Článek
Dnešním dnem jsem byl ohromen krásou jednoho auta. Stálo tam jako pravý gurmet v kuchyni na pohádkovém švédském stole, a já jsem si ho musel prostě prohlédnout znovu na internetu. Co se ale ukázalo jako nečekané? Cena tohoto „krasavce s pořádně velkým podvozkem“ od Volvo začíná na 1 564 900 korun. Je to jasné, nechám si zajít chuť.
To však není poprvé, co jsem obdivoval krásné auto zaparkované na místě pro invalidy hned u vchodu do drahého nákupního centra. Jindy jsem spatřil sportovní Audi nebo Mercedes. Nikdy mě to nezklame. Je to lepší než Svět motorů, říkám si. A co mě přitom napadlo? Jak to ti lidé, kteří potřebují taková auta, vůbec dělají, že si je mohou dovolit?
Okamžitě mně přišly na mysl tři odpovědi, které doslova volají o pozornost:
- Stát vyplácí vysoké invalidní důchody.
- Stát štědře přispívá invalidům na auta.
- Bohatí lidé se stávají invalidy a mají našetřeno z minulosti.
Stát vyplácí vysoké invalidní důchody?
Mohl by to být první důvod, že stát věnuje invalidům velkorysé důchody, že? Ale zjistil jsem, že průměrný invalidní důchod je ještě nižší než starobní. Takže se zdá, že státní invalidní důchody bohužel nejsou tím, co by financovalo nekonečnou radost z jízdy drahým vozem.
Stát štědře přispívá invalidům na auta?
No dobře, a co ta druhá možnost, že stát štědře přispívá na auta pro invalidy? Kromě invalidních důchodů je možné, že luxusní auta platí invalidům stát, a to jako kompenzaci za nešťastnou událost v životě. Nastudoval jsem to podrobně. Stát při splnění podmínek vyplácí tzv. příspěvek na zdravotní pomůcku. Touto pomůckou může být dle platné legislativy i motorové vozidlo. Zvláštní pomůcka umožní osobě sebeobsluhu nebo ji potřebuje k realizaci pracovního uplatnění, k přípravě na budoucí povolání, k získávání informací, vzdělávání anebo ke styku s okolím. Podmínkou také je, že se osoba opakovaně v kalendářním měsíci dopravuje a že je schopna řídit motorové vozidlo nebo je schopna být vozidlem převážena.
Co je však podstatné, maximální výše příspěvku na pořízení motorového vozidla činí 200 000 Kč, se zvyšujícím se příjmem se snižuje. Takže jsem opět neuspěl. Je zjevné, že tyto částky nemohou výrazně přispět k nákupu luxusního auta.
Invalidní osoby mají našetřeno z minulosti?
Vzhledem k tomu, že jsem výše uvedené varianty vyloučil, tak už zbývá možnost, že invalidita se častěji stává bohatším lidem, kteří měli miliony našetřeny ještě před invaliditou. I toto lze ověřit, neboť výše invalidního důchodu se odvíjí od předchozího příjmu. Podle statistik činí výše invalidního důchodu 3. stupně nejčastěji 15 400 až 15 599 Kč, což odpovídá předchozímu průměrnému hrubému příjmu (v době pracovní aktivity) okolo 30 tisíc korun. Podíl vysokých invalidních důchodů (nad 24 500 Kč měsíčně) je jen necelých 8 %. A z toho vidíme, že ti, co měli před invaliditou významnější peníze, není nijak velké množství.
Co je tedy závěr? Pravděpodobně poslední možností je, že se invalidé dobře pojistili u komerčních pojišťoven, které jim pak po uznání invalidity vyplatí slušný balíček. A jelikož invalidita je jakýmsi předčasným zestárnutím (ano, toto slovo se používá i při výpočtu invalidního důchodu, který se odvozuje od starobního důchodu), tak si tito lidé chtějí něco užít, třeba právě v podobě sportovního auta (stejně jako někteří muži v krizi středního věku, kteří si kupují sportovní auta). Průměrný věk invalidního důchodce se pohybuje okolo padesáti let, takže jim ten automobilový luxus sice může někdo trochu závidět, ale rozhodně jim ho nemůže zazlívat. Jejich cesta ke krásnému autu je pravděpodobně plná životní moudrosti a smyslu pro radost. A pro ostatní je to pochopitelně inspirace, jak se dobře pojistit.
Anketa
Zdroje:
