Článek
Michal David je fenomén, který česká hudební kritika nikdy úplně nepochopila. Napsal přes šest set písní, jeho nahrávky se prodaly ve více než třech a půl milionech kusů a jeho muzikál Kleopatra se hrál víc než dvanáctsetkrát. Zároveň je terčem vtipů, předmětem politických sporů a člověkem, jehož jméno vyvolá u jedné části národa nostalgický úsměv a u druhé zděšení.
Kluk, který si vybral mámu
Narodil se 14. července 1960 v Praze jako Vladimír Štancl. Rodina měla buržoazní kořeny, babiččini příbuzní vlastnili v Plzni zlatnictví a domy, a komunisté otci nedovolili studovat. Otec byl jazzový pianista. Když bylo Vladimírovi osm, rodiče se rozvedli a soud se dětí zeptal, s kým chtějí zůstat.
Sestra Michaela si vybrala otce, Vladimír matku. Rozhodnutí osmiletého kluka rozdělilo rodinu na dvě poloviny. Vzpomínal na to později takto: „Když mi bylo osm, moje mamka se rozvedla s tátou a ten společně s mojí sestrou v roce 1968 emigroval do Švýcarska.“
Následovalo deset let odloučení. Otec se neozval, chlapec nevěděl, kde je. Až v roce 1978 mu herec Ivan Vyskočil, bratr otcovy druhé manželky, předal v divadle ABC dopis, který u sebe nosil tři roky. Otec syna pozval do Švýcarska a ten za ním odjel na tři dny. Otce prý velmi potěšilo, že se syn stal profesionálním muzikantem.
Hudba byla to, co mladého Štancla drželo, a byla to i jediná věc, která ho s nepřítomným otcem pojila. Syn jazzového pianisty začínal stejně jako otec, u klavíru a u jazzu. Studoval na Pražské konzervatoři a v roce 1976 tam s kamarády založil jazzovou kapelu Čtyři. Na Pražských jazzových dnech získal v šestnácti letech ocenění Hudebník roku. Pak se seznámil s producentem Františkem Janečkem a nastoupil jako klávesista do jeho skupiny Kroky, kde zpívala Jana Kratochvílová. Když v roce 1979 Kratochvílová od Kroků odešla, mladý pianista se postavil k mikrofonu. „Když v roce 1979 odešla od Kroků Františka Janečka Jana Kratochvílová, začal jsem zpívat,“ vzpomínal.
Potřeboval jméno. Vybral si ho sám a s příznačnou ironií: „Michal jsem si vybral podle sestry Michaely, a protože byl David a Goliáš a já jsem ten menší, tak jsem David.“ Pseudonym si nesl celý život.
Nonstop a Discopříběh
Jako zpěvák debutoval v roce 1980 vlastní písní Chtěl bych žít tak jak se má. První sólové album Nenapovídej vyšlo ještě téhož roku a patřilo k nejprodávanějším deskám v Československu. V roce 1981 vyhrál s písní Nenapovídej festival Intertalent a získal stříbrného Slavíka. Kroky Františka Janečka se staly továrnou na hity a Michal David jejich tváří. Po Kratochvílové, která byla hvězdou kapely na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, převzal roli frontmana mladík, kterému ještě nebylo dvacet. Nonstop, Každý mi tě lásko závidí, Pár přátel, Céčka. Syntezátory, disko rytmus, jednoduché melodie a texty o lásce, diskotékách a mládí.
Janeček byl tvrdý šéf. „U něj nebylo nikdy nic zadarmo a všechno, co pro člověka udělal, si musel odmakat,“ řekl o něm David. Přiznal ale i druhou stránku: producent ho podle jeho slov dostal do showbyznysu a udělal z něj hvězdu. Za slávu se platilo i manuální prací. David vzpomínal, že muzikanti z Kroků museli Janečkovi pomáhat stavět dům. V Krocích strávil deset let. „Byl jsem mladý kluk, měl jsem dobrý příjem peněz, slávu,“ popsal to období.
