Kdo jsem?

Jsem duše, žena a nyní také máma. Vnímám mateřství jako další krok k upuštění od ztrouchnivělých nefunkčních vzorců chování a myšlení, které ztěžuje bytí a z možnosti žít nebe na zemi vytváří dojem temného pekla. Sama ho velmi dobře znám. Prostředí, ve kterém je všechno je problém, život je těžký, práce není a ani nemá být zábava. Místo, kde spolu lidé nemluví upřímně a často nemluví vůbec.

Posledních deset let se věnuji poznávání. Po několika letech života v zahraničí jsem pochopila, že zběsilé cestování a hledání ideálního místa k žití je především útěkem sám před sebou, který nic nevyřeší. Rozmotat zažité vzorce chování, které do člověka byly v dětství implementovány nevědomými rodiči a společností je často větší jízda, než výstup na čtyřtisícovku s výškovou nemocí. Dnes však vím, že změnit je možné cokoliv. Odměnou není jen nový pohled na život a sebe sama, ale také více pochopení pro ostatní. Přináší možnost nepokračovat v zajetých kolejích a ulevit nejen sobě, ale hlavně našim dětem.

Píši o tom, co žiji a díky psaní docházím k dalším uvědoměním. Například k tomu, že není vítězů ani poražených, viníků ani soudců, lepší či horších, ale jen více či méně vědomých. Ve skrytu duše toužíme všichni po tom samém. Být přijímáni a milováni. Bezpodmínečně.Jen si někdy ten pocit, který jsme měli dostat v dětství, musíme naučit dát nejprve sami , abychom byli schopni předávat ho i dál.

www.denikdivokematky.cz

"Mateřství na divoko aneb ze starých vzorců nic nového nevyroste"