„Proboha, Cheryl, cos to udělala?“ zašeptal umírající mafián Johnny Stompanato čtrnáctileté dívce

Woodstock ve státě Illinois je ospalé městečko, které celý svět zná z filmu Na Hromnice o den více, protože právě tady se Billu Murrayovi pořád dokola opakoval tentýž den. O osmašedesát let dřív, 10. října 1925, se tu holiči italského původu narodil syn John. Matka zemřela šest dní po porodu na zánět pobřišnice a kluka vychovávala macecha. Otec ho v patnácti poslal na vojenskou školu a v osmnácti už Johnny Stompanato sloužil u námořní pěchoty v Tichomoří, mimo jiné na Okinawě.

Válku přežil a v Číně si vzal Turkyni, kvůli které dokonce přestoupil k islámu. Narodil se jim syn, jenže Johnny brzy odjel hledat štěstí do Hollywoodu a rodinu nechal ve Woodstocku. V Los Angeles si otevřel obchůdek se suvenýry, kde prodával levnou keramiku jako umělecká díla (zákazníky to zřejmě nijak zvlášť neoslnilo). Opravdové peníze nesla jiná práce. Od roku 1949 dělal osobního strážce Mickeymu Cohenovi, nejmocnějšímu gangsterovi západního pobřeží, a policie ho během let sedmkrát zatkla, jednou třeba v cadillacu se šeky za třiatřicet tisíc dolarů v kapse.

Johnny byl hezký, svalnatý a přesně věděl, jak na ženy. Nosil limetkově zelené obleky a místo manžetových knoflíčků malé pistolky, takže vypadal jako vystřižený z castingu na filmového gangstera. Měl slabost pro hollywoodské krásky a jeho třetí manželkou se stala herečka Helene Stanleyová, která u Disneyho stála modelem kreslířům, když malovali Popelku. Když se v roce 1948 motal kolem Avy Gardnerové, přišel prý za Cohenem sám Frank Sinatra s prosbou, ať svého muže odvolá. Cohen mu podle legendy jen poradil, ať se vrátí k ženě a dětem.

Na jaře 1957 natáčela Lana Turnerová romantickou komedii, když jí do šatny začaly chodit kytice. Pak přišly telefonáty a drahé dárky, všechno podepsané jménem John Steele. Později se psalo, že si tajemný ctitel pečlivě sbíral telefonní čísla hvězd a v jeho notýsku nechyběla Anita Ekbergová ani Zsa Zsa Gaborová. Šestatřicetiletá Lana, kterou čeští diváci znají třeba jako zlou Milady ze Tří mušketýrů, měla tehdy za sebou čtyři rozvody a bolestný konec posledního manželství. Neodbytný ctitel ji nejdřív bavil, pak zaujal, a nakonec s ním začala chodit.

Herec Mickey Rooney ji prý varoval, že John Steele se ve skutečnosti jmenuje Stompanato a pracuje pro mafii, ale Lana už byla zamilovaná. Vztah byl od začátku bouřlivý, plný žárlivosti, křiku a usmiřování a brzy i ran. Turnerová měla k nebezpečným mužům zvláštní slabost, o které životopisci rádi píšou, a výhrůžky přitom nikdy nebrala na lehkou váhu. Její otec, hráč a pašerák alkoholu, byl zavražděn v roce 1930, když jí bylo devět let.

Na podzim 1957 odletěla Lana do Londýna natáčet melodrama Another Time, Another Place (Jiný čas, jiné místo). Hlavního partnera si vybrala sama a byl to skoro o deset let mladší Skot, bývalý kulturista a námořník, kterého zatím skoro nikdo neznal: Sean Connery. Britské noviny brzy otiskovaly fotky, jak Connery doprovází hvězdu do divadla a do restaurací, a v Hollywoodu si je se vzrůstající zlostí četl i Johnny.

Žárlivý milenec přiletěl za Lanou do Londýna a jako první to poznal jiný budoucí Bond. Lana uspořádala večírek a hostům rozdala jmenovky: Roger Moore dostal štítek „Roger Boy Knight“ (narážka na jeho Ivanhoea), snědý muž v rohu „Johnny Dago“ (pochopitelně šlo o Stompanata). Pozdě večer požádala Lana Moora o tanec. „Ucítil jsem na zátylku studený vánek. Ohlédl jsem se a ve dveřích stál Johnny Dago, opíral se o rám a bez úsměvu zíral na Lanu a na mě. Hlásek v hlavě mi řekl: Rogere, je čas jít domů!“ napsal Moore ve svých pamětech. Poslechl a udělal dobře.

