Článek
Manželství pro ni bylo o kompromisech, o obětech, ale také přáních a snech. Dokud to bylo nějak namixované tak, že někdy ustoupila ona a jindy se jí vyšlo vstříc, neměla Iveta vůbec žádný problém. „Myslela jsem si, že jsem si vzala rozumného chlapa. Rosťa tak na všechny působil. Určitě bych nikdy neřekla, že se někdy zasekne na takové hlouposti, která nakonec rozbije i naše manželství,“ kroutila hlavou sympatická brunetka. Všechno to přitom začalo nevině na jednom výletě, který Iveta vymyslela.
Byla připravená na všechno
Rádi jezdili na kole, takže když první jarní dny dovolily, vyrazili na projížďku. Rozhodli se, že si dají menší okruh s tím, že se zastaví na něco dobrého k jídlu v jedné restauraci, která byla po cestě. Iveta byla klasicky vybavená vším možným od desinfekce na ruce přes vlhké ubrousky až po deodorant. Zkrátka byla připravená na všechno. „Trochu mě zarazilo, že si manžel nic takového nebere. Ale říkala jsem si, že voňavku asi někde má a zbytek mu samozřejmě dám.“ Výlet si moc užili a když zastavili před restaurací, Iveta se automaticky pustila do hygieny. Umyla si ruce, otřela, navoněla.
Její manžel ale odmítal s tím, že si umyje ruce uvnitř na toaletě. Dávalo to smysl, Iveta se tam také chystal, takže opět nic neřešila. Usadili se ke stolu a vystřídali se na zmíněné toaletě. Když se Rosťa vrátil, měl sice umyté ruce a obličej, ale zápach z něj byl cítit snad na metr. „Taktně jsem ho požádala, aby s tím něco udělal. On se na mě obořil, že to dělat nebude. Snažil se mi vysvětlit, že je přeci chlap a jako správný chlap má mít adekvátní zápach.“
Jeho důvod ji překvapil
Pro Ivetu to byl šok. Nechápala, kde se to v jejím partnerovi vzalo. Byli spolu přes čtyři roky, z toho poslední rok jako manželé. A nikdy se jí nestalo, že by se záměrně vykašlal na tělesnou hygienu. „Napřed jsem myslela, že mi nechce říct, že zapomněl deodorant. Nabídla jsem mu svůj, na tu chvíli to bylo přeci jedno. Šlo mi jen o to, aby nesmrděl jako prasátko v chlívku. Aby bylo jasno - chápu, že byl zapocený a nevoněl, to je jasné, když člověk sportuje. Ale pak s tím přeci musí něco udělat. Tím spíš, když jdeme mezi lidi na oběd.“ Iveta nechtěla dělat scény, ale rozhodla se, že to nenechá jen tak.
Když dorazili domů, na manžela spustila, co to jako mělo znamenat. Rosťa se s ní ale téměř nebavil, jen odsekl, že to není její věc a zavřel se v pracovně. „To tedy je moje věc! Hrozně se přepočítal. Nedala jsem mu pokoj, dokud z toho pokoje nevylezl a nevysvětlil mi, o co jde. Podle něj je nebezpečné na sebe stříkat deodoranty a voňavky, někde se dočetl, že to způsobuje rakovinu. On! Sečtělý, vzdělaný člověk tohle tvrdil. Zůstala jsem stát s ústy dokořán.“
Bylo to neakceptovatelné
Nakonec Iveta zjistila, že to její manžel nemá až tak úplně ze své hlavy, ale že ho o tom přesvědčovali jeho kamarádi, se kterými se v poslední době stýkal. A on jim z nějakého důvodu uvěřil. „Pro mě to bylo neakceptovatelné. Důsledkem toho totiž bylo, že se odmítal vonět kdykoli a kdekoli. Podle něj je lepší, když smrdí, než aby byl nemocný a umřel. Na to prostě nemáte co říct, když nechce slyšet argumenty.“
Bohužel pro Ivetu se ukázalo, že Rosťa je o své pravdě přesvědčený a nejde s ním hnout. Když mu pohrozila rozvodem, jen pokrčil rameny. „Neměla jsem na výběr, o rozvod jsem nakonec opravdu požádala. Žít s takovým člověkem, to je naprosto proti mým zásadám.“
Zdroj: autorský článek
