Článek
Vzpomínky Kristýny Čepkové na slavného tátu nejsou zcela konkrétní, jisté však je, že na něj vzpomíná s láskou. Během Vánoc má samozřejmě velké množství příležitostí. Třeba pohádkou O statečném kováři a mnoha dalšími. Vánoční svátky má Kristýna zafixované jako pohodové, celá rodina dokázala udělat parádní atmosféru. „Já ještě věřila na Ježíška a oni opravdu důsledně pracovali na tom, aby mi ta iluze vydržela. To mi zpětně přijde hrozně hezké a dojemné. To, že Ježíšek neexistuje, jsem se dozvěděla až v první třídě od spolužačky,“ tvrdila Kristýna Čepková. Zklamaná však nebyla. Došlo jí, že dárky jí dávají rodiče a z toho já vyplynulo, že ji tedy mají hrozně rádi.
Jde v tátových uměleckých stopách
Dceři Petra Čepka je dnes sedmatřicet let. Vydala se v uměleckých stopách svého táty, i když to vzala jinou cestou. Vystudovala dramaturgii činoherního divadla na DAMU, poté byla v angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích, následovalo Městské divadle Kladno. Také pracovala jako pedagožka a dramaturgyně na volné noze v různých divadlech. Vyzkoušela si i spolupráci s Českou televizí, další věci dělala pro portál O divadle. Zkrátka je velmi činorodá, ostatně takový byl i její táta.
Petr Čepek zemřel před více než třicet lety, od roku 1956 byl členem Činoherního klubu v centru Prahy. Kristýna Čepková ho vnímá jako součást rodinné historie. I když s rodiči bydleli na Malé Straně v hlavním městě, dcera slavného otce dodnes ráda vzpomíná na prázdniny na chalupě v Horní Kalné. „Malá Strana v Praze, kde jsem vyrůstala, je sice úžasná, ale chyběla mi tam příroda. Pro rozvoj je dítěte skvělé, když se potká s nádhernou přírodou Podkrkonoší, ale třeba i se zemědělskými zvířaty,“ zasnila se.
Byla starší, vzhlížela k ní
Kristýna má nevlastní sestru Petru. Obě dámy se vídají, i když podle Kristýny ne tak, jak by si přála. „Ale v dětství jsme spolu byly hodně, táta se sice s její mámou rozvedl, ale rozhodně ji nezanedbával. Já k ní vzhlížela, protože byla starší. Byla můj vzor. A trochu jsem jí taky záviděla, jelikož si vzhledem ke svému věku mohla s tátou povídat na úplně jiné úrovni,“ vysvětlovala žena, která mnohokrát uvažovala o tom, zda by se po svatbě vzdala slavného příjmení.
Zatím to řešit nemusí, podle ní by asi záleželo na okolnostech. Nejen, že je na příjmení logicky zvyklá, zároveň samozřejmě má i symbolickou hodnotu. „Asi bych to chtěla řešit nějakým kompromisem, třeba pomlčkou. Těžko bych se ho vzdávala úplně.“ Příjmení by tak pokračovalo „vesele“ dál, i když třeba v poněkud „moderní“ podobě.
Premiéry posledního filmu se nedožil
Poslední roli Petr Čepek odehrál ve snímku slavného režiséra Jana Švankmajera Lekce Faust. Premiéry filmu, kde si „střihl“ rovnou dvojroli, se ale bohužel nedožil. Během natáčení mu lékaři diagnostikovali rakovinu slinivky v posledním stádiu. Postsynchrony už namlouval ve velkých bolestech. Zemřel 20. září 1994, devět dní před premiérou.
Kristýna Čepková na toto dílo s odstupem času nahlíží jinak, než když byla mladší. Nakonec, dnes už si všechny filmy s tatínkem pouští moc ráda. „Když jsem byla mladší, byla jsem i lítostivá. Teď už dokážu docela objektivně nahlížet na jeho herectví, které podle mě skvěle definoval Jaroslav Vostrý, můj profesor, zakladatel Činoherního klubu a tátův velký kamarád,“ uvažovala žena, která nakonec našla velké plus v tom, že má možnost si pouštět snímky s tatínkem, což se nepoštěstí jen tak někomu.
Zdroje: hradec.rozhlas.cz, novinky.cz, prozeny.cz, blesk.cz, cnn.iprima.cz, extra.cz
