Článek
Na mapách je vidět okamžitě: dokonalý kruh o průměru 155 metrů, uprostřed obrovský dvůr a kolem dokola devět pater oken, balkonů a šedých panelů. Moskvané mu neřeknou jinak než „dom-bublik“, tedy dům bagel, podle kruhového pečiva s dírou uprostřed. Oficiálně jde o dům číslo 13 na Něžinské ulici ve čtvrti Očakovo-Matvejevskoje, nedaleko dnešní stanice metra Slavjanskij bulvar.
Postaven byl v roce 1972 a o sedm let později dostal dvojče na ulici Dovženka. Dva kruhové paneláky jsou dodnes jedinými stavbami svého druhu v Moskvě a patří k nejznámějším obytným domům sovětské éry. Na leteckých snímcích připomíná vesmírnou stanici, betonový stadion nebo prsten pro obra.
Za jeho vznikem ale nestála touha po efektu, nýbrž obyčejná matematika. Od konce padesátých let se v Sovětském svazu stavělo masově a rychle. Chruščovova bytová politika slibovala vlastní byt každé rodině a místo komunálních bytů, kde se o kuchyň dělilo několik rodin, vyrůstala po celé zemi sídliště z typizovaných panelů. V sedmdesátých letech už moskevská předměstí zaplavovaly nekonečné řady stejných domů, které se od sebe lišily jen číslem popisným.
Architekt Jevgenij Stamo, absolvent moskevského architektonického institutu, žák Lva Rudněva a spoluautor Kremelského paláce sjezdů, si spolu s inženýrem Alexandrem Markelovem položil otázku, zda se z typizovaných panelů nedá postavit i něco jiného než rovná krabice. Odpověď našli ve stavebních normách. Ty povolovaly, aby jednotlivé panelové sekce na sebe navazovaly pod úhlem až šest stupňů. Když se ale tento malý úhel zopakuje dostatečně mnohokrát, zakřiví se rovná řada domů do dokonalého kruhu.
Stamo se narodil v roce 1912 v Kyjevě a v Moskvě navrhl desítky obytných domů i Ústřední dům filmařů. Od poloviny šedesátých let navíc vedl výstavbu celé čtvrti Matvejevskoje, ve které kruhový dům později vyrostl.
Olympijské kruhy
S Bublikem je spojená legenda, kterou dodnes opakují průvodci, novináři i samotní obyvatelé. Podle ní měl být kruhový dům jen prvním z pěti, které měly být postaveny k olympijským hrám v Moskvě v roce 1980. Z letadla by pět betonových prstenců vypadalo jako olympijské kruhy a sovětská metropole by tak hostům z celého světa předvedla architektonický vtip, jaký nikde jinde neměli. Některé ruské zdroje tuto verzi uvádějí jako fakt a tvrdí, že od plánu se upustilo kvůli vysokým nákladům a technickým potížím.
Jiní, například vzdělávací portál Arzamas, ji ale považují za mýtus. Dům na Něžinské byl dokončen v roce 1972, tedy dva roky předtím, než Moskva vůbec získala pořadatelství olympiády. O tom rozhodl Mezinárodní olympijský výbor až na podzim 1974 ve Vídni. První dům vznikl před přidělením olympiády Moskvě. To ovšem samo o sobě olympijskou inspiraci nevylučuje, protože město o pořadatelství usilovalo už dříve. Původní účel projektu jako pěti olympijských kruhů zůstává sporný
Kde se legenda vzala? Nejspíš z toho, že se Stamo se svým kruhovým konceptem později opravdu zapojil do soutěže na návrh olympijské vesnice. Kruhové domy se v ní ale neprosadily a zvítězil úspornější projekt. Ironií je, že autorem olympijské vesnice se nakonec stal opět Stamo, jen s obvyklými výškovými domy bez jakýchkoli kruhů. Za její návrh v roce 1981 dokonce dostal Státní cenu SSSR a o tři roky později titul Národní architekt SSSR. Druhý Bublik, který vyrostl v roce 1979 na ulici Dovženka ve čtvrti Ramenki, tak zůstal posledním svého druhu.
Má stejný průměr 155 metrů, devět pater, 26 vchodů a podle většiny zdrojů 936 bytů, tedy dokonce o něco víc než jeho starší bratr. Stojí jen kousek od filmových ateliérů Mosfilm a podle ruských médií se kruhové domy mihly v řadě filmů a seriálů, mimo jiné v oscarovém snímku Moskva slzám nevěří nebo ve filmu Kurýr.
Město v jednom domě
Když se do Bubliku na Něžinské nastěhovali první obyvatelé, dostali víc, než bylo na sovětských sídlištích běžné. Dům byl postaven ze železobetonových panelů série I-515/9M a měl vyšší stropy než ostatní paneláky, 264 centimetrů místo obvyklých 250. Nabízel byty o jednom až třech pokojích: jednopokojový měl kolem 32 metrů čtverečních, dvoupokojový 45 a třípokojový 58. V přízemí sídlily obchody, lékárna, kadeřnictví, prádelna, krejčovství, dětský klub a dokonce knihovna, z nichž část funguje dodnes. Dům byl vlastně malým městem, ve kterém se dalo obstarat skoro všechno, aniž by člověk musel vyjít z kruhu.
