Článek
V našem městě se před 60. lety odehrála událost, o které se mezi obyvateli mluvilo ještě dlouho. Příběh, v němž se prolíná smutek, odvaha i nádech něčeho nevysvětlitelného, dodnes vyvolává mrazení v zádech. V jednom z městských domů tehdy žila žena, která dlouhodobě trpěla zdravotními problémy. Její trápení se postupně zhoršovalo, až nakonec svůj boj se životem vzdala a ukončila ho oběšením.
Soused, který ji našel, okamžitě přivolal pomoc, ale bohužel bylo pozdě. Žena už byla po smrti. Požádal několik žen z vedlejšího domu, aby ji připravily do rakve, než pro ni přijede pohřební služba. Sousedky stály před dveřmi místnosti, ale žádná se neodvažovala vstoupit jako první, protože se bály toho, co uvidí. Nakonec se ujala iniciativy místní lékárnice, energetická paní Nováková. Ženské někdo to udělat musí, pronesla a rozhodně vstoupila do pokoje.
Zesnulá ležela na posteli a vypadala, že jen spí. Ženy ji společně umyly, oblékly a připravily do rakve. Pohřební služba si pro ni zanedlouho přijela. Týden po tragédii se konal pohřeb, kterého se zúčastnily i ženy, které zesnulou upravovaly. Paní Nováková se svým manželem bydlela v nedalekém domě. V noci po pohřbu kolem půlnoci, když si manželé povídali o zesnulé, došlo k něčemu neuvěřitelnému. Manžel se ženy zeptal, zda se nebojí, že by ji mohla nebožka přijít navštívit.
Byla letní noc, okno měli otevřené dokořán. Proč by chodila, když jí žena nic neudělala. Jejich ložnice byla v prvním patře. Zanedlouho se ozvalo trojí zaklepání na parapet. A hned poté oba zřetelně uslyšeli ženský hlas nebožky. Paní Nováková děkuji vám! Manželé zůstali v šoku, krve by se v nich nedořezal. Rozrušením nemohli usnout celou noc. Paní Nováková s výčitkou v hlase poznamenala, že se na zesnulou trochu zlobí, protože jí nemusela přijít strašit. Přitom toho pro ni dobrého udělala. Jsou zkrátka věci mezi nebem a zemí, které nedokážeme pochopit, připomínající nám, že svět je plný tajemství, které přesahují lidský rozum.
