Článek
Brali se z lásky, jak ale říkali jejich známí, tak maximálně každý sám k sobě. Honza ani Klára nebyli stvořeni proto, aby žili v páru. A podle toho to také vypadalo. „Měli jsme prostě své životy. Jen jsme se většinou sešli doma, pokecali, dali dobré jídlo, vyspali se spolu. Nic jiného v tom vlastně nebylo,“ přiznává dnes Jan, který bývá ještě k tomu často v zahraničí v rámci svého podnikání.
Proč se tedy brali, zní jako logická poznámka. Možná proto, že si zbyli, jak s úsměvem vysvětluje Honza. „Byli jsme unavení, všechno se na nás v té době sypalo a cítila jsme, že se potřebujeme o někoho opřít. Začali jsme spolu chodit, pak žít. Vyplynulo to samo od sebe, svatba byla dalším krokem.“
Vzpomínky nikdy nevyblednou
Faktem je, že veselka nic nezměnila, dál vše běželo v zaběhnutých kolejích. Pojali ji jako velkolepou party, ona si přáli, aby se na ten den vzpomínalo hodně dlouho. „Spíš víkend. A ještě k tomu prodloužený. Byla to fakt neskutečná pařba se vším všudy. Tyhle dny a pak ještě měsíc, možná dva jsem si opravdu myslel, že bychom mohli být plnohodnotná rodina a jednou mít i děti,“ překvapuje Honza.
Jak rychle se však pro tuto myšlenku nadchnul, téměř stejně rychle ho opustila. „Představil jsem si, co všechno by to obnášelo. A najednou mi bylo jasné, že to vlastně vůbec nechci. Hnízdit jsem zkrátka vůbec nepotřeboval, naopak. Táhlo mě to do světa, objevovat nové věci a lidi.“
Právě s objevováním lidí nikdy neměl problém, tedy pokud se bavíme o ženách. „Jednou, dvakrát. To byl můj limit pro mé „kamarádky“, pak už jsem je vidět nechtěl. Zní to asi dost ošklivě, já to tak ale prostě měl. Když jsem dostal, co jsem chtěl, šel jsem zase hledat dál. Mám rozhodně na co vzpomínat,“ usmívá se.
Volba byla jasná
Nikdo se vlastně moc nedivil, když jeden z jeho románku prasknul a Klára mu doma udělala scénu. „Měli jsme dohodu, že se nebudeme s jinými lidmi producírovat na veřejnosti. Já jsem to porušil, jednu milenku jsem vzal na akci, kde byla část naší party. Nevěděl jsem to, ale to mě samozřejmě neomlouvá, Klára tenkrát byla v právu.“
Výsledkem všeho bylo, že si manželé sedli a řešili, jak to bude dál. „Klára mi dala na výběr, jestli chci zůstat s ní a sekat latinu, nebo být s milenkou. Volba byla jasná, rodinný život mě nelákal. Byla v pohodě, asi to čekala. Normálně jsme se jen dohodli, jak manželství v klidu ukončíme. Mimochodem, ještě dlouho jsme spolu příležitostně spali, ona nás to víc bavilo.“
Dnes se ale už věci mají úplně jinak. V Texasu potkal Honza ženu, do které se bezhlavě zamiloval. Přestěhoval se do USA, minulému životu dal sbohem. A možná hodně překvapí, že má tři děti a je naprosto spokojený.
Zdroj: autorský článek