Článek
Seznámili se na jednou večírku a jiskra mezi nimi přeskočila téměř okamžitě. Kamarádi ho sice varovali, že jeho vyvolená je tak trochu „do větru“, on na jejich rady ale nedal. „Měl jsem asi na očích růžové brýle, dnes už vidím spoustu věcí jinak. Faktem ale je, že ji moc miluji. Nechci o ni přijít, jsem ochoten hodně riskovat,“ vysvětluje sympatický David.
Zjistil, že šlo o výmluvu
Jejich vztah na začátku vypadal harmonicky a dokonale. Byli jako jedno tělo a jedna duše, vše dělali společně, těšili se na sebe a jeden bez druhého prakticky neudělali ani krok. „Změnilo se to po několika měsících, kdy jsem ji seznámil se některými svými kamarády. S jedním z nich si vyloženě sedli. Najednou to vypadalo, že má oči jen pro něj.“
Uběhlo však pár týdnů a David měl pocit, že se mu všechno jenom zdálo. Eliška se chovala normálně, zase byla samý úsměv a společně plánovali, že si na víkend vyrazí do Maďarska do lázní. Pak ale přišla změna. „Zavolala mi, že musí zůstat v Praze, protože má nějaké neodkladné zařizování. Mluvila cosi o mamince, pak zase o cestě na chalupu. Nevím, znělo to dost zmateně. Ale samozřejmě jsem to akceptoval. Nakonec, nic jiného mi nezbývalo.“
Rozhodl se, že nic neřekne
Osud tomu ale chtěl, že se David rozhodl, že tedy čas využije a vyrazí s několika přáteli na kulečník, pak vyrazili do vedlejšího baru. Shodou okolností do stejného podniku, kde se zhruba o půlnoci objevila i jeho drahá polovička. Vedla si jeho kamaráda, objímali se a líbali. „Bylo to jako rána pěstí do hlavy. Udržel jsem se, neudělal jsem scénu. Nenápadně jsem se vytratil a čekal schovaný venku. Samozřejmě asi za hodinu vyšli, zavolali si taxíka a zachumlaní do sebe odjeli. K němu, k ní? Netuším.“
David vydržel do pondělí, kdy se měl s Eliškou vidět. Měl čas přemýšlet, co udělá. Nejprve ji chtěl samozřejmě vše říct a chtít vysvětlení. Jenže zjistil, že to nemá smysl, protože je to jasné. „Rozhodl jsem se, že to nechám být. Budu prostě dělat, že o ničem nevím a chovat se tak, jako jsem se choval předtím.“
Proč by to nemohlo fungovat?
Eliška mu samozřejmě nic neřekla, nenaznačila ani malinko z toho, co se před pár dny dělo. „Asi jsem nečekal, že se mi svěří. Ale možná jsem hledal náznak, že je něco jinak. Ale nebylo, vypadala úplně normálně, žádná změna.“
David věděl, že se bude trápit. Ale zároveň nechtěl být sám. „Sám v sobě jsem si obhájil, že je lepší být s ní a dělit se, než zůstat zase single. Proč by to nemohlo fungovat? Nakonec, spousta manželství končí tak, že si jeden i druhý najdou milence, ale zůstávají spolu. Tak to třeba bude fajn, kdo ví. Dokud to člověk nevyzkouší, tak to nezjistí.“
Zdroj: autorský článek
