Hlavní obsah
Názory a úvahy

Zaplatí si obézní lidé léčbu sami? Neslýchaný návrh ministerstva

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Seznam.cz

Měli by si lidé s obezitou platit zdravotní výdaje na léčbu sami? Anebo senior, který uklouzne na ledovce? I přestože si celý život poctivě platili zdravotní pojištění? Právě tyto otázky aktuálně nastoluje resort Vlastimila Válka (TOP 09).

Článek

„Tak pane Nováku, už to s vámi vypadá dobře. Za ten infarkt si ale můžete sám, protože jste se v mládí málo hýbal! Takže nám celkové výdaje na vaši léčbu dělaj 273 tisíc korun. Chcete platit na fakturu anebo to dáme na splátky?“ ptá se v ne až tak daleké budoucnosti primář pacienta v nemocnici. Že se vám zdá něco takového až příliš přitažené za vlasy? Za pár let může jít o skutečnou situaci.

Právě Ministerstvo zdravotnictví řízené Vlastimilem Válkem (TOP 09) totiž k takovémuto možnému dění v blízké budoucnosti umetá cestu, když otevírá pomyslnou Pandořinu skřínku možností, že by si lidé platili výdaje za svou léčbu, pokud si svůj zdravotní problém přivodí sami.

Prozatím se sice týká návrh pouze užší skupiny občanů a vztahovat se má na lidi, kteří se zraní kupříkladu kvůli tomu, že udělají chybu za řídítky či za volantem (avšak ani zdaleka nepůjde jen o cyklisty či motoristy), ale pokud něco takového projde, kdo zaručí, že se k řidičům vozidel příští rok nepřipojí sportovci, po nich dělníci, a že následně nakonec neskončíme u toho, že bude svou léčbu z vlastního platit každý, u nějž lékaři a soudci rozhodnou, že si „za to může sám“?

Anketa

Měli by si lidé platit svou léčbu, pokud si zranění způsobí sami?
Ano
4,8 %
Ne
32,6 %
Pouze při protiprávním jednání
62,6 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 516 čtenářů.

Ministerstvo v důvodové zprávě konstatuje, že lze v Česku v rámci systému veřejného zdravotního pojištění spatřovat postupný nárůst problémů souvisejících především s udržitelností jeho financování a „negativními trendy základních faktorů“. Jmenuje, že největším rizikem je demografický vývoj, kdy přirozený přírůstek obyvatelstva nezajišťuje při zachování současných pravidel do budoucna adekvátní navyšování příjmů systému veřejného zdravotního pojištění, a naopak se zvyšuje počet osob, které patří mezi tzv. státní pojištěnce a mezi návrhy, jak s nedostatkem financí bojovat zaznívá podpora prevence či možnost, že by zdravotní pojišťovny mohly požadovat po lidech úhradu péče, pokud se zjistí, že se dopustili protiprávního jednání.

V návrhu zní, že: „Příslušná zdravotní pojišťovna má vůči svému pojištěnci právo na náhradu nákladů na jemu poskytnuté hrazené služby, které vynaložila v důsledku jeho zaviněného protiprávního jednání, o němž bylo pravomocně rozhodnuto v trestním řízení nebo řízení o přestupku.“

Přestože tak mnohá média uvedený návrh již dříve líčila s tím, že se dotkne primárně jen řidičů, kteří spáchají nehodu, ve skutečnosti nejde jen o motoristy či cyklisty a může dolehnout třeba i na chodce či dokonce turisty, kteří se zraní, když se vydají „kam nemají“. A nejen na ně.

Navrhuje se stanovit právo zdravotních pojišťoven vymáhat náhradu nákladů i na pojištěnci, který si zdravotní újmu přivodil sám v důsledku svého zaviněného proti právního jednání.
Návrh Ministerstva zdravotnictví

Samotná důvodová zpráva u návrhu píše, že podle současného znění ustanovení má zdravotní pojišťovna právo na náhradu nákladů pouze vůči třetí osobě, přičemž se „často se v praxi stává, že pojištěnec v důsledku svého zaviněného protiprávního jednání si způsobí sám zdravotní újmu či úraz“. „Typicky se může jednat o dopravní nehodu způsobenou jednoznačně porušením pravidel provozu na pozemních komunikacích,“ jmenuje a zmiňuje jako další příklad rovněž třeba výtržnictví.

