavu jako před Liverpoolem (a Plzní, slušelo by se říci). Najednou to byl Baník, kdo si musel připadat jako na kolotoči. Pocem, kam jdeš, gól! Dokonce se zvedly i výkony do té doby zatvrzele nemastných neslaných borců (už se dal snést pohled i na Sadílka, Wiesnera, Ryneše, Tuciho). A Kuchtovy proměněné tutovky, plus Haraslínovo z mrtvých vstání (fotbalové, Ježíš byl někdo jiný) a jeho skvostná branka, osmělily mnohé v úvahách, jak bude zase dobře, když máme na Letné probuzený útočný trojzubec. No tak naděje je to poslední, co může chcípnout. Já osobně bych vsázel na Birmančeviče.

Když už to vypadalo se Spartou převesele přeskvěle, trknul si kapitán Krejčí výstavního vlastence. Kdo se v tu chvíli utěšoval šprochem – stane se – byl vzápětí vyveden z omylu, protože na Letné se rozhodli, že dají návod ostatním na to, jak nebránit ani v situaci, kdy se náskok povážlivě smrskává jako guma od trenek. A nejedná se pouze o kluky obránce, ačkoliv kromě Panáka (a záblesků Vitíka) byl zbytek – no, nemastný neslaný (i nedávný poctivec Sörensen – ale ten se vrátil po zranění. Budiž). Obranná chuť celého týmu byla spíše pachutí. A tak se Baník překvapivě dostal v zápase na dostřel. A hrát ještě dvacet minut nad plán, možná ani pak by některým sparťanským hráčům nedoteklo, že nejsou na čutálku ve Stromovce, ale v mistrovském utkání. S taktikou každý si chce dát gól – nikdo nebrání, jsem se naposledy setkal jako počůránek u nás na louce. Brian Priske (a nejen on) možná v sobotu opět o něco zešedivěl. Tak snad se vážně ten trojzubec probudil. Jinak? Jinak k titulu cesta zarúbaná…

A takhle jsem to viděl já, Zuřivec zaťatá. Když čtu v médiích zvěsti o téměř skoro jasném titulu pro Spartu, tetelím se blahem, ale říkám si: zajíci se počítají až po honu a ze 4:1 také drama uděláš. Tak hurá na tó Hanó.