Článek
U puštění důchodce v tramvaji to začíná
Jela jsem tramvají a ukořistila volné sedadlo. Měla jsem totiž hodně věcí a chtěla jsem si je položit. Jenže na další zastávce nastoupila stará paní a sotva se držela tyče. Přiznám se, že jsem z počátku váhala, protože mě čekala ještě dlouhá cesta, ale pak jsem se samozřejmě zvedla a paní pustila sednou. Podotýkám, že byla normálně oblečená a nevypadala nijak chudě ani zanedbaně. Najednou začala něco potichu říkat a koukala přitom na mě. Tak jsem se k ní naklonila a vůbec jsem jí nerozuměla, tak jsem jí řekla, ať mluví víc nahlas. Paní po mně chtěla peníze. V tu chvíli jsem jí řekla, že žádné nemám, protože mi to přišlo jako neuvěřitelná drzost. Pustím ji sednout a ona by po mně chtěla další věci. Jakmile jsem odmítla, jen dál koukala z okna.
Přebíhání v obchodě
Čekala jsem slušně jako každý člověk ve frontě. Měla jsem poměrně velký nákup, ale to každý, kdo v naší frontě stál. Najednou se přede mě začala cpát stará paní, která si pro sebe něco mumlala. Položila pomeranč na začátek pásu, otočila se a řekla, že bude rychlá, protože má jen jednu věc a my všichni máme plné košíky. Než někdo stihl něco říct, už vytahovala peníze. Nevěřila jsem svým očím, co si to paní dovoluje. V podstatě se ani nezeptala, jistě by jí někdo před sebe pustil, ale ona se drze procpala dopředu.
Tohle se mi stalo poslední týden, ale všímám si, že se to děje poměrně často. Asi před měsícem mi paní vzala z košíku olej a zahlásila, že ho nemůže najít a že jsem mladá, tak ať si pro něj zajdu.
Nechci házet všechny důchodce do jednoho pytle, ale někteří mají pocit, že vyšší věk jim dává privilegium chovat se nadřazeně a dělat si, co chtějí. Možná je to jen má zkušenost a náhoda, že se mi to nakupilo takto v poslední době, ale k zamyšlení to je.
