Článek
Když si Ivana brala, někteří její přátelé ji varovali. Tvrdili jí, že její vyvolený pochází z chudých poměrů, že se na ni chce přiživit apod. Ona na to ale nedbala, věřila, že si vybrala dobře. A dlouho to tak opravdu vypadalo. „Byl naprosto skvělý. A já na něj byla tak pyšná! Zavřel ústa všem pochybovačům, kteří byli dokonce i v mé rodině. Byla jsem šťastná, nemohlo to být lepší,“ usmívala se hořce sympatická brunetka.
Na svatbě měl jen rodinu
Jednou z hlavních podmínek k tomu, aby se z Ivana stal kultivovaný muž, podle všeho bylo to, že se přestal stýkat s partičkou svých kamarádů. Neměli na něj dobrý vliv. „Dvakrát nebo třikrát jsem je viděla. Dělníci ze stavby, IQ houpacího koně. Mezi nimi vždycky klesal na jejich úroveň. Měl ale naštěstí dostatek sebereflexe a došlo mu, že pro něj nejsou dost dobří. Takže přerušil styky. A změnil se.“
Po necelých dvou letech randění se konala velká svatba, na kterou se sjeli všichni její známí z širokého okolí. Někteří dorazili i ze zahraničí. „Ivan tam měl jen členy úzké rodiny, nikoho jiného jsem mu nedovolila. Za prvé jsem nechtěla, aby zase viděl ty své kamarádíčky. A samozřejmě jsem ani nijak netoužila po ostudě, na kterou by s těmi výtečníky určitě došlo.“
Postupem času se ale zdálo, že Ivanovi jeho přátelé začínají chybět. I když to manželce nepřiznal, tajně za nimi chodil. „Měla jsem pocit, že je něco jinak, že se s ním něco děje. Ale když jsem se ho ptala, neřekl mi pravdu. A já na něj netlačila, protože mi předtím nikdy nelhal. Byla to chyba. Možná by bylo lepší, kdyby měl milenku,“ přiznala Klára.
Podala žádost o rozvod
Ještě nedávno spořádaný manžel se začal chovat podivně. „Lámal“ do sebe po večerech piva, zase začal tajně koučit. „To ale nebylo to nejhorší. Já nevím, jak to mám říct, vlastně se celkem stydím. Prostě, víte, co dělají malé děti a vy jim to zakazujete? Dloubají se v nose. A přesně to dělal. Několikrát jsem na něj vyjela, on vždy tvrdil, že v nose něco má. Dala jsem mu na stůl kapesníky s tím, aby je používal. Myslela jsem, že tohle je vyřešené.“
Jenže nebylo. Klára totiž začala manžela pozorovat, aniž by o tom věděl. A nestačila se divit. „Přiznávám, že se mi zvedal žaludek. On byl schopný cosi z nosu vyndat a nalepit to zespodu na stůl. Nebo žmoulat v ruce a pak kuličku cvrnkal po bytě. Něco takového jsem v životě neviděla, rozhodně ne u dospělého člověka. Naprosto se mi znechutil. Pár dní jsem sledovala, jestli si něco nenamlouvám. Bohužel ne, opravdu to dělal. Nemohla jsem jinak, požádala jsem o rozvod. A ti, kteří tvrdili, že není partner pro mě, nakonec vyhráli.“