Connery tak prozíravý nebyl. Hollywood si dodnes vypráví, že Stompanato vtrhl do ateliéru v Borehamwoodu u Londýna, kde zrovna točili milostnou scénu na pohovce. Po několika záběrech prý vešel přímo do obrazu, namířil na Conneryho pistoli a řekl mu, ať dá z Lany ruce pryč. Budoucí James Bond mu bleskově zkroutil zápěstí, zbraň mu vyrazil a jedinou ranou ho poslal k zemi.

Connery sám to po padesáti letech popsal mnohem obyčejněji. Lana je prý nervózně představila a Stompanato mu hned podal svůj kabát. „Nechci váš kabát,“ řekl Connery. „Jen ho pohlídej,“ odsekl Johnny. „Pohlídejte si svůj kabát sám, proboha!“ Později se Connery dozvěděl, že Johnny Laně vyhrožuje a nechce ji pustit dotočit film, přestože už měli hotovou polovinu. Šel do její šatny, strhla se hádka a Stompanato mu dal hlavičku. Connery ho praštil do ucha a tím rvačka skončila. Pistoli podle Conneryho Johnny nikdy nevytáhl.

Lana na tom byla mnohem hůř než její kolega, protože ji Stompanato v Londýně brutálně škrtil. Policii později řekla, že po jednom takovém škrcení měla na několik dní zničené hlasivky. Se svým maskérem tehdy zavolala na Scotland Yard a dva detektivové s ní odjeli do domu, kde s Johnnym bydleli. Johnnyho z Británie potichu vyhostili.

Jenže se zase usmířili, jak už to v podobných vztazích bývá. Leden a únor 1958 strávili spolu v Mexiku a koncem března čekal Lanu velký večer. Za roli osamělé matky ve filmu Peytonův hrádek dostala svou jedinou nominaci na Oscara a na ceremoniálu měla předávat cenu za mužský herecký výkon ve vedlejší roli. Johnnyho s sebou nevzala, protože ukazovat se s mafiánem na nejsledovanější akci roku by její kariéře neprospělo. Doprovodila ji čtrnáctiletá dcera Cheryl, nesmělá dívka, které si fotografové toho večera skoro nevšimli.

Oscara nakonec Lana nevyhrála a po návratu na ni čekal Johnny. Zuřil, že šla bez něj, a zmlátil ji. Cheryl, která o matčině vztahu věděla víc, než by Lana chtěla, viděla druhý den na jejím obličeji modřiny. Lana ji prosila, ať nic neříká babičce ani otci, a policii to nenahlásila, protože se bála skandálu. Do konce Johnnyho života nezbývaly ani dva týdny.

Ráno na Velký pátek 4. dubna 1958 vyrazila Lana s Johnnym nakupovat. Před týdnem se nastěhovala do pronajatého domu na North Bedford Drive v Beverly Hills a potřebovala vybavit kuchyň. Kadeřník studia MGM Sydney Guilaroff po letech tvrdil, že ji ten den potkal před železářstvím a ona mu řekla, že potřebovali nový nůž. Lana v pamětech potvrdila, že kuchyňské náčiní ten týden kupovali spolu a že nůž, který Johnnyho zabil, byl jedním z nich.

Večer kolem osmé propukla v Lanině ložnici hádka. Lana se s Johnnym definitivně rozešla a chtěla, aby odešel, on se ale rozběsnil. Podle jejích výpovědí vyhrožoval, že jí zláme kosti, pořeže obličej břitvou a zabije ji, její dceru i matku. Cheryl seděla u televize ve vedlejším pokoji a slyšela každé slovo. Na chvíli do ložnice vběhla, ale matka ji poslala pryč, ať se do toho neplete.

Co se stalo potom, popsala Cheryl v roce 2012 americké televizi. „Na lince ležel nůž. Vzala jsem ho a vyběhla zpátky nahoru. Matčiny dveře se najednou rozletí. Vidím Johna, jak jde proti mně. Má zvednutou ruku… Zvedla jsem nůž a on do něj vešel. Podíval se na mě. A řekl: Proboha, Cheryl, cos to udělala?“ Lana stála hned vedle a v první chvíli si myslela, že ho dcera praštila pěstí do břicha. Krev na košili uviděla, až když se Johnny zhroutil na růžový koberec.

Nůž zasáhl játra, vrátnicovou žílu i srdečnici a stačila jediná rána. Cheryl odložila nůž na stolek s mramorovou deskou a utíkala k telefonu zavolat otci. Lana zatím sháněla rodinného lékaře, který Johnnymu vpíchl adrenalin a zkoušel umělé dýchání, ale puls už nenašel. „Vydával ty nejhroznější zvuky v hrdle a lapal po dechu,“ popsala později Lana jeho poslední chvíle.

Lékař poradil, ať zavolají Jerryho Gieslera, nejslavnějšího hollywoodského obhájce, který kdysi vysekal z obvinění i Errola Flynna. Giesler přijel se soukromým detektivem a do domu se v tom zmatku vplížil dokonce novinář, který se vydával za asistenta koronera. Než dorazil policejní náčelník Beverly Hills Clinton Anderson, uplynulo podle novinářky Gaby Woodové kolem devadesáti minut a v domě se kromě mrtvého sešlo šest lidí (na pozdější spekulace to byla ideální živná půda).

Lana prosila Andersona, ať ji nechá vzít vinu na sebe. Náčelník odmítl, protože Cheryl se mezitím přiznala otci a pak i jemu. Krátce po půlnoci ji rodiče odvezli na policejní stanici, kde podala úplnou výpověď, a noc i další skoro tři týdny pak strávila v ústavu pro mladistvé. Soudce ji odmítl pustit k babičce s odůvodněním, že ve vazbě bude v bezpečí.

Mickey Cohen o svého muže přišel a rozhodl se, že veřejnost nebude číst jen o tom, jak Johnny mlátil slavnou herečku. Zaplatil mu pohřeb a novinářům předal Laniny milostné dopisy, které si Johnny schovával. Vyšly několik dní po vraždě a celé Spojené státy si četly, jak vášnivě hvězda svému mafiánovi psala. V některých se mluvilo také o tom, jak Connery bral Lanu a Cheryl v Londýně do divadla.

Connery byl v té době shodou okolností v Los Angeles, kde točil u Disneyho svůj první americký film. Jednoho dne mu do hotelu Hollywood Roosevelt zazvonil telefon a na drátě byl sám Mickey Cohen. „Zmiz z města,“ řekl mu podle Conneryho, i když mnohem peprněji. Sedmadvacetiletý herec si sbalil kufr a přestěhoval se do levného motelu na okraji San Fernando Valley. „Nevěděl jsem, s čím mám co do činění, a neviděl jsem důvod se o tom dohadovat,“ vysvětlil o pětadvacet let později.

Výslech před koronerem 11. dubna připomínal spíš hollywoodskou premiéru než úřední řízení. Do sálu se natlačilo přes sto novinářů a fotografů. Mickey Cohen odmítl vypovídat i identifikovat mrtvého na fotografiích a jeden z Johnnyho kamarádů vyskočil v publiku s výkřikem „Chci svědčit!“ (soudce to nedovolil). Lanina matka, která kdysi sama přišla o zavražděného manžela, byla tak rozrušená, že ji museli z lavice svědků propustit. Cheryl v sále nebyla, a tak přečetli její výpověď: „Pořád jí vyhrožoval a já myslela, že jí ublíží, tak jsem šla do pokoje a bodla ho. Vykřikl a ptal se, co dělám. Utekla jsem z pokoje.“

Pak usedla na lavici svědků Lana Turnerová. V sále podle reportérů zavládlo ticho, když si sundala jednu bílou rukavici a zhluboka se nadechla. Vypovídala dvaašedesát minut a několikrát se málem zhroutila. „Šla jsem ke dveřím ložnice, on hned za mnou, otevřela jsem a vešla dcera. Přísahám, bylo to tak rychlé, opravdu jsem myslela, že ho praštila do břicha. Pokud si pamatuju, srazili se a zase od sebe. Ostří jsem vůbec neviděla,“ vypověděla. Porota se radila asi pětadvacet minut a čin označila za ospravedlnitelné zabití, takže Cheryl stíhat nebudou.

