Je mi sedmačtyřicet, mým dětem přesně tolik, aby se ze skvělých parťáků, kteří se mnou jezdili na výlety, hráli deskové hry a povídali si zachumlaní do peřin večer před spaním, staly prazvláštní bytosti, které na mě nepromluví ani slovo a v každém jejich pohledu čtu informaci, že jsem prostě trapná.

Každé další ráno při pohledu do zrcadla nevím, jestli se mám hned rozplakat, nebo ještě chvíli zadržet slzy, abych mohla nanést spoustu šminek, které ale stejně nepomáhají. Mám ještě v živé paměti dobu, kdy moje oblečení mělo co nejvíce odhalovat, a najednou, ze dne na den, jsem si začala kupovat roláky a dlouhé, přes břicho a boky volné šaty, které mají jediný cíl, vše zahalit.

Zjistila jsem, že už přes dvacet let dělám práci, která mě kdysi neskutečně bavila a naplňovala, protože byla plná skvělých večírků s kolegy a pokeců při kávě s kolegyněmi, ale ta doba je dávno pryč. Teď je to jen rutina bez špetky nadšení a večírky a káva jsou pro kolegyně o generaci mladší.

Prostudovala jsem online i offline materiály na work-life balance, hygge, lykke a lagom a aplikovala je nejen na sobě, ale i na vlastní rodině. A čím více toho vím, tuším, že žádná z těch zaručených metod, jak si udělat život krásný, naplněný, bezproblémový a ve věčném flow, nefunguje.

Můj neutuchající optimismus, který mě jako jediný neopouští (mládí, krása, fyzička, zdraví, první manžel, přátelé i děti už to udělali), mi radí "netruchli a neházej ještě flintu, děti ani ideály do žita". Není všem dnům ani pokusům o spokojený život konec. Jedno neotřelé řešení existuje. A zatím ani není moc zprofanované. Vyzkoušela jsem ho pro sebe i pro vás a věřte nebo ne, funguje!!! Pořiďte si slepice a rázem bude váš život plný ranních a večerních rozcviček, kvalitního jídla bohatého na bílkoviny, vzrušení, nečekaných situací, kotrmelců, klovanců a peprných nadávek směrem ke zvířecí i lidské říši. A hlavně, budete si mít s kým povídat.

S humorem a nadhledem je svět přívětivější, a i ta spokojenost časem prostoupí váš život, jako prostoupila ten můj. Proto se zde chci dělit o veselé příběhy o všem, co vás potká, pokud jste nikdy v životě neviděli slepici, absolutně nic o nich nevíte, jste typicky městský typ a máte pocit, že když vyrazíte do světa bez nalakovaných nehtů, bude to větší tragédie než globální oteplování nebo úhyn velryb. A najednou jich doma máte pět (slepic, nikoliv velryb) a jejich potřeby, návyky a chování naprosto neodpovídají ničemu, co se píše v příručkách.

Vítejte v mém světě. I když je šílený, neměnila bych.