Článek
Ledový vítr bičuje zasněžené okolí saského zámku Moritzburg během zimního natáčení na přelomu let 1972 a 1973. Sedmadvacetiletá herečka Dana Hlaváčová stojí v těžkém brokátovém kostýmu neforemné nevlastní sestry Dory a zuby jí drkotají mrazem.
Pod těžkými sukněmi a několika vrstvami kostýmu však mladá herečka skrývá velké tajemství: je v pokročilém těhotenství a pod srdcem nosí své jediné dítě. Během natáčení byla podle pozdějších vzpomínek už přibližně v šestém měsíci.
Natáčení zimní pohádky bylo fyzicky náročné i pro ostatní herce. Hlaváčová navíc musela své těhotenství skrývat pod kostýmy a při nebezpečné scéně se saněmi ji kvůli dítěti zastoupila kaskadérka. Přesto před kamerou nasadila pověstný pitvorný škleb, našpulila rty a zahrála Doru přesně jako hloupou, nafoukanou a vdavekchtivou nevlastní sestru.
V té chvíli vznikala postava, kterou budou znát miliony diváků v Německu, Norsku i Československu. Pro Danu Hlaváčovou se Dora stala její zdaleka nejznámější filmovou rolí a do značné míry zastínila desítky dalších postav, které během kariéry vytvořila.
Vzpurná mladší sestra
Narodila se 20. června 1945 v Suchdole u Prahy do rodiny nadšených ochotníků. Její starší sestra Jana Hlaváčová, která byla o sedm let starší, se k herectví vydala dříve a později se stala jednou z nejvýznamnějších českých divadelních hereček.
Mladší Dana byla jiná. Byla praktická, věcná a mimořádně ji bavila čísla. Na gymnáziu sice sama hrála ochotnické divadlo a v roce 1963 se dokonce mihla ve filmu Tři chlapi v chalupě, její původní životní plán ale směřoval úplně jinam.
Milovala matematiku a dlouho váhala mezi herectvím a studiem Matematicko-fyzikální fakulty. Její dcera Lucie později vzpomínala, že kdyby se matka tehdy rozhodla opačně, pravděpodobně by z ní byla matematička.
K divadlu přitom rozhodně nechovala opovržení, jak tvrdí některé přibarvené životopisné historky. Vyrůstala v ochotnické rodině a její otec obě dcery k divadlu odmalička vedl. Dana pouze dlouho nevěděla, zda chce z herectví udělat skutečnou profesi.
Když Dana dokončovala gymnázium, starší Jana už měla hereckou dráhu úspěšně rozjetou. Otec, který byl sám nadšeným ochotníkem, přivedl k divadlu obě dcery. Dana se dlouho rozhodovala mezi matematikou a herectvím.
Nakonec se přihlásila na Divadelní fakultu Akademie múzických umění (DAMU) a byla přijata. Dana na DAMU úspěšně absolvovala v roce 1967. Ještě během studií získala angažmá v pražském Divadle E. F. Buriana a právě této scéně pak zůstala věrná až do jejího zániku v roce 1991.
„Ta druhá Hlaváčová“
Už od prvních krůčků na profesionální divadelní a televizní scéně musela Dana Hlaváčová počítat s realitou, která provází téměř všechny sourozence velkých hvězd.
Její příjmení automaticky vyvolávalo srovnávání se starší sestrou Janou. Zatímco Jana dostávala velké dramatické role a stala se jednou z prvních dam Národního divadla, Danu filmoví a televizní režiséři častěji obsazovali do vedlejších, komediálních a charakterových postav.
Obě sestry si přitom byly v mládí blízké a několikrát se spolu objevily i před kamerou. V seriálu Eliška a její rod z roku 1966 si například skutečně zahrály sestry.
Jejich vztah se až mnohem později z neznámých důvodů ochladil a v posledních letech života Jany Hlaváčové už spolu podle veřejně dostupných svědectví prakticky nebyly v kontaktu.
Dana přesto vytvořila vlastní, velmi dlouhou hereckou dráhu. Definitivní a nesmazatelnou pečeť na její filmovou popularitu však skutečně vypálil rok 1973 a legendární režisér Václav Vorlíček.
Když režisér Václav Vorlíček obsazoval svou novou česko-německou pohádku Tři oříšky pro Popelku, potřeboval vedle macechy také hloupou a vdavekchtivou nevlastní sestru Doru. Dana Hlaváčová přitom podobnou postavu nehrála poprvé.
Už v televizní Popelce z roku 1969 ztvárnila jednu z Popelčiných zlých sester, Dorotu. Hlaváčová roli Dory přijala, ačkoli čekala dítě. Natáčení začalo v prosinci 1972 a pokračovalo do března následujícího roku. Štáb pracoval ve studiích DEFA, na zámku Moritzburg, na Švihově a v dalších českých i německých lokalitách.
Venku panovaly mrazy a Dana byla v průběhu natáčení už v pokročilém těhotenství. Legendární závěrečná scéna, kdy macecha s Dorou skončí se saněmi v ledové vodě, se kvůli Hlaváčové těhotenství natáčela s mimořádnou opatrností.
V samotném nebezpečném pádu do vody ji zastoupila kaskadérka, stejně jako Carolu Braunbockovou (macechu) zastoupil kaskadér. V následných záběrech už ale z vody vylézají herečky samy.
Pohádka měla slavnostní premiéru 26. října 1973 a celostátní premiéru 16. listopadu 1973. Postupně se z ní stal vánoční kult v Československu, Německu i Norsku.
Dcera Lucie
Dne 30. května 1973, tedy několik měsíců po hlavní části natáčení Tří oříšků pro Popelku a téměř pět měsíců před slavnostní premiérou pohádky, přivedla Dana Hlaváčová na svět svou jedinou dceru Lucii.
Lucie dostala příjmení po svém otci a jmenuje se Lucie Matoušková.
Lucie později vzpomínala: „Mamka měla ten dobrej nápad, že jsem se vždycky jmenovala Matoušková.“ Díky tomu si ji lidé automaticky nespojovali s matkou Danou ani s tetou Janou a podle jejích slov si mohla svou profesní cestu „vyšlapat sama“.
Lucie se skutečně stala herečkou. Už jako dítě hrála v Divadle E. F. Buriana, později vystudovala DAMU a v roce 1999 nastoupila do Městského divadla Mladá Boleslav, kde působí dodnes.
Přestože film nikdy neudělal z Dany Hlaváčové hvězdu hlavních rolí, v žádném případě nezahálela.
Televizní diváci si ji mohou pamatovat z řady televizních inscenací a seriálů.
Objevila se například v seriálech Eliška a její rod, Dnes v jednom domě, My všichni školou povinní, Nemocnice na kraji města po dvaceti letech nebo Náměstíčko.
Ve filmu ztvárnila mimo jiné role ve snímcích Pasťák, Zabil jsem Einsteina, pánové…, Dva muži hlásí příchod, „Já už budu hodný, dědečku!“, Čas dluhů nebo Anděl Páně.
V dabingu propůjčila svůj charakteristický hlas řadě zahraničních a animovaných postav.
Odchod z metropole
Porevoluční léta přinesla do českého divadelního prostředí zásadní změny. Divadlo E. F. Buriana v roce 1991 zaniklo a Dana Hlaváčová přišla o své dlouholeté stálé angažmá.
Poté účinkovala na různých scénách a postupně stále větší část energie věnovala pedagogické práci. Řadu let působila jako pedagožka a vedla herecké oddělení na Lidové, později Základní umělecké škole v Praze-Libni.
Práce s mladými talenty ji zaměstnávala vedle příležitostného hraní.
Ani po roce 2000 přitom před kamerou nezmizela úplně. Objevila se například v Nemocnici na kraji města po dvaceti letech, Náměstíčku, Andělu Páně a ještě v roce 2016 ve filmu Jak básníci čekají na zázrak.
Kolem roku 2010 se rozhodla opustit Prahu a přestěhovala se do Mladé Boleslavi, kde žije její dcera Lucie. Odmítla tehdy i nabídku na další divadelní angažmá. Svůj důvod shrnula velmi prostě: chtěla ještě žít, ne se udřít.
Když v lednu 2024 ve věku pětaosmdesáti let zemřela její starší sestra Jana Hlaváčová, Dana se veřejného posledního rozloučení v Národním divadle nezúčastnila.
Její dceru Lucii však bylo možné vidět mezi nejbližší rodinou v první řadě.
O důvodech dlouholetého odcizení obou sester neexistuje spolehlivé veřejné vysvětlení. Víme pouze to, že v posledních letech spolu podle vlastních vyjádření nebyly v pravidelném kontaktu.
Zdroje:
https://cnn.iprima.cz/show-time/co-dnes-dela-dana-hlavacova-dora-z-tri-orisku-pro-popelku-se-sestrou-janou-se-rozkmotrily-365861
https://cnn.iprima.cz/show-time/smutna-dohra-pohrbu-jany-hlavacove-sestra-dana-nedorazila-poslala-za-sebe-dceru-423909
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/jana-hlavacova-sestra-dana-munzar-munzarova-matouskova.A240115_132250_lidicky_zar
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/362653/co-se-stalo-s-hvezdami-trech-orisku-pro-popelku-jedna-tragedie-za-druhou.html
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/193378/volby.blesk.cz
https://www.kultura.cz/profile/19126-dana-hlavacova
