Článek
Konečně vyrážíme… nebo ne?
Po pár hektických měsících jsme si s manželkou řekli, že je čas vypnout. Chtěli jsme k moři, ideálně někam, kde nejsou davy turistů a kde se o nás někdo postará. Narazili jsme na cestovku, která nabízela zájezd s poetickým názvem jako z reklamy na kokosové mléko – a za cenu, která působila až podezřele výhodně. Ale znáte to, když na vás z monitoru dýchne pláž s tyrkysovou vodou a palmou nakloněnou přesně podle pravidel feng shui, zdravý rozum jde na chvilku stranou.
Kde je ta recepce?
Let proběhl hladce a přílet taky. Problém nastal až u hotelu, kde jsme čekali recepci, úsměvy a welcome drink. Místo toho jsme našli zamčené dveře a ticho, jaké člověk zažije spíš v knihovně než ve středomořském letovisku. Po několika minutách se objevil muž v pantoflích, který nám ochotně podal klíč a ukázal, že máme jít „nahoru“. A dál se s námi nebavil. V tu chvíli jsme si začali říkat, že možná nejsme v úplně klasickém hotelu.
Pokoj s (ne)výhledem
Náš pokoj měl všechno, co si nepřejete. Výhled do šachty, koupelnu s vlastní sbírkou plísní a klimatizaci, která chrčela jako starý vysavač. Ale – měli jsme postel! A na ní dokonce polštáře. Skvrny jsme se rozhodli neřešit. Tady jsme pochopili, že dovolená nebude o luxusu, ale o dobrodružství.
All-inclusive po našem
Jídlo bylo… řekněme překvapivé. Snídaně představoval toast zabalený v ubrousku a malý kelímek s pomazánkou neurčitého původu. Obědy se podávaly u vedlejšího hotelu, ale jen pokud jste tam dorazili včas a nepřekročili limit dvou porcí brambor. Bar sliboval koktejly – realita ale znamenala teplé pivo a víno, které chutnalo jako sladší ocet. Na druhou stranu, přestali jsme přemýšlet o kaloriích.
Hledá se delegát
Na cestovku jsme se pokoušeli dovolat hned první den. Bez odezvy. Zkusili jsme e-mail. Automatická odpověď. Nakonec jsme si našli nový hotel sami – nic extra, ale alespoň jsme mohli spát bez obav, že se v noci sesype strop. A vlastně jsme začali brát tuhle dovolenou jako improvizovaný výlet plný překvapení. Jen bez mapy.
Poučení pro příště
Když jsme se po návratu domů snažili něco reklamovat, přišla odpověď typu „děkujeme za podnět, budeme se tomu věnovat“. Od té doby ticho. Ale místo naštvání jsme si řekli, že příště prostě uděláme pár věcí jinak:
- Nevěřit každé fotce s palmou a tyrkysovým mořem.
- Ověřit si recenze nejen na webu cestovky, ale i jinde.
- Mít vždycky plán B – i kdyby to byl jen kontakt na jiný hotel nebo víc peněz v kapse.
Zdroje: Autorský článek / vlastní zkušenost