Noviny ale Lanu nešetřily. Fejetonistka Florabel Muirová napsala, že „zahrála nejdramatičtější a nejpůsobivější roli své dlouhé kariéry“, a časopis Life otiskl fotku svědčící Lany vedle záběrů ze soudních scén jejích filmů. Los Angeles Times šly ještě dál: „Cheryl není mladistvá delikventka. Lana je.“

Johnnyho bratr prohlásil, že Lana neřekla celou pravdu. Bývalá manželka zažalovala jménem jejich syna Lanu, Cheryl i jejího otce o 750 tisíc dolarů, což by dnes bylo asi sto osmdesát milionů korun. Advokát rodiny tvrdil, že rána mohla padnout, když Johnny ležel, a že si Cheryl prý nepamatuje, jak bodala. Spor skončil v roce 1962 mimosoudním vyrovnáním za dvacet tisíc dolarů.

Pochybnosti ale nezmizely. Lanin kadeřník Eric Root v roce 1996 napsal, že mu hvězda jednou po letech řekla: „Zabila jsem toho parchanta a udělala bych to znovu.“ Cheryl to odbyla s tím, že každý má něco na prodej. Teorii, že bodala Lana a dcera vzala vinu na sebe, rozvíjí i novější kniha amerického spisovatele Caseyho Shermana. Doložit se ji ale nikomu nepodařilo a obě ženy vyprávěly stejný příběh v noci policii, u výslechu i v pamětech o čtvrt století později.

Cheryl na tu otázku odpovídala celý život. „Nehrála. Byla vyděšená. Bojovala o své dítě… Zabila jsem Johna Stompanata. A neudělala jsem to, abych kryla matku. Která matka by tohle udělala svému dítěti? Nechala ho žít s vědomím, že někoho zabilo? Moje matka ne,“ řekla v roce 2012. 

Lana z aféry vyšla paradoxně silnější. O rok později natočila melodrama Imitation of Life (Napodobení života) o slavné herečce, která kvůli kariéře zanedbává dospívající dceru, a diváci v něm samozřejmě hledali skutečný příběh. Vzala si nižší honorář výměnou za podíl ze zisku a film se stal jedním z největších hitů její kariéry. Případ inspiroval i román Harolda Robbinse a jeho filmovou verzi. Lana zemřela v roce 1995.

Cheryl to měla mnohem těžší. Jako chráněnka státu skončila v dívčím ústavu, odkud dvakrát utekla přes třímetrovou zeď. Pak se ale postavila na nohy, dělala hostesku v otcově restauraci a rok studovala hotelnictví na prestižní Cornellově univerzitě. Později se z ní stala úspěšná realitní makléřka na Havaji a v Palm Springs. V roce 1988 vydala o svém dětství bestseller Detour (Objížďka) a později psala detektivky. V roce 2014 si po čtyřiačtyřiceti letech vztahu vzala svou partnerku Joyce LeRoyovou a dnes je jí třiaosmdesát.

Sean Connery se o čtyři roky později stal Jamesem Bondem a Mickeyho Cohena si lidé dnes pamatují spíš podle Seana Penna ve filmu Gangster Squad – Lovci mafie. Johnny Stompanato se vrátil do Woodstocku, kde leží na hřbitově vedle matky, která zemřela šest dní po jeho narození.

Zdroje:

https://www.cbsnews.com/news/the-goddess-and-the-gangster/

https://granta.com/in-lana-turners-bedroom/

https://www.mi6-hq.com/news/index.php?itemid=6615

https://transcripts.cnn.com/show/lkl/date/2001-08-08/segment/00

https://www.vanityfair.com/hollywood/2023/06/lana-turner-cheryl-crane-books

https://www.latimes.com/local/california/la-me-stompanato-turner-20150810-story.html

https://www.upi.com/Archives/1988/02/19/Cheryl-Crane-surviving-life-with-Lana/3984572245200/

https://venetianvase.co.uk/2013/01/08/johnny-stompanato-and-james-bond/

https://www.tcm.com/articles/020926/lana-turner-100th-birthday-tribute-2-8

https://www.tcm.com/articles/88217/imitation-of-life-1959