Článek
První sloka
Ťuky, ťuky, ozvalo se jedno ráno v domě.
Copak je to za zvuky? Záhada je pro ně.
Pohled z okna napoví, že venku snad sněží,
než si člověk uvědomí, že v červenci jen stěží.
Druhá sloka
Po zvuku se vydali a celou tu spoušť vidí,
strakapoud jim do fasády, klove jako divý.
V zateplené fasádě je už pěkná díra,
majitelka na dvoře nevěřícně zírá.
Snaží se ho zaplašit, nejde to s ním lehce,
vyhlédl si tohle místo, jiné hledat nechce.
Opravili otvor ve zdi, snad už bude klid,
ale tenhle filuta, chce tu hnízdo mít.
Nový otvor udělal na tom samém místě,
že je to věc závažná, je teď zcela jisté.
Snaží se ho vyplašit a to každou chvíli,
umanutě pracuje a to s velkou pílí.
Tak koupili strakapouda, ovšem není živý,
podobnosti udivuje kolemjdoucí lidi.
Když vetřelec přiletí, překvapivě zírá,
někdo jiný že tu bydlí, a ve zdi chybí díra.
Neznámo kam odlétl, klid nastal už v domě
hnízdo si snad udělal, v nedalekém stromě.
Když zaslechnou ťukání, zatrne jim lehce
strakapouda ve zdi domu ubytovat nechce.