Hudba Michala Davida zněla i z filmových pláten. Psal písně pro filmy Vítr v kapse z roku 1983 a Láska z pasáže z roku 1985. Největší stopu ale zanechal Discopříběh Jaroslava Soukupa, který přišel do kin 1. září 1987. Příběh šestnáctiletého kominického učně Jirky z Plzně, který po diskotéce ztratí občanku, vsadí se, že proběhne nahý přes náměstí, a utíká z domova od přísného otce, byl jedním z nejtypičtějších populárních filmů osmdesátých let. Po hádce, facce a útěku se nakonec syn s otcem usmíří u společné snídaně. Jirku hrál Rudolf Hrušínský nejmladší, otce Ladislav Potměšil, a písně zpíval Michal David. Natáčelo se od května 1986 do ledna 1987 a místo obvyklé Prahy se příběh odehrával v Plzni. Na Discopříběh navázal v roce 1991 druhý díl, ale to už byla jiná doba.
Ne všichni ale tu hudbu milovali. Pro mnoho lidí, zejména těch, kteří poslouchali rock, underground nebo zahraniční hudbu, byl Michal David ztělesněním oficiální, schválené a neškodné zábavy, kterou režim ochotně pouštěl do éteru. Publicista Jiří Peňás, který zareagoval na zprávu o Davidově vyznamenání komentářem s výmluvným názvem David aneb Goliáš našeho mládí, o Krocích napsal, že byly „největší vopruz našeho mládí!“ a že je jeho generace nesnášela asi stejně jako Sovětský svaz nebo ústřední výbor KSČ.
David s nálepkou normalizačního zpěváka nikdy nesouhlasil. Připouští, že v normalizaci vyrůstal, ale odmítá, že by jeho písně režim podporovaly. „Dělal jsem písničky, které mají do dneška lidi rádi,“ řekl v roce 2020. Úspěch podle něj stál na dobrých textech a na tom, že se lidé v Česku chtějí bavit česky.
Pád a návrat
Sametová revoluce změnila všechno. Mladé publikum se vrhlo na západní hudbu a české rockové kapely, které dřív nesměly hrát. Disko osmdesátých let najednou působilo jako relikt minulého režimu a Davidova popularita prudce klesla. Soustředil se na komponování a psaní pro jiné.
Návrat přišel nečekaně a s ním i velká národní euforie. V roce 1998 složil a nazpíval hymnu pro české hokejisty, kteří na olympiádě v Naganu vybojovali zlato. Píseň o správném týmu zněla po celé zemi, a když Češi ve finále porazili Rusko, stal se z ní soundtrack národní oslavy. V roce 2000 napsal píseň Dlouhá noc pro Helenu Vondráčkovou, která patřila k nejhranějším hitům roku a pomohla zpěvačce k velkému comebacku.
Jenže rok 2000 přinesl i tragédii, se kterou se Michal David nevyrovnal dodnes. Jeho devítiletá dcera Míša onemocněla akutní leukémií. Nemoc měla velmi rychlý průběh a dívka zemřela během tří měsíců. Jejímu otci bylo tehdy kolem čtyřiceti let a měl za sebou velký comeback své kariéry. „Vyrovnat se s tím nedá,“ řekl David o mnoho let později. „Miška prostě chtěla odejít v tom věku, ve kterém odešla a člověk to musí přijmout a věřit, že se ještě sejdeme.“
S manželkou Marcelou, bývalou profesionální tenistkou Marcelou Skuherskou, se kterou se vzal v roce 1987, mají ještě dceru Kláru. Marcela Skuherská v letech 1983 a 1984 vyhrála s československým týmem Fed Cup, Klára vystudovala umění v New Yorku a pokračovala na Oxfordu. Marcela je dnes manažerkou svého muže. Michal David se po smrti dcery zapojil do řady charitativních projektů. Útěchu hledá ve víře, ke které podle svých slov došel postupně: „Nejdříve tomu začnete věřit a pak už začnete vědět.“ Je přesvědčený, že smrt není konec: „Věřím, že to není konečná, ale že je to začátek a v nějaké nové dimenzi to zase pokračuje.“
V roce 2002 měl v pražském divadle Broadway premiéru jeho první muzikál Kleopatra. Stal se obřím úspěchem s víc než dvanácti sty reprízami v Česku a na Slovensku a některé jeho další muzikály se dokonce prodaly do Jižní Koreje. Následovaly Tři mušketýři, Angelika, Kat Mydlář nebo Mata Hari. Jeho píseň Třetí galaxie se nečekaně objevila v americkém hororu Eliho Rotha Hostel z roku 2005, natáčeném z velké části v Česku. Od roku 2011 byl koučem v pěvecké soutěži Hlas Česko Slovenska. A v roce 2016 vznikl film Decibely lásky postavený na jeho písních.