Mezi nájemníky se objevila i řada známých jmen. V kruhovém domě žil populární komik Savelij Kramarov, hvězda sovětských filmových komedií, který v roce 1981 emigroval do Spojených států a zahrál si i v několika hollywoodských filmech. Bydlel tu také moldavský režisér, scenárista a básník Emil Loteanu a herečka Galina Beljajevová. Zajímavostí pro české čtenáře je, že v domě bydleli i zaměstnanci Rady vzájemné hospodářské pomoci a jejich rodiny, mezi nimi občané NDR, Jugoslávie a také Československa.
Pro děti byl Bublik rájem. Do dvora se vchází šesti průchody a obrovský vnitřní prostor nabízel dětská hřiště, v zimě kluziště na hokej, v létě hřiště na fotbal a basketbal. Podle vzpomínek jednoho z obyvatel byl ve dvoře v sedmdesátých letech i malý kruhový bazén. Zrušili ho prý poté, co se v něm málem utopil malý chlapec. A když se v okolí natáčel seriál Zastávka na znamení, filmaři si komparzisty vybírali přímo mezi obyvateli domu.
Kde je můj vchod?
Kruhová idylka měla ovšem i své stinné stránky, a to doslova. Byty na severní straně a v nižších patrech mají nedostatek denního světla a některé z nich prý připomínají spíš jeskyni. Sluneční paprsky do oken dopadají nerovnoměrně a podle dobových hodnocení dům nesplňoval přísné normy na osvětlení. Ve dvoře navíc vznikají silné průvany a víry, protože vítr se v uzavřeném kruhu točí jako v obrovské míse. Problémem je i akustika. Zvuk se ve dvoře nese neobvykle daleko a když si někdo zakašle na balkoně, uslyší to podle místních stovky lidí. O soukromí si obyvatelé mohli nechat jen zdát, protože z balkonů je vidět přímo do oken sousedů na protější straně kruhu.
Další komplikací jsou samotné byty. Kvůli zakřivení domu se podle některých zdrojů zužují místnosti směrem do dvora. Všechny pokoje tu mají tvar lichoběžníku – stěna na vnější straně je širší než na vnitřní. Zařídit byt nábytkem z běžného obchodu bývá v Bubliku oříšek. K tomu se přidávají potíže s větráním, vlhkost a plíseň, horká léta a ledové zimy kvůli slabé tepelné izolaci.
Nejznámějším problémem ale zůstává orientace. Všech 26 vchodů vypadá stejně a z vnitřku dvora se člověk snadno zamotá. Návštěvám i novým nájemníkům se tak snadno stane, že musí obejít kus domu, než natrefí na správné číslo. Kdo jde špatným směrem, může si udělat procházku dlouhou skoro půl kilometru.
Bourat se nebude
Právě kvůli těmto problémům zůstalo jen u dvou kruhových domů. Stavba byla kvůli nestandardní geometrii dražší než u běžných paneláků a úředníci navíc spočítali, že na stejný pozemek se běžnými paneláky vejde víc lidí. Sám Stamo zemřel v roce 1987 a další betonový prstenec se už nedočkal. Moskevská sídliště tak dál rostla do výšky i šířky v podobě obvyklých rovných bloků a Bublik zůstal jen experimentem, ke kterému se už nikdo nevrátil.
Obyvatelé si přesto svůj dům většinou chválí. Kruh má totiž i nečekanou výhodu: uzavřený dvůr je chráněný před průjezdnou dopravou i hlukem z ulice, takže se v něm děti mohou bezpečně pohybovat. Obyvatelé oceňují uzavřený dvůr, zeleň a sousedskou atmosféru. Potýkají se však také s nedostatkem parkovacích míst. Kromě toho si stěžují hlavně na to, že dům potřebuje rozsáhlé opravy, a na špatnou zvukovou i tepelnou izolaci.
V roce 2017 spustila moskevská radnice rozsáhlý program renovace, v jehož rámci se bourají hlavně staré pětipatrové paneláky. Podle dostupných informací ale demolice kruhových domů v plánu není. Kruhový dům na Něžinské tak má před sebou zřejmě ještě dlouhý život. Díky internetu se z něj mezitím stala celosvětová kuriozita a bývá přirovnáván i ke kruhovému sídlu firmy Apple v Kalifornii, které vzniklo o víc než čtyřicet let později.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/The_Round_Houses_in_Moscow
https://arzamas.academy/special/mcd?e=8
https://realty.rbc.ru/news/67a514459a79470cff9f6a34
https://www.gazetametro.ru/articles/chem-interesen-dom-bublik-24-12-2022
https://www.inmyroom.ru/posts/41557-kruglye-doma-na-nezhinskoj-i-dovzhenko-sovetskij-ehksperiment-v-arhitekture
https://www.inmyroom.ru/posts/41412-doma-bubliki-kak-v-moskve-poyavilis-zhilye-zdaniya-v-forme-kolec
https://ochakovo-matveevskoe.com/pervyj-kruglyj-dom-nezhinskaya-ulica-dom-13/
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A1%D1%82%D0%B0%D0%BC%D0%BE%2C_%D0%95%D0%B2%D0%B3%D0%B5%D0%BD%D0%B8%D0%B9_%D0%9D%D0%B8%D0%BA%D0%BE%D0%BB%D0%B0%D0%B5%D0%B2%D0%B8%D1%87
