Článek
Na videozáznamu z 18. dubna 2000 zpočátku nic nepřipomíná tragédii. Desetiletá Candace Newmakerová kreslí v pracovně v coloradském městečku Evergreen na tabuli na zdi. Terapeutky tomu říkají arteterapie. Asi po půl hodině jí jedna z nich, Julie Ponderová, oznámí, že je čas se znovu narodit.
Dospělí ji zabalí do modrého flanelového prostěradla, které na obou koncích zakroutí. Na ni naskládají polštáře. Prostěradlo má představovat matčino lůno a dívka se z něj má vlastními silami vyprostit, „narodit se“ a přijmout adoptivní matku za svou. Druhá terapeutka Connell Watkinsová jí říká, ať si představí, že je malinké miminko v mámině bříšku. Čtyři dospělí se pak opřou do polštářů, aby napodobili porodní stahy.
Zhruba po devíti minutách se z prostěradla ozve: „Kdo si na mě sedá?“ Sezení trvalo sedmdesát minut. Candace během něj podle vyšetřovatelů sedmkrát řekla, že nemůže dýchat, a šestkrát, že umře. Nikdo ji nevyprostil. Když ji nakonec rozbalili, nedýchala.
Holčička, která chránila mámu
Candace se narodila 19. listopadu 1989 v Severní Karolíně jako Candace Tiara Elmoreová. Její matka Angela byla ještě dospívající dívka, otec byl násilník. Malá Candace se podle pozdějších popisů stavěla mezi rodiče, aby chránila mámu, a starala se o mladšího bratra a sestru.
V pěti letech ji sociální úřady kvůli zanedbávání odebraly. Sourozence rozdělily do různých rodin a rodiče přišli o rodičovská práva. Candace pak prošla několika pěstounskými rodinami. Pěstouni si stěžovali na výbuchy vzteku a vzdorovitost.
V roce 1996 si ji adoptovala Jeane Newmakerová, svobodná dětská zdravotní sestra z Durhamu v Severní Karolíně, která žila sama v domě s pěti ložnicemi. Candace dostala nové jméno i nový domov. Klid ale nepřišel.
Už pár měsíců po adopci vzala Jeane dceru k psychiatrovi. Podle ní se Candace chovala doma problematicky. Dostala léky, ale podle matky se její chování během dalších dvou let jen zhoršovalo. Vystřídala několik terapeutů i různé kombinace léků.
Novinám později popisovala dceřino chování jako útočné. Tvrdila, že Candace doma zakládala oheň a že zabila zlaté rybičky. Jeden z terapeutů o dívce řekl, že umí být milá, ale i zlá. Jiný přirovnal soužití s ní k tomu, jako by měl doma osmnáctiletou v těle desetileté holčičky. Podle něj si za roky přesouvání mezi rodinami vybudovala obranu, kterou se nikomu nedovolila přiblížit.
Sociální pracovnice nakonec vyslovila diagnózu. Šlo o poruchu spojenou se závažně narušenou ranou péčí, při níž má dítě výrazné obtíže ve vztahu k pečujícím osobám. Typicky u nich nevyhledává útěchu nebo na ni málo reaguje. Jeane začala hledat léčbu a v roce 1999 se na konferenci ve Virginii dozvěděla o terapeutce z Colorada, která se na takové děti specializovala.
Terapie, která měla zlomit odpor
Connell Watkinsová patřila k nejznámějším zastáncům takzvané attachment terapie a Evergreen byl jejím centrem. Kořeny metody sahaly do 60. let, kdy kalifornský psycholog Robert Zaslow vymyslel „terapii k potlačení vzteku“. Pacienty při ní fyzicky držel, dokud se nezhroutili. V roce 1971 přišel o licenci poté, co se jeden z pacientů zranil. Jeho postupy pak v 70. letech převzal psychiatr Foster Cline, který v Evergreenu založil kliniku pro problémové děti, a městečko se stalo centrem celého hnutí.
Metoda vycházela z představy, že dítě s poruchou attachmentu lásku blízkých odmítá kvůli potlačenému vzteku a jeho odpor je potřeba zlomit. Když dítě fyzicky úplně zbavíte moci, ztratí obranu a teprve pak si může k rodiči vytvořit nové pouto. Pláč, strach i stížnosti na bolest brali zastánci jako další projev odporu, který je třeba překonat ještě větším nátlakem. Watkinsová později u soudu vysvětlovala, že „porod“ má z dítěte dostat ven vztek.
