Zápas hrůzy pro Pardubice. Po třech červených kartách je na kolena srazila až penalta

Ocenil bych především to, že teplický realizák konečně upustil od toho, co vůbec nefungovalo. Hra sklářů i za vyrovnaného počtu hráčů na hřišti vypadala výrazně odlišně než v předchozích zápasech.

Teplice opustily tříobráncový systém a vzadu nastoupily ve čtyřce. Díky novému rozložení na hřišti při zakládání útoků využívaly i záložní řadu. Když už to nešlo jinak, nakopnutý balón dopředu většinou podržel Mohamed Yasser. Na levém křídelním prostoru byl velmi aktivní krajní obránce Jaroslav Harušťák. Tomu vytvářel prostor Daniel Trubač, který se stahoval na střed.

Nová formace Teplic také dovolovala podstatně vyšší napadání. Celkově tým Teplic opticky působil, jako by hrál v početní převaze již od začátku utkání. Toto Teplicím při podobném systému fungovalo už v přípravě. Dvě vyloučení hráčů Pardubic tento dojem samozřejmě ještě umocnila.

Teplický Ondřej Kričfaluši má za sebou v této sezóně řadu nepovedených utkání a minel, které vždy vyrobil na pozici stopera. Ve středečním zápase MOL Cupu si ovšem zahrál na pozici defenzivního štítu, kde na rozdíl od řady jeho spoluhráčů působil solidně a jistě. Stejnou pozici zastával i při nedávném reprezentačním srazu U21.

Díky novému rozestavené se mohl i v zápase v Pardubicích posunout o řadu výš. V prostoru před obránci jeho hra působila sebevědomě, několika dlouhými křižnými pasy našel přesně své spoluhráče. V rozehrávce seskakoval mezi stopery, pomáhal zakládat útočné akce hostů a v defenzivě pomáhal vyhrávat hlavičkové souboje i odebírat míče z kopaček soupeřů.

Po vyloučení Michala Bílka v 56. minutě ovšem putoval na stoperskou pozici a Mareček se posunul na pravý kraj obrany. Trvalo to přesně deset minut, kdy na kraji hřiště tváří v tvář Tomáši Zlatohlávkovi vyrobil fatální chybu v bránění a pardubický útočník už měl před sebou pouze brankáře Richarda Ludhu. Ten však jeho pokus mezi tyče vytěsnil mimo branku a Východočeši hrající s osmi muži v poli tak do vedení nešli.

Zajímavou postavou utkání byl hradecký odchovanec Robert Jukl. Ten už pěkných pár sezón kroutí v barvách žluto-modrých. Už ve 28. minutě dostal po zákroku na něj druhou žlutou kartu Dominique Simon. Ještě v nastavení prvního poločasu se poroučel do sprch po šlápnutí právě na Jukla i pardubický Tomáš Solil.

Kdo Jukla trochu sleduje, má ho zažitého jako defenzivního záložníka. Ten většinou není moc vidět. Soustředí se hlavně na odebírání míčů před vlastními stopery a vykrývání prostorů. V tomto zápase a novém systému však dostal přeci jen trochu odlišnou roli. Jelikož se na jeho standardním postu pohyboval Kričfaluši, velmi často Jukl poměrně vysoko napadal rozehrávku Pardubic. Celkově to byl v jeho podání nezvykle ofenzivně laděný výkon. Dokonce se svou střelou zpoza šestnáctky postaral i o zajímavou gólovou příležitost Teplic.

A nemuselo zůstat pouze u toho. Ještě v nastaveném čase prvního poločasu inkasoval uvnitř pokutového území Pardubic úder loktem do spánku od Jasona Noslina. Rozhodčí Dalibor Černý vzápětí ukončil poločas. Jeho kolegové u videa tak příliš času k přezkumu situace nedostali.

Ačkoliv opticky Teplice dobývaly obranu Pardubic, mnoho brankových příležitostí si nevypracovaly. Spousta střel i centrů do vápna skončila zablokovaných. Když už to vypadalo, že skláři gól skutečně nevstřelí, centrovaný míč rukou velmi nešťastně zasáhl střídající mladičký stoper Václav Jindra. Roman Čerepkai, který za Teplice od svého přestupu v létě 2022 nevstřelil ani jednu branku, se radoval z proměněné penalty a zisku tří bodů pro Teplice.

Rázem pohled na tabulku z pohledu žluto-modrých není tak tragický. Samozřejmě se nabízí myšlenka, že ještě lépe se pod Krušnými horami může dýchat příští týden po zápase s Duklou Praha. Když se však zadíváte na historické výsledky Severočechů, zisk třech bodů po výhře venku následuje pouze výjimečně.

V Teplicích si snad i po výhře v Pardubicích uvědomí, že měl jejich výkon ke spokojenosti hodně daleko. Pokud se Dukla na domácích nevykartuje, čeká skláře hodně složitá šichta. Zápas Pražanů s Libercem však ukázal, že i oni jsou v obraně zranitelní stejně jako tomu bylo dosud u Teplic. Útočná síla Dukly ale musí budit respekt, a tak se dá předpokládat, že Na Stínadlech zápas jednou vstřelenou brankou neskončí.

Autor článku: Daniel Dolejší