Když muž nechce děti

Jedná se o odpověď na tento článek.

Podle všech komentujících dam její muž nechce děti – nebo aspoň s ní. Takže mu má dát nůž na krk nebo se rovnou rozejít.

Můj příběh je jiný a přesto možná stejný. Děti jsem nechtěl a žena se se mnou rozvedla. Děti má, spokojená snad je, ale šťastná není.
Já děti nemám, ale jsem šťastný, protože jsem si našel ženu, se kterou bych mít děti mohl. Ale už je pozdě.

To je asi ta nejdůležitější otázka, která chyběla v mém vztahu a domnívám se, že chybí i v případě Sáry.
Cítil jsem, že moje žena není ta pravá. Nebudu říkat proč. Po létech strávených prací na sobě, už vím, proč a také vím, že kdybychom to tehdy bývali řešili, mohla být mou ideální ženou ona. A jsem si téměř jistý, že kdybych já tehdy věděl, co vlastně hledám, tak by mi to moje bývalá žena dala a já bych v tom případě zase chtěl děti.
Kdyby býval byl někdo, kdo by mi řekl, že je v pořádku, co ještě ani nevím, že chci a mám na to právo, sedli bychom si se ženou a ona by se rozhodla, jestli to chce nebo ne. V každém případě ona by dnes děti měla a možná i se mnou. A já bych díky svému staršímu já už věděl, co chci a i kdybych se rozvedl se svou ženou, šel bych příměji k cíli a děti bych už měl také.

Druhý důvod, proč jsem nechtěl děti, byl ten, že jsem nechtěl, aby naše děti musely zažívat to, co jsem zažíval já. Sice se naši nerozvedli, ale v něčem to bylo ještě horší. Já chtěl najít ženu na celý život a tu jsem našel. A možná jsem hned na první pokus našel podobnou, ale byl jsem tehdy ještě hloupý a neuměl jsem to, co umím teď a díky tomu mi to trvalo tak dlouho.
Třetí nejdůležitější důvod, byl ten, že já bojoval o život. Cítil jsem (a nevím, jestli to byla pravda nebo jen můj pocit), že když se sebou něco neudělám, zemřu během pár let. Takže pro mě to nebyla otázka Děti hned nebo potom, ale otázka zněla: Děti teď, ale beze mě, nebo potom a se mnou.
A právě to, že moje žena tohle neviděla, i když jsem o tom mluvil, bylo skutečnou příčinou našeho rozchodu.
Po nějaké době po našem rozvodu jsem si vyřešil třetí důvod. Kdyby tehdy – pár let po rozvodu - byla ještě mou ženou, určitě bych děti chtěl. Ale protože jsem nevěděl, jak dlouho to bude trvat, raději jsem ji pustil, aby aspoň ona měla to, co chce.

A skoro určitě to není ten, o kterém ví. Protože ten je jen zastírací manévr, který slouží k tomu, abyste ani váš muž ani vy nevěděli skutečnou příčinu.
Já Vám teď mohu dát, co jsem nedostal sám. Protože lidská psychika je daleko neprozkoumanější a rozlehlejší, než jsem si dokázal představit byť i jen před 10 lety.
Myslím si, že do roka byste mohla vědět, jestli Váš muž opravdu nechce děti nebo byste si je mohli udělat. Ale bohužel jistotu Vám dát nemohu.
A teď je jen na Vás, jestli chcete dát šanci Vašemu vztahu a popracovat na něm nebo jestli chcete hledat jinde. Já mám tu výhodu, že nejsem žena (tudíž mohu být plodný déle), ale i přesto jsem tuto možnost asi už ztratil.
Na druhou stranu jako žena máte i výhodu, když se rozhodnete mít dítě, tak ho můžete mít s kýmkoliv. Ale cítím, že tuhle možnost nechcete využít, že chcete, aby Vaše dítě vyrůstalo v kompletní rodině.

Pak je to těžší. Ale i tady je pořád velká šance. Protože možná se něco ve Vás bojí mít dítě, a když to něco uzdravíme, tak se může stát, že najednou se Váš muž změní a za týden budete těhotná.
Výhoda této možnosti je, že na to by vám mohla stačit jediná konstelace. Ale je zaplacená tím, že pravděpodobnost této možnosti je maximálně 10 %.
V každém případě musíte začít Vy sama. Tím, že si budete stěžovat, nic nevyřešíte. Jestli chcete dítě, věnujte tomu svou pozornost a najděte si takového (psycho)terapeuta, kterému důvěřujete.
Nebo ještě lépe konstelatéra, protože s ním můžete podstatně rychleji dosáhnout skutečné příčiny Vašeho problému, ať už je to problém váš, vašeho manžela, je ve vašem vztahu nebo ještě někde jinde.
V každém případě držím palce a i kdybyste dítě neměla, pořád si můžete nějaké adoptovat nebo můžete najít smysl svého života i jinak. To je to úplně nejdůležitější – Vy máte právo na šťastný život.