Mezitím se znovu ukázalo, že jeho hity přežily režim, ve kterém vznikly. Na koncerty chodily nejen generace, které s nimi vyrůstaly, ale i mladí lidé, pro které byl Nonstop retro zábavou. Politici si toho všimli. Zpěvák vystupoval v předvolebních kampaních sociální demokracie v éře Jiřího Paroubka a hokejová hymna se stala neoficiální písní strany. Později toho litoval a v roce 2016 prohlásil: „Návrat k ČSSD se nekoná.“ Když tehdy přesto vystoupil v Táboře na akci ministra Jana Mládka, vysvětlil to přátelstvím: „Honzu podporuju, protože je to můj kamarád.“ „Přiznám se, že za to se stydím,“ řekl o svém vystoupení na kampani v roce 2010. Podpořil i Miloše Zemana v prezidentské kampani. S Andrejem Babišem se zná léta a premiér chodil na jeho koncerty, zpívat pro jeho hnutí ale odmítl. „Už jsme si to s Andrejem vyříkali a řekl jsem, že nebudu zpívat pro ANO,“ prohlásil v roce 2020.
Zeman mu to v roce 2018 vrátil. U příležitosti stého výročí vzniku Československa mu 28. října udělil státní vyznamenání. Podle Zemana mají vyznamenání dostat lidé za celoživotní práci, kterou zlepšili život v Česku, a David podle něj tuto podmínku splnil, protože celý život zpívá milionům lidí. Rozhodnutí vyvolalo vlnu kritiky i posměchu, prezident ale trval na svém: „Kdyby někdo demonstroval kvůli Michalu Davidovi, byl by to velký hlupák.“ David vyznamenání přijal a ke kritikům se vyjádřil stručně: „Pro mě jsou důležití moji fanoušci a moje naplněné koncerty.“
Zdroje:
https://www.teraz.sk/magazin/spevak-producent-a-hitmaker-michal-dav/892586-clanok.html
https://cnn.iprima.cz/s-andrejem-jsme-si-vyrikali-ze-nebudu-zpivat-pro-ano-rekl-michal-david-5983
https://cnn.iprima.cz/show-time/otce-se-sestrou-nevidel-muzikant-michal-david-celych-deset-let-spojil-je-az-ivan-vyskocil-413342
https://cnn.iprima.cz/se-smrti-dcery-se-vyrovnat-neda-sveril-se-michal-david-naucite-se-ji-ale-chapat-413478
https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/239928-janeckovi-jsme-museli-stavet-barak-vzpomina-michal-david
https://www.echo24.cz/a/SQDdb/david-aneb-golias-naseho-mladi
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/zeman-vyznamena-michala-davida-zpiva-milionum-lidi-zduvodnil-to-73971
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ministr-mladek-se-vraci-k-osvedcenemu-triku-cssd-hlasy-mu-shani-normalizacni-hitmaker-david-3227
https://www.denik.cz/spolecnost/marcela-davidova-21260130.html
https://www.filmovyprehled.cz/cs/film/397565/discopribeh
https://en.wikipedia.org/wiki/Michal_David
