Článek
Milan Šimáček se narodil 15. února 1973 v Praze. K velké roli Jirky Olivy se dostal ještě jako školák. Při hledání dětského představitele ho doporučila školnice a filmařům připadal jako přesný typ neposedného kluka, kterého potřebovali. Seriál My všichni školou povinní režiséra Ludvíka Ráži podle scénáře Markéty Zinnerové se natáčel ještě před svou televizní premiérou v roce 1984 a Šimáček byl ve skutečnosti podstatně starší než prvňáček, kterého hrál. Když se seriál dostal na obrazovku, bylo mu už jedenáct let.
Na jeho energii vzpomínala po letech hlavně Jana Šulcová, která hrála Helenu Olivovou, Jirkovu adoptivní maminku. Ráno je vozilo auto na natáčení a zatímco unavená herečka po nočním návratu z divadelního zájezdu toužila alespoň chvíli zavřít oči, její seriálový syn měl energie na rozdávání. „Když budeš zticha až na Barrandov, koupím ti pytlík bonbonů,“ slíbila mu jednou. Milan skutečně mlčel. Jakmile ale auto projelo barrandovskou branou, okamžitě podle Šulcové pokračoval v povídání tam, kde předtím skončil.
K jeho nejslavnější roli patřila ještě jedna drobnost, kterou televizní divák nemohl tušit. Milan neměl svou charakteristickou vlnitou kštici od přírody. Vlasy mu při natáčení pravidelně natáčely maskérky, aby Jirka působil ještě výrazněji. Kudrnatý kluk s velkýma očima se tak stal jednou z nejzapamatovatelnějších dětských postav celého seriálu. Jana Šulcová vzpomínala i na to, že Šimáček byl velmi kontaktní a mazlivý a časem si mezi nimi navzdory jejímu počátečnímu vyčerpání vznikl skutečně vřelý vztah.
Šimáček se přitom neobjevil jen v tomto jednom seriálu. V první polovině osmdesátých let hrál například ve filmu Poločas štěstí, v komedii Co je vám, doktore? a v televizních Povídkách malostranských, kde ztvárnil malého Jana. Později následoval dětský film Není sirotek jako sirotek a menší role v komedii Copak je to za vojáka…
Dvě oživlé chobotničky z Čertovky
Ještě větší popularitu přinesl Šimáčkovi projekt Jindřicha Poláka a Oty Hofmana Chobotnice z II. patra. Vznikal jako československo-západoněmecká koprodukce a původním základem byl čtyřdílný televizní seriál. Z jeho materiálu pak autoři vytvořili dva celovečerní filmy – Chobotnice z II. patra a Veselé Vánoce přejí chobotnice. Příběh začíná na dovolené v Portugalsku, kde sourozenci Eva a Honzík najdou podivnou zelenou a modrou živou hmotu. Vymodelují z ní dvě chobotničky, tajně je přivezou do Prahy a od té chvíle se život rodiny Holanových obrátí vzhůru nohama.
Honzíka hrál Milan Šimáček, jeho starší sestru Evu Žaneta Fuchsová. Jejich rodiče ztvárnili Pavel Zedníček jako řidič kamionu Honza Holan a Dagmar Veškrnová jako operní sboristka Andrea. Modrého namluvil František Filipovský a Zelenou Jiřina Bohdalová. Chobotničky přitom nebyly žádným raným počítačovým trikem. Animovanou část vytvářeli Jiří Vojta a Seishi Katto a na výsledku pracoval početný trikový tým. Děti proto při natáčení samozřejmě nemohly reagovat na hotové pohybující se postavičky tak, jak je později viděli diváci, a velká část filmové magie vznikala až při následném zpracování.
Kouzelná hmota uměla mluvit, číst, měnit tvar, pracovat s elektřinou i provádět věci, které rodiče doháněly k zoufalství. Z příběhu se postupně stala televizní stálice. První celovečerní film vznikl v roce 1986, pokračování bylo vyrobeno ve stejném období a do kin přišlo v roce 1987. Čtyřdílná televizní verze nabídla ještě delší podobu celého dobrodružství.
Herecký sen zastavila konzervatoř
Po několika letech pravidelného natáčení se zdálo logické, že Šimáček zkusí herectví studovat. Přihlásil se na pražskou konzervatoř. Jenže u přijímacích zkoušek neuspěl. V pozdějších rozhovorech a vzpomínkách se opakuje, že jako důvod slyšel nedostatek talentu. Sám později vzpomínal také na svůj malý vzrůst a nedostatek hudebního nadání.
Podobný paradox potkal také Žanetu Fuchsovou. Ani jedna z nejvýraznějších dětských hereček své generace u zkoušek na hereckou školu neuspěla a také u ní se v dobových a pozdějších materiálech objevuje formulace o nedostatku talentu.
Milan se rozhodl jinou hereckou školu nezkoušet a vydal se úplně jiným směrem. Vyučil se automechanikem. Na konci osmdesátých let se ještě před kamerou objevoval. Hrál například v Copak je to za vojáka… a v roce 1989 také v televizním filmu Útěk ze seriálu. Pak ale dětské herectví definitivně přestalo být jeho životní cestou.
Po vyučení pracoval před nástupem na vojnu u Dopravního podniku hlavního města Prahy. Po vojenské službě navíc změnil obor znovu. Společně s maminkou začal provozovat obchod s potravinami a za pultem strávil přibližně devět let.
Šimáček přešel k informačním technologiím. Podle jeho životopisu pracoval jako IT technik a správce počítačových sítí u soukromé společnosti.
Když se v roce 2014 po téměř třiceti letech znovu setkal se Žanetou Fuchsovou, oba přiznávali, že na své staré filmy příliš nekoukají. Milan říkal, že při sledování vidí chyby a dnes by některé scény zahrál úplně jinak. Zároveň potvrdil, že se při své práci stále setkává s lidmi, kteří ho poznávají.
Šimáček se sám k nálepce bývalého herce staví střízlivě. V životopisném materiálu založeném mimo jiné na knize Simony Oktábcové Dětství před kamerou je citována jeho jednoduchá charakteristika: lidé mu pořád říkají herec, ale on se za něj nepovažuje. „Já jsem nebyl a nejsem herec. Já jsem jen hrál v pár filmech,“ shrnul svůj pohled na vlastní minulost.
V osobním životě se stal čtyřnásobným otcem a své soukromí si dlouhodobě střeží. Veřejným akcím spojeným s dětskou slávou se spíše vyhýbá a neposkytuje mnoho rozhovorů.
Zdroje:
https://edu.ceskatelevize.cz/porad/chobotnice-z-ii-patra
https://www.ceskatelevize.cz/porady/898741-my-vsichni-skolou-povinni/tvurci/
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/84433/milan-simacek
https://www.fdb.cz/osobnost/4065-milan-simacek
https://www.fdb.cz/osobnost/4065-milan-simacek/filmografie
https://www.tvguru.cz/kam-zmizel-jirka-oliva-ze-my-vsichni-skolou-povinni-herec-se-z-nej-nestal-udajne-pro-nedostatek-talentu-skoncil-jako-ajtak/
https://www.extra.cz/eva-a-honzik-z-chobotnicek-s-filmovanim-sekli-brzy-detske-hvezdy-se-nedostaly-na-konzervator-33941
https://www.blesk.cz/clanek/vanoce-vanocni-zpravy/626658/tajemstvi-milana-simacka-alias-honzika-z-chobotnicek-podvod-s-vlasy.html