Právě to, že náklady na zdravotní služby poskytnuté pojištěnci zdravotní pojišťovna vymáhat nemůže, neboť se nejedná o ‚třetí‘ osobu, se má změnit a návrh dle důvodové zprávy chce docílit toho, aby se stanovilo právo zdravotních pojišťoven „vymáhat náhradu nákladů i na pojištěnci, který si zdravotní újmu přivodil sám v důsledku svého zaviněného proti právního jednání“.

„Takové protiprávní jednání musí být konstatováno v příslušném řízení (trestním nebo přestupkovém) a následně má pojišťovna nárok na úhradu škody, která vznikla na nákladech na zdravotní péči poskytnuté samotnému škůdci v případě, že existuje příčinná souvislost s konstatovaným porušením zákonné povinnosti a náklady na zdravotní péči vynaloženými zdravotní pojišťovnou,“ dodává důvodová zpráva k úpravě.

Měli by rodiče platit léčbu svého dítěte, pokud si přivodí úraz z vlastní nešikovnosti na koloběžce?

Jak vidno, nikde se nepíše, že půjde jen o rváče, chodce či účastníky silničního provozu, o nichž se dříve zmiňoval například server Lidovky.cz.

„Čistě hypoteticky, pokud by to bylo vztaženo k vám, dovedu si představit, že když budete jezdit v Itálii na lyžích bez helmy a rozbijete si hlavu, tak jste jednoznačně porušila místní normy, bude to řešit policie a my jako pojišťovna bychom vám řekli, že si to budete hradit sama. To mi dává logiku,“ jmenoval příklad pro Právo a server Novinky.cz ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

Nabízí se tak otázka, zdali vážně chceme platit celý produktivní život poctivě zdravotní pojištění a nemít jistotu, že o nás stát za naše roky odváděné finance postará, když to jednou v životě budeme skutečně potřebovat – bez ohledu na to, zdali jsme si úraz přivodili sami či nikoliv.

Bude to konec? Co přijde dál?

Ono to totiž nemusí skončit tím, že se smíříme, že si prostě lidé na silnicích musí dávat bacha a turistům suše konstatujeme: „Dobře jim tak – neměli tam chodit, tak ať si to teď pěkně vyžerou…“. Ono totiž nikdy není nic jednodušší, než již zavedou praxi dále rozšiřovat o větší skupiny obyvatelstva.

A pak vyvstane otázka, zdali bychom měli platit i tehdy, pokud nám lékař sdělí, že za nás zdravotní problém může obezita nezaviněná zdravotními predispozicemi… Měl by si tak svou léčbu uhradit i pacient s infarktem, u nějž se odborníci usnesou, že si jej zavinil, jelikož se „málo hýbal“?

Aktuálně se mnohých lidí změna týkat nemusí, jakmile se ovšem tato Pandořina skřínka otevře, hrozí, že už ji jen tak nezavřeme. A kdoví, o jaké skupiny obyvatel se bude tento dodatek rozrůstat za 5, 10 či 15 let…

A kdo si myslí, že jde o sci-fi, ten se může podívat, jak se postupně měnili nálady ke zdanění neřestí. Co zprvu mělo být prevencí před kouřením, se pomalu posouvá dál a už zdaleka nejde jen o cigarety či o alkohol, ale zaznívá, že je potřeba obyvatele „chránit prostřednictvím daní“ i třeba před sladkým. A zatímco si dříve lidé nedokázali něco takového představit, dnes už je jen otázkou času, kdy se spotřební daně rozšíří i na další potraviny, u nichž se politická scéna shodne, že je před nimi i dospělé obyvatele „třeba chránit“…

Právě sladké limonády mimochodem ve svém komentáři pro Právo a server Novinky.cz uvádí také Kabátek, jenž se rovněž ptá, co bude hranicí návrhu od Válkova resortu. „Kouření je věc, která vede ke zdravotním problémům, ale zrovna tak k nim vede i pití sladkých limonád,“ upozornil, že následovat pak může všelicos.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám