Článek
Se štědrovečerními pohádkami mají Češi problém už delší dobu. Novodobé pohádky s moderními prvky ztrácí své tradiční kouzlo, jaké měly pohádky kdysi dávno. Loňská štědrovečerní pohádka Klíče svatého Petra ale zase nebyla tak špatná. Ano, moderního zpracování jsme se dočkali i tam, mělo to ale něco do sebe. To se ale rozhodně nedá říct o tom, co si pro nás připravila Česká televize letos.
Tři princezny, z nichž jedna má šanci získat ruku prince. Už ten námět trochu pokulhává. Nemělo by to být snad naopak? I to by se ale dalo ještě zkousnout. Jen co však pohádka začne, začneme pociťovat, že něco není v pořádku. Hlavním problémem snímku jsou totiž už dialogy. Je logické, že je to pohádka pro děti a že by měla být jednodušší, aby ji pochopili i ti nejmenší. Tady jsou ale dialogy tak jednoduché, že je člověku za scénáristy vyloženě trapno. Některé konverzace dokonce nedávají smysl.
Herecké výkony jsou také naprosto tragické. Česká televize letos vsadila na neznámé tváře. Na tom by ještě nebylo nic špatného. Tyhle ale nedokážou zaujmout, ba ani nezískají divákům zájem pohádku dokoukat do konce. Přesto, že je Klára Melíšková jinak skvělou herečkou, do pohádky se určitě nehodí a do role zlé Mortany už vůbec ne. Její výkon tu tak nevykračuje z řady selhání tohoto štědrovečerního filmu. A nezachraňuje to ani Josef Trojan.
Celé to působí jako slepenina několika známých pohádek, která však nedává smysl. Na pozadí monotónního herectví se tu odehrává příběh, který nemá dějové zvraty, je velmi plochý a nudný. Na konci pak dojde k rychlému ukončení, aby divák příliš dlouho netrpěl. Zkrátka takhle špatná štědrovečerní pohádka tu už dlouho nebyla.
Přitom Češi ještě dokážou natočit pěkné pohádky. Například Princezna zakletá v čase je toho důkazem. Jde sice také vyloženě o moderní pohádku, má však svoje kouzlo, děj, zvraty i napětí. Tři princezny už na první pohled působí nezajímavě a levně. Vše se to odehrává na pár nepříliš oslňujících lokalitách, kameramani si s natáčením také příliš práce nedali. Jednou ze zajímavostí filmu je navíc to, že celá pohádka byla natočena za 23 dnů. No je to vidět. Herci jako by se v ní totiž teprve učili scénář a jen tak pro zkoušku si ho četli před kamerami.
Z toho, co jsme viděli na České televizi na Štědrý den, jsme bylo doslova pobouřeni. Jak něco takového vůbec může projít a dostat se to na televizní obrazovky? Děti se nám v půlce pohádky zvedly a odešly s tím, že na takovou „slátaninu“ se rozhodně dívat nebudou. Tak ani ony neměly dost trpělivosti a dostatek citu pro modernu, aby pohádku dokoukaly. Za štědrovečerní pohádku tedy děkujeme pěkně.
Zpracováno na základě:
a na základě sledování a vlastního názoru na pohádku Tři princezny