Vědecky ověřená nebyla, jak později upozornili žalobci. V Coloradu ale tehdy psychoterapeuti licenci mít nemuseli. Watkinsová ani její kolegyně Ponderová platnou licenci neměly a jejich registrace u státu propadly. Na otázky žalobců, jak vědí, že jejich metoda funguje, později u soudu opakovaly stejnou odpověď: protože viděly, že funguje. Dvoutýdenní intenzivní program stál 7000 dolarů. V dubnu 2000 přiletěla Jeane s Candace do Colorada.
Matka s dcerou bydlely u Watkinsové asistentů, manažerky Brity St. Clairové a stážisty Jacka McDaniela. Candace mu podle dostupných zpráv musela říkat „taťka Jack“. Přes den chodily do Watkinsové pracovny na sezení. Jejich základem byl takzvaný holding. Candace zabalili do prostěradel, zasypali polštáři a matka nebo terapeuti ji drželi na místě. Jak taková sezení vypadala, ukázaly záznamy promítané u soudu.
Podle rozboru, který zveřejnil web Quackwatch, Candace během jednoho dvouhodinového sezení asi devadesátkrát chytili za obličej, 309krát jí zatřásli hlavou a 68krát na ni křičeli. Při jiném na ní matka ležela hodinu a 42 minut. Candace musela dlouhé minuty sedět bez hnutí a ostříhali jí vlasy nakrátko.
Terapeutky mezitím několikrát změnily dávkování jejích léků. Watkinsová o ní později řekla, že měla v očích pohled, „jako by nebyl nikdo doma“. Po zhruba týdnu a půl usoudila, že Candace je připravená na nejsilnější techniku programu. Na druhý porod.
Sedmdesát minut
Do sezení se zapojilo pět dospělých: Watkinsová, Ponderová, oba asistenti a Jeane Newmakerová. Čtyři z nich vážili dohromady přes 300 kilogramů. Candace vážila kolem 32 kilo.
„Jestli tam zůstaneš, umřeš ty i tvoje maminka,“ řekla jí Ponderová. Měla se prokopat ven. Dospělí ji ale podle obžaloby tlačili zpátky, a když se jí podařilo uvolnit, prostěradlo znovu zavázali.
Po devíti minutách začala prosit. „Nemůžu to udělat. Nemůžu dýchat. Je tu moc velká tma.“ O chvíli později: „Nepomáhá to. Přestaňte na mě prosím tlačit.“ Terapeutky odpovídaly, že musí zatlačit, jestli se chce narodit, nebo jestli tam chce zůstat a umřít.
Po dalších dvou minutách Candace řekla: „Teď umřu. Ne, nechci, ale už umírám.“ Ponderová odpověděla: „Tak umři. Hned teď, doopravdy.“ Kolem dvacáté minuty se Candace pod prostěradlem pozvracela a ušpinila. Sezení pokračovalo. „Zůstaň si tam s tím kakáním a zvratky,“ řekla jí Watkinsová. Dívka opakovala, že umírá. Terapeutky jí odpovídaly, že je padavka a že když nemá odvahu žít, je snazší umřít.
Jeane Newmakerová byla v místnosti jen část sezení. Watkinsová ji podle dostupných popisů požádala, ať odejde, aby Candace nevycítila její smutek. Kolem čtyřicáté minuty dostala Candace otázku, jestli se chce znovu narodit. Odpověděla slabým „ne“. Bylo to její poslední slovo. „Vzdáváš to, vzdáváš to, vzdáváš! Je to padavka!“ opakovala Ponderová.
Jeane Newmakerová později řekla, že se cítila odmítnutá, protože se Candace nedokázala znovu narodit. Posledních dvacet minut záznamu je pod prostěradlem ticho. Watkinsová pak poslala z místnosti i oba asistenty. S dívkou zůstaly jen obě terapeutky. Podle záznamu si ještě asi pět minut povídaly, než Candace rozbalily. Ležela bez hnutí, rty a konečky prstů měla modré. „Á, tady je. Spí ve svých zvratcích,“ řekla Watkinsová.
