Článek
Měla docela pohodové manželství. S Markem sice k sobě nehořeli žárem, který vídáte v romantických filmech, dokázali si ale ve všem vyhovět. A hlavně se respektovali, což Lenka vždy považovala za obrovskou výhodu jejich vztahu. „Chápal, že já mám svoji kariéru, své zájmy. A totéž jsem akceptovala v jeho případě. Takže jsme si uměli vyjít vstříc tak, aby ani jednoho nic nebolelo a neměl pocit, že ve vztahu strádá. Byla jsem šťastná,“ vzpomíná sympatická brunetka.
Začalo se jí to líbit
S rodinou svého partnera se nikdy moc nevídala. Ne proto, že by si něco udělali, ale byli zkrátka každý jinde. „Já jsem byla holka z velkého města, oni celý život prožili na vesnici. Strašně fajn lidi, ale neměli jsme prostě stejná témata k hovoru. Brzy jsem ale zjistila, že to není až tak podstatné.“ Všechno začalo na oslavě pětapadesátých narozenin jejího tchána.
Byla to pravá vesnická „party“. Slivovice tekla proudem, zabíjelo se prase a všechno bylo velmi uvolněné a srdečné. „Zjistila jsem, že mě to vlastně hrozně vyhovuje a baví. Takže jsem požádala Marka, jestli bychom k jeho rodičům mohli jezdit častěji. Samozřejmě rád souhlasil.“ Její manžel ale nemohl tušit, co tímto rozhodnutím způsobil.
Moc se jí to líbilo
Za necelé dva týdny tedy jeli znovu. Tentokrát už byli v úzkém rodinném kruhu, žádní přátelé a další společnost. „S tchánem jsme si vyloženě sedli. Měl super názory na život a na svět jako takový. A nesnášel Babiše, což mi imponovalo, na vesnicích to mají často naopak. Takže jsem přišla na to, že s tímhle super chlapíkem hodně ráda trávím čas.“
Téměř celý rok se ale nestalo nic, čeho by měla Lenka litovat. Sama říká, že si ani nic nepředstavovala, vlastně ji to ani nenapadlo. „Poprvé jsme se sblížili po novém roce. Marek musel rychle do Prahy kvůli práci a dohodli jsme se, že já zůstanu a on se vrátí hned, jak to bude možné. Ani nevím, jak se to stalo, ale najednou jsem tchánovi seděla na klíně a on mě hladil. Bylo to fajn. U krbu, víno v ruce, prostě romantika.“
Ukončit to nedokáže
Ještě ten večer se spolu vyspali. A pak pravidelně téměř pokaždé, když Lenka s Markem přijeli. „Chtěla jsem to utnout, ale nešlo to. Něčím tajemným mě hrozně přitahoval. A vlastně stále přitahuje. Jediné, co je hrozné, jsou rodinné srazy. Dělat, že mezi námi nic není je stále těžší. Nechápu, že to ještě nikdo nepoznal.“
S Markem dál žije v na první pohled spokojeném manželství. Její partner nic netuší, často ji sám přemlouvá, aby jeli za jeho rodiči. „Cítím se hrozně, ale nemohu si pomoci. Vím, že to jednou praskne. Ale to je na tom ještě úžasnější.“
