Článek
Rozvod! To byla první věc, která ho napadla, čemuž se asi nikdo nemůže divit. Jenže Marek se ani po téměř dvou letech, co má jeho manželka poměr, nebyl schopen rozhoupat a udělat závažné rozhodnutí. Naopak dělá, že se nic neděje. Hraje podivnou hru a se svou partnerkou dokonce plánuje rodinu. Zároveň si ale uvědomuje, že by si vlastně nemohl být jistý, jestli by případné miminko bylo jeho. „Jsem v situaci, do které jsem se nikdy nechtěl dostat. Ani jsem nevěděl, že něco takového je možné,“ kroutí hlavou sympatický vousáč. Na otázku, proč se nerozvede, nemá jednoznačnou odpověď.
Nechce ublížit mamince
Jeho hlavní argument je, že nechce rozdělit rodinu. Uvědomuje si, že kdyby požádal o rozvod, s největší pravděpodobností by praskly důvody, proč tak učiní. Ublížil by tak i své mamince, která žije v blažené nevědomosti a netuší, že ji manžel podvádí. Navíc s vlastní snachou. „Máma si v minulosti prošla hodně těžkým obdobím. Nechci ji zase trápit, tohle by ji mohlo odrovnat i po zdravotní stránce,“ uvědomuje si Marek. Neřeší už, že se to jeho mamka stejně jednou může dozvědět. Třeba od cizích lidí, nebo pokud by milence načapala přímo „při činu“. Něco takového si Marek raději nepředstavuje a nechce vědět, co by pak následovalo.
Také tvrdí, že jeho manželka je vlastně fajn. A že když má milence, alepsoň to zůstává v rodině. „To je samozřejmě drobná nadsázka. Na druhou stranu, kdo to může říct. Manžela spí s mým tátou, to je tak absurdní, až je to vlastně směšné.“ Těžko říct, jestli je to opravdu k popukání, jak se snaží Marek naznačit. Spíš jde o jakousi jeho obrannou reakci a snahu nepřipouštět si realitu.
Věří, že by dítě zvládl
Marek by na jednu stranu moc chtěl miminko. Vždy to byl jeho sen. Mít syna, případně dceru, učit je všechno, co umí. Rodina je pro něj nejvíc. „Mohl bych si být jistý, že je to miminko moje? Nevím, zase je to něco, na co vůbec nechci myslet. Pokud se s manželkou pro potomka rozhodneme, asi na to prostě nebudu myslet. Budu ho nebo ji brát za své dítě a hotovo.“ Otázka je, do jaké míry by to fungovalo i ve chvíli, kdy by se to stalo realitou.
A když už, tak jak dlouho, rok, dva, osm a pak by přišly výčitky? Těžko říct, kdy by v hlavně Marka začal hlodat červíček pochybností. „Měl bych to pořád před očima i v hlavně, to ano. na druhou stranu ten prcek by za to přeci nemohl. Takže věřím tomu, že bych to zvládl,“ je odhodlaný mladý muž.
Logickým řešením by asi bylo, kdyby si našel jinou partnerku a rodinu založil s jinou ženou. To ale odmítá, ač jsou jeho důvody pochopitelné více či méně. Buď jak buď, zatím nic řešit nehodlá. Dál bude žít s vědomím, že jeho manželka spí s jeho otcem. Na rodinných oslavách se bude usmívat a tvářit se, že je všechno zalité sluncem.
Zdroj: autorský článek