Pak se rozpoutal zmatek. Do místnosti vběhla matka, všimla si, že má Candace jinou barvu, a začala s masáží srdce. Watkinsová volala záchranku. Záchranáři dorazili asi za deset minut. McDaniel jim řekl, že dívka zůstala asi pět minut sama, ale podle záchranářů nedýchala mnohem déle. Podařilo se jim obnovit tep a vrtulník ji přepravil do nemocnice v Denveru. Druhý den, 19. dubna 2000, ji lékaři prohlásili její mozek za mrtvý. Příčinou bylo udušení.
Porotci u záznamu plakali
Smrt desetileté dívky vyvolala okamžitě vlnu pobouření. Policie zatkla čtyři účastníky sezení a soud jim zakázal terapii dál provozovat. Watkinsové obhájce Dan Edwards tvrdil, že jeho klientka je zdrcená a že stejnou techniku používá velký počet terapeutů.
Kolegové z oboru se od ní ale distancovali. Bývalý předseda coloradské společnosti klinických sociálních pracovníků Dean Allman řekl, že pro takovou terapii neexistuje žádná vědecká opora. Distancovala se i klinika v Evergreenu, kterou kdysi založil Foster Cline. Její ředitel Forrest Lien prohlásil, že takovou terapii nemůže podpořit a že porušuje zákony o omezování pohybu. O Watkinsové dodal: „Srdce má na správném místě, ale tohle je příliš riskantní.“
Proces s Watkinsovou a Ponderovou začal v březnu 2001 v Goldenu u Denveru. Klíčovým důkazem byl záznam, který si terapeutky samy natočily. Když ho porotci poprvé viděli, několik z nich si utíralo slzy, nejméně jeden plakal nahlas.
Žalobci ukázali, že ženy předtím udělaly jen asi pět podobných „porodů“ a žádný netrval déle než šest minut. Watkinsová ve své výpovědi tvrdila, že si myslela, že Candace pod prostěradlem usnula. Sezení podle ní vedla Ponderová. Když ji prý požádala, ať dívku rozbalí, Ponderová odpověděla, že je jen trochu zpocená, ale v pořádku. Obhájci mluvili o tragické nehodě a o metodě, která podle nich jen rozvíjela uznávanou teorii o vazbě dítěte na rodiče. Porota to neuznala. Dne 20. dubna 2001 obě ženy uznala vinnými ze zneužití dítěte z nedbalosti s následkem smrti. Watkinsová byla navíc odsouzena za nezákonné vykonávání psychoterapie a další trestné činy.
U vynesení trestu 18. června se obě obžalované omluvily. „Selhala jsem vůči Candace a selhala jsem vůči její matce,“ řekla Watkinsová soudkyni Jane Tidballové. Mluvila o tom, že už přes rok prožívá „temnou noc své duše“. Ponderová řekla, že bude do konce života žít s vědomím, že Candace vedle ní umírala a ona o tom nevěděla.
Soudkyně připustila, že ani jedna z žen dívce ublížit nechtěla. Obě poslala na šestnáct let do vězení, tedy na nejnižší trest, který zákon připouštěl. Podle jejích slov měl rozsudek být důrazným vzkazem všem terapeutům. Žalobci přitom žádali až 48 let.
Oba asistenti uzavřeli dohodu se žalobci a dostali deset let podmínky a tisíc hodin veřejně prospěšných prací. Jeane Newmakerová se přiznala k zanedbání péče. Dostala čtyřletý podmíněně odložený trest a záznam jí později vymazali z rejstříku.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Death_of_Candace_Newmaker
https://longreads.com/2018/05/01/born-again/
https://quackwatch.org/consumer-education/news/rebirthing/
https://allthatsinteresting.com/candace-newmaker
https://abcnews.com/US/story?id=93652&page=1
https://abcnews.com/US/story?id=93635&page=1
https://abcnews.com/GMA/story?id=127064&page=1
https://abcnews.com/US/story?id=93512&page=1
https://abcnews.com/US/story?id=93074&page=1
https://www.deseret.com/2001/6/19/19592075/2-women-get-16-years-for-rebirthing-death/
https://transcripts.cnn.com/show/ns/date/2001-04-17/segment/02
https://www.childrenintherapy.org/victims/newmaker.html